Zdroj: Shutterstock
Bankovní rada České národní banky dnes rozhodla o zvýšení úrokových sazeb. Základní dvoutýdenní repo sazbu zvedá na 0,5 % a lombardní sazbu na 1,25 %. Obě sazby rostou o 0,25 procentního bodu. Diskontní sazba zůstává na 0,05 %. Nově stanovené úrokové sazby začnou platit zítra.
Vzhledem k inflaci, která v posledních měsících vystoupala ke tříprocentní úrovni, se zvýšení úroků očekávalo. Bankovní rada ČNB sazby zvedá poprvé od loňského února. Tehdy ještě brzdila rozjetou ekonomiku a základní repo sazbu zvýšila z 2 na 2,25 %. Pak ale v západním světě nastoupila pandemie koronaviru, s ní se na pár týdnů zastavila globální ekonomika a centrální banka poslala postupně své úroky ke dnu. Od loňského května tak repo sazba byla na 0,25 %.
„Dnešní zvýšení úrokových sazeb plní především signalizační úlohu, kdy dosavadní jestřábí rétoriku bankovní rada doplnila reálnou akcí, která potvrdila její odhodlanost dostat inflaci zpět ke dvěma procentům. Pro druhou polovinu roku očekáváme další jedno či dvě zvýšení úrokových sazeb, a to v závislosti na dalším vývoji pandemie,“ říká Martin Gürtler, ekonom Komerční banky.
Centrální banky zvyšují úroky v situaci, kdy chtějí ekonomiku přibrzdit. Vyšší úroky totiž znamenají dražší úvěry a v ideálním světě, kde se vyšší úroky propíší i do úroků na spoření, také větší chuť lidí držet peníze na spořicích účtech, tedy nižší ochotu utrácet.
„Dnešní růst sazeb byl natolik dobře očekávaný, že už se dávno do trhu propsal, ať už na posilující koruně nebo na rostoucích sazbách úvěrů,“ říká Dominik Stroukal, ekonom platební instituce Roger. Například průměrný úrok u hypoték už není pod dvěma procenty a nabídkové sazby běžně začínají kolem úrovně 2,5 %.
„Základní sazby ČNB mají vliv na cenu krátkodobých finančních nástrojů a úvěrů s pohyblivou úrokovou sazbou jako jsou podnikatelské úvěry, mohou zvýšit cenu úvěrů s kratší splatností a mohou se dotknout i spotřebitelských úvěrů,“ říká Marcela Mazáková, hypoteční analytička společnosti Partners.
Na růst úroků u spoření jsou sazby stále nízko. „Navíc mají banky obrovské množství likvidity a nemají zájem lákat ve velkém další vklady klientů. Změnu výnosů aktiv nečekáme, je to malá a očekávaná změna. Na růst úroků na spořících účtech a výnosů obecně si budeme muset počkat na mnohem vyšší sazby, které i v té nejrychlejší trajektorii můžou na předpandemickou úroveň vyrůst nejdříve za dva roky,“ říká Stroukal.
„V tomto roce očekáváme ještě jeden růst sazeb v listopadu a pak dva až tři růsty sazeb v příštím roce,“ odhaduje Jan Bureš, ekonom společnosti Patria Finance. Pokud by mu odhad vyšel, byli bychom na konci roku 2022 na repo sazbě 1,25 nebo 1,5 %. Když v roce 2019 byla repo sazba kolem 2 %, byly spořicí účty v řadě případů dostupné s úrokem nad 1,5 %.
Že by spořící účty dokonce pokryly inflaci a něco vydělaly, toho se už podle Stroukala nejspíš nikdy nedočkáme. „K tomu bude potřeba jít vždy do nějakého investičního rizika,“ dodává.
Luděk Vainert, komentátor Hospodářských novin
ČNB zvyšuje úrokové sazby, zvednou je také banky u spoření?
S jistotou si troufnu říct, že velké banky vyšší repo sazbu do úročení úspor nepromítnou nijak. Když by to měly vysvětlit, budou argumentovat přebytkem vkladů, tedy tím, že další vklady nepotřebují.
Už jsme to zažili v období mezi létem 2017 a zimou 2020, kdy repo sazba postupně vystoupala až na 2,25 procenta a velké banky to prakticky nezohlednily. Rekordmanem v disciplíně „necháme si vyšší sazby ČNB jen pro sebe“ byla Česká spořitelna, která malé zvýšení úročení vkladů ohlásila až po posledním hiku ČNB ze začátku loňského února. Ovšem se zpožděním, až od dubna. Příchod pandemie jí pak dal alibi pro to změnu v tichosti zrušit a banka s největším počtem klientů v zemi (a se slovem spořitelna v názvu!) tak střadatelům vyšší úroky na spořícím účtu vůbec nenabídla.
Malé banky, které se potřebují proti mocnější konkurenci vymezit, mohou po zvýšení repo sazby klientům o něco vyšší úroky nabídnout a některé to zřejmě udělají. Ovšem zvýšení o čtvrt procentního bodu jim dává malý prostor. Z hlediska jejich marketingu tak efekt nebude dostatečný a budou zvažovat, zda jim přilákání části klientů stojí za obětování části své úrokové marže.
Porostou po zvýšení sazeb i výnosy ze státních dluhopisů a tím pádem třeba i výnosy u konzervativních dluhopisových fondů?
Co se dluhopisů týče, tam už je očekávání vyšších sazeb zohledněno a vlastní krok bude jen potvrzením, že ČNB bere svůj inflační cíl vážně. Skoková změna výnosů tedy nepřijde, pokud ale v dalších měsících půjdou sazby dál nahoru, jak predikuje prognóza ČNB, na výnosech se to částečně projeví. Ovšem hodně záleží na vývoji ekonomiky, pokud by byly na obzoru problémy, může se trend rychle otočit.
Rychlejší zvyšování sazeb ze strany ČNB by připadalo v úvahu, kdyby inflace v dalších měsících zůstávala kolem tří procent nebo dokonce ještě rostla. Spíše se ale čeká, že tempo růstu inflace vystřelilo nahoru jen dočasně, a to kvůli nízké srovnávací základně z loňského roku, kdy například ceny ropy a pohonných hmot klesly na několikaletá minima a také kvůli znovu nastartované ekonomice, která se zvýšenému tempu teprve musí přizpůsobit. Známý je třeba příběh nedostatkových čipů, kvůli kterým například ve Škodě Auto ruší směny a mají frontu desítek tisíc nedokončených aut.
„Růst úrokových sazeb nedokáže okamžitě zabrzdit růst spotřebitelských cen. Dává nám však naději, že ceny v příštím roce porostou pomaleji než letos,“ říká Štěpán Křeček, ekonom společnosti BH Securities.
Historický vývoj repo sazby v grafu:
Jiří Hovorka
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
23. 6. 2021 17:36, Radin
Všude čtu,že se zdraží hypotéky ale milí bankéři a co zvednout úroky z vkladů!!
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
23. 6. 2021 17:09, deprese
No a co, že roste, byt koupený v roce 2015 má 2x vyšší hodnotu a hypotéka je stále 2%. :D
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (30 komentářů) příspěvků.