ČNB zvedá úroky, spoření to zatím nepomůže

Jiří Hovorka | rubrika: Co se děje | 23. 6. 2021 | 30 komentářů

Centrální banka reaguje na vyšší inflaci a zvedá úrokové sazby. Kdy bude výhodnější spoření?

ČNB zvedá úroky, spoření to zatím nepomůže

Zdroj: Shutterstock

Bankovní rada České národní banky dnes rozhodla o zvýšení úrokových sazeb. Základní dvoutýdenní repo sazbu zvedá na 0,5 % a lombardní sazbu na 1,25 %. Obě sazby rostou o 0,25 procentního bodu. Diskontní sazba zůstává na 0,05 %. Nově stanovené úrokové sazby začnou platit zítra.

Vzhledem k inflaci, která v posledních měsících vystoupala ke tříprocentní úrovni, se zvýšení úroků očekávalo. Bankovní rada ČNB sazby zvedá poprvé od loňského února. Tehdy ještě brzdila rozjetou ekonomiku a základní repo sazbu zvýšila z 2 na 2,25 %. Pak ale v západním světě nastoupila pandemie koronaviru, s ní se na pár týdnů zastavila globální ekonomika a centrální banka poslala postupně své úroky ke dnu. Od loňského května tak repo sazba byla na 0,25 %.

„Dnešní zvýšení úrokových sazeb plní především signalizační úlohu, kdy dosavadní jestřábí rétoriku bankovní rada doplnila reálnou akcí, která potvrdila její odhodlanost dostat inflaci zpět ke dvěma procentům. Pro druhou polovinu roku očekáváme další jedno či dvě zvýšení úrokových sazeb, a to v závislosti na dalším vývoji pandemie,“ říká Martin Gürtler, ekonom Komerční banky.

Centrální banky zvyšují úroky v situaci, kdy chtějí ekonomiku přibrzdit. Vyšší úroky totiž znamenají dražší úvěry a v ideálním světě, kde se vyšší úroky propíší i do úroků na spoření, také větší chuť lidí držet peníze na spořicích účtech, tedy nižší ochotu utrácet.

„Dnešní růst sazeb byl natolik dobře očekávaný, že už se dávno do trhu propsal, ať už na posilující koruně nebo na rostoucích sazbách úvěrů,“ říká Dominik Stroukal, ekonom platební instituce Roger. Například průměrný úrok u hypoték už není pod dvěma procenty a nabídkové sazby běžně začínají kolem úrovně 2,5 %.

Jak porazit inflaci?

Zdroj: Shutterstock

„Základní sazby ČNB mají vliv na cenu krátkodobých finančních nástrojů a úvěrů s pohyblivou úrokovou sazbou jako jsou podnikatelské úvěry, mohou zvýšit cenu úvěrů s kratší splatností a mohou se dotknout i spotřebitelských úvěrů,“ říká Marcela Mazáková, hypoteční analytička společnosti Partners.

Na růst úroků u spoření jsou sazby stále nízko. „Navíc mají banky obrovské množství likvidity a nemají zájem lákat ve velkém další vklady klientů. Změnu výnosů aktiv nečekáme, je to malá a očekávaná změna. Na růst úroků na spořících účtech a výnosů obecně si budeme muset počkat na mnohem vyšší sazby, které i v té nejrychlejší trajektorii můžou na předpandemickou úroveň vyrůst nejdříve za dva roky,“ říká Stroukal.

„V tomto roce očekáváme ještě jeden růst sazeb v listopadu a pak dva až tři růsty sazeb v příštím roce,“ odhaduje Jan Bureš, ekonom společnosti Patria Finance. Pokud by mu odhad vyšel, byli bychom na konci roku 2022 na repo sazbě 1,25 nebo 1,5 %. Když v roce 2019 byla repo sazba kolem 2 %, byly spořicí účty v řadě případů dostupné s úrokem nad 1,5 %.

Že by spořící účty dokonce pokryly inflaci a něco vydělaly, toho se už podle Stroukala nejspíš nikdy nedočkáme. „K tomu bude potřeba jít vždy do nějakého investičního rizika,“ dodává.

Očima experta: Luděk Vainert o dopadech na úspory

Zdroj: Hospodářské noviny

Luděk Vainert, komentátor Hospodářských novin

ČNB zvyšuje úrokové sazby, zvednou je také banky u spoření?

S jistotou si troufnu říct, že velké banky vyšší repo sazbu do úročení úspor nepromítnou nijak. Když by to měly vysvětlit, budou argumentovat přebytkem vkladů, tedy tím, že další vklady nepotřebují.

Už jsme to zažili v období mezi létem 2017 a zimou 2020, kdy repo sazba postupně vystoupala až na 2,25 procenta a velké banky to prakticky nezohlednily. Rekordmanem v disciplíně „necháme si vyšší sazby ČNB jen pro sebe“ byla Česká spořitelna, která malé zvýšení úročení vkladů ohlásila až po posledním hiku ČNB ze začátku loňského února. Ovšem se zpožděním, až od dubna. Příchod pandemie jí pak dal alibi pro to změnu v tichosti zrušit a banka s největším počtem klientů v zemi (a se slovem spořitelna v názvu!) tak střadatelům vyšší úroky na spořícím účtu vůbec nenabídla.

Malé banky, které se potřebují proti mocnější konkurenci vymezit, mohou po zvýšení repo sazby klientům o něco vyšší úroky nabídnout a některé to zřejmě udělají. Ovšem zvýšení o čtvrt procentního bodu jim dává malý prostor. Z hlediska jejich marketingu tak efekt nebude dostatečný a budou zvažovat, zda jim přilákání části klientů stojí za obětování části své úrokové marže.

Porostou po zvýšení sazeb i výnosy ze státních dluhopisů a tím pádem třeba i výnosy u konzervativních dluhopisových fondů?

Co se dluhopisů týče, tam už je očekávání vyšších sazeb zohledněno a vlastní krok bude jen potvrzením, že ČNB bere svůj inflační cíl vážně. Skoková změna výnosů tedy nepřijde, pokud ale v dalších měsících půjdou sazby dál nahoru, jak predikuje prognóza ČNB, na výnosech se to částečně projeví. Ovšem hodně záleží na vývoji ekonomiky, pokud by byly na obzoru problémy, může se trend rychle otočit.

Rychlejší zvyšování sazeb ze strany ČNB by připadalo v úvahu, kdyby inflace v dalších měsících zůstávala kolem tří procent nebo dokonce ještě rostla. Spíše se ale čeká, že tempo růstu inflace vystřelilo nahoru jen dočasně, a to kvůli nízké srovnávací základně z loňského roku, kdy například ceny ropy a pohonných hmot klesly na několikaletá minima a také kvůli znovu nastartované ekonomice, která se zvýšenému tempu teprve musí přizpůsobit. Známý je třeba příběh nedostatkových čipů, kvůli kterým například ve Škodě Auto ruší směny a mají frontu desítek tisíc nedokončených aut.

„Růst úrokových sazeb nedokáže okamžitě zabrzdit růst spotřebitelských cen. Dává nám však naději, že ceny v příštím roce porostou pomaleji než letos,“ říká Štěpán Křeček, ekonom společnosti BH Securities.

Historický vývoj repo sazby v grafu:

Klíčové sazby

Dvoutýdenní repo sazba a diskontní sazba určují, za jakých podmínek ČNB přijímá vklady od tuzemských bank. Čím vyšší úrok nabídne, tím víc peněz si u ní běžné banky uloží – tím ČNB takzvaně stahuje likviditu, tedy množství peněz na finančním trhu dostupných pro úvěry lidem a firmám.
„Když má obchodní banka přebytek peněz (třeba přijala více vkladů, než kolik upotřebí na úvěrech), může s nimi udělat dvě věci. Buď je poskytnout jiné bance (za úrokovou sazbu mezibankovního trhu PRIBOR), která třeba nepřijala tolik vkladů, aby pokryla úvěry. Nebo je právě uložit u ČNB – a to je sázka na jistotu,“ vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda.
Jedna obchodní banka nepůjčí jiné obchodní bance, pokud za to nezíská určitý úrok navíc oproti uložení peněz u ČNB. Diskontní sazba tedy představuje spodní hranici pro tržní úrokovou sazbu PRIBOR.
Čím nižší PRIBOR je, tím nižší jsou zpravidla úvěry pro klienty jakékoli obchodní banky. Obchodní banky úročí své produkty (hypotéky, spotřebitelské úvěry a podobně) tak, že vyjdou z PRIBORu, přičtou přirážku za riziko a ziskovou marži.
PRIBOR přitom zároveň nebude vyšší, než je třetí z klíčových sazeb ČNB - sazba lombardní. „Ta určuje, za jaký úrok si obchodní banky mohou od ČNB naopak půjčit. ČNB má jistotu, že banky si nebudou na mezibankovním trhu půjčovat za sazbu vyšší, než je sazba lombardní. Proč by si půjčovaly dráž, když si mohou od ČNB půjčit levněji. Lombardní sazba tedy představuje horní hranici pro úrokovou sazbu PRIBOR,“ vysvětluje Kovanda.

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Srovnávat se vyplatí