Nehledejte práci, začněte podnikat

Promiňte duplicitní příspěvek, měl jsem chybu při odesílání, příspěvek se nezobrazil, tak jsem ho odeslal ještě jednou...

rpolasek: nesouhlasím, sám jsem podnikatel od roku 99 (začal jsem na začátku VŠ), po výšce jsem podnikal, pak šel na civilku, a podnikám dodnes.
Uchytí se málokdo, protože většina má přehnané představy, já jsem za první rok více prodělal, než vydělal, za druhý rok jsem stěží zaplatil sociální, zdravotní a daně (vozil jsem o prázdninách ve volnu litinový šrot, abych měl vůbec na sociální a zdravotní) a až třetí rok jsem se dostal na obrat 100k, kterým jsem zaplatil všechny daně a výdaje.
Většina lidí začne podnikat s tím, že si nadělá obrovské dluhy a má špatný čich na správný segment trhu, takže ve velké většině zkrachuje.
Mimochodem všimli jste si, kolik je dnes oborů na VŠ a středních školách typu "podnikatel"? Podnikatelem se člověk nenarodí, ani to nevystuduje, není k tomu třeba nic jiného, než velké sebezapření a velká míra zvídavosti.
Vaše reakce je typická, nejsou jen zkrachovalí podnikatelé a podnikatelé "za vodou" :). Z toho je vidět, že vůbec nemáte podnikatelskou duši. Každý podnikatel má své problémy a nikdo se necítí býti "za vodou", ať má obrat a zisk sebevětší.
Podnikání je styl života, kdy člověk nemá rád autority, chce jet čistě na sebe (a nebát se jestli ho vyhodí, či jaké budou prémie a navýšení na konci roku). Je to snaha kalkulovaným riskem dosáhnout příjmů. Vy vidíte jen majetek a příjmy, ale ti co mají největší obrat, to mají právě nejvíce "nahnuté". Problémy s dluhy a odbytem nemají jen ti malí, ale i ti velcí, a zkončit může kdykoliv kdekoliv. V podnikání je výhoda být malý. Ti větší (ať penězi, nebo počtem lidí) mají značnou setrvačnost v rozhodování a změnách.
Nyní ale vím jedno, podnikání je daleko méně rizikové, než běžné zaměstnání. Každý správný podnikatel má rozjeto spoustu aktivit a něco se vždy chytne (i když to pak zanikne). Důležité je vydržet, věřit si, být na sebe přísný, žít přítomností, a uvědomit si, že začátek podnikání není o tom si nakoupit nejlepší mobil, auto a oblečení (to jsou ty poslední věci, na kterých vůbec nezáleží a nejsou ani třeba), ale o nečem naprosto jiném.

rpolasek: nesouhlasím, sám jsem podnikatel od roku 99 (začal jsem na začátku VŠ), po výšce jsem podnikal, pak šel na civilku, a podnikám dodnes.
Uchytí se málokdo, protože většina má přehnané představy, já jsem za první rok více prodělal, než vydělal, za druhý rok jsem stěží zaplatil sociální, zdravotní a daně (vozil jsem o prázdninách ve volnu litinový šrot, abych měl vůbec na sociální a zdravotní) a až třetí rok jsem se dostal na obrat 100k, kterým jsem zaplatil všechny daně a výdaje.
Většina lidí začne podnikat s tím, že si nadělá obrovské dluhy a má špatný čich na správný segment trhu, takže ve velké většině zkrachuje.
Mimochodem všimli jste si, kolik je dnes oborů na VŠ a středních školách typu "podnikatel"? Podnikatelem se člověk nenarodí, ani to nevystuduje, není k tomu třeba nic jiného, než velké sebezapření a velká míra zvídavosti.
Vaše reakce je typická, nejsou jen zkrachovalí podnikatelé a podnikatelé "za vodou" :). Z toho je vidět, že vůbec nemáte podnikatelskou duši. Každý podnikatel má své problémy a nikdo se necítí býti "za vodou", ať má obrat a zisk sebevětší.
Podnikání je styl života, kdy člověk nemá rád autority, chce jet čistě na sebe (a nebát se jestli ho vyhodí, či jaké budou prémie a navýšení na konci roku). Je to snaha kalkulovaným riskem dosáhnout příjmů. Vy vidíte jen majetek a příjmy, ale ti co mají největší obrat, to mají právě nejvíce "nahnuté". Problémy s dluhy a odbytem nemají jen ti malí, ale i ti velcí, a zkončit může kdykoliv kdekoliv. V podnikání je výhoda být malý. Ti větší (ať penězi, nebo počtem lidí) mají značnou setrvačnost v rozhodování a změnách.
Nyní ale vím jedno, podnikání je daleko méně rizikové, než běžné zaměstnání. Každý správný podnikatel má rozjeto spoustu aktivit a něco se vždy chytne (i když to pak zanikne). Důležité je vydržet, věřit si, být na sebe přísný, žít přítomností, a uvědomit si, že začátek podnikání není o tom si nakoupit nejlepší mobil, auto a oblečení (to jsou ty poslední věci, na kterých vůbec nezáleží a nejsou ani třeba), ale o nečem naprosto jiném.

Bezva článek až na to, že se nedivím, když se lidé bojí jít do rizika. Sám jsem to zažil. Jako strojař jsem celý život pracoval v ostravských hutích. Když se zavřely začal jsem podnikat a otevřel si obchůdek s potřebami pro kutily. Zprvu to šlo, konečně jsem splatil hypotéku, ale když jsem začal vydělávat, vrthly sem řetězce jako OBI aspo. a já opět skončil na úřadu práce.

No já nevím. Známí, co začali takhle podnikat, většinou po pár měsích skončili a zůstali jim jen dluhy. Uvádí se, že tak 1 - 2 lidé z 10 jsou schopni úspěšně podnikat a zdá se, že většina z těch lidí už dávno podnikat začala a dnes je za vodou. Taky se uvádí, že z 10 lidí, kteří začnou podnikat, po roce nebo dvou letech podnikají už jen 2 - 4. Z toho vyplývá, že různé halasně propagované kursy, které mají udělat z nezaměstnaných podnikatele, jsou spíše příležitost podnikat pro ty školitele než příležitost podnikat pro ty nezaměstnané.