Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Když Československo přijalo Marshallův plán

Pavel Kohout | rubrika: Když se řekne | 24. 6. 2017 | 8 komentářů
Píše se červenec 1947. Jan Masaryk vystupuje v Praze z letadla s triumfálním úsměvem: „Stalin po nás chtěl, abychom se stali jeho pohůnky, ale odmítli jsme to. Jsme svobodný národ!“

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

26. 6. 2017 8:42, Vodník Česílko

Já myslím, že klíčové byly volby v r. 1946. Ty byly zcela svobodné, a nikdo nás nenutil, abychom dali přes 40 procent hlasů komunistům. To byl asi ten Rubikon, od kterého už nevedla žádná cesta zpět. Kdyby tehdy KSČ získala třeba "jenom" 20-25 procent, tak by mohla být spousta věcí jinak...

Reagovat

 

+7
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

25. 6. 2017 16:35, Pepa.

Asi byste mel prestat koketovat s lehkyma drogama, evidentne Vam to nesvedci.

Reagovat

 

-3
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

25. 6. 2017 12:04 | chk

Tak co Kohoute, už máte v tom fondu miliardu? Né? Nějak pomalu to přibývá. Asi špatná strategie...
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

25. 6. 2017 16:35 | Pepa.

Asi byste mel prestat koketovat s lehkyma drogama, evidentne Vam to nesvedci.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

-3
Líbí
Nelíbí

26. 6. 2017 2:29 | JSCH

Provokativní a svižně napsané. To bývá k zamyšlění, ale v tomto případě spíš k utvrzení se v názorech.
Ale jsou tam chybné předpoklady v historických faktech. Počínaje tím, že drtivá většina československého průmyslu a naprosto veškeré peněžnictví byly znárodněny ještě před Marshallovým plánem, hned na podzim 1945. Toto vyvlastnění bez náhrady naprosto zásadně formovalo podobu čsl. hospodářství a společnosti (např. od léta 1945 byl státní monopol na výrobu, dovoz, distribuci a promítání filmů, rozhlas byl do té doby vždycky státní, takže i tímto způsobem stát ovládal myšlení obyvatel) a je otázkou, jak by bylo naloženo s případnou americkou podporou. Dále, jak jak by se vypořádalo s tím, že mezi znárodněnými (tj. okradenými) akcionáři byly i subjekty ze zúčastněných zemí (USA, UK...).
K tomu, jak Škodovka kupuje VW. :) Škodovka byla před vládou ovládána rozhodujícím akcionářem francouzskou firmou Schneider-Creusot (také velká zbrojovka). Kdyby zůstaly po válce stejné akcionářské podíly, asi by Francouzi nedovolili Škodovce utrácet za německou fabriku, případně by si ji pořídili sami za dividendy z té české. :)
A Petschkova banka nebyla běžný peněžní ústav. Byla finančním ústředím jejich důlně-průmyslového koncernu. Doly ještě před válkou prodali čsl. státu a odjeli do USA. Nevím, zda by se vraceli. Do průmyslu investovaly klasické banky včetně největší Živnostenské. Druhá v pořadí byla Anglo-československá a Pražská úvěrní banka (AČPÚB), která byla mj. akcionářem zmíněné Škodovky... Ale úplně všechny banky, spořitelny a kampeličky byly v době konferencí o připravovaném Marshallově plánu již nějakou dobu zestátněné...
Chci říct, že neúčast na Marshallově plánu byla jen jedna z epizod na cestě ke komunismu a podle mě ne ta rozhodující. Tou bylo, podle mě, vyvlastnění podniků tvořících většinu hospodářství bez jakékoli náhrady. V západní Evropě se vyvlastňovalo také, ale ne v takovém rozsahu a vždy za nějakou náhradu (i když nižší než tržní cena). Tato krádež ve formě zákona byla, podle mě, zásadním krokem na cestě k bolševizaci Československa.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+5
Líbí
Nelíbí

26. 6. 2017 2:39 | JSCH

Znárodnění, o kterém jsem napsal, se dělo podle dekretů presidenta republiky (ale ten jen podepisoval, na čem se usnesla koaliční tzv. Košická vláda, která po svém ustavení v dubnu 1945 vyhlásila program dající se do značné míry zjednodušit na heslo "Sovětský svaz - náš vzor!") publikovaných ve sbírce zákonů 27. 10. 1945 pod čísly 100-103. Dají se nalézt např. na webu ministerstva vnitra (nemůžu vložit přímý odkaz protože "obsahuje nepovolené znaky"). Nešlo o konfiskaci majetku Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů, šlo o vyvlastnění majetku čsl. občanů nespadajícím do žádné kategorie nepřátel státu nebo národa.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+2
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (JSCH 26. 06. 2017 02:29)

26. 6. 2017 8:42 | Vodník Česílko

Já myslím, že klíčové byly volby v r. 1946. Ty byly zcela svobodné, a nikdo nás nenutil, abychom dali přes 40 procent hlasů komunistům. To byl asi ten Rubikon, od kterého už nevedla žádná cesta zpět. Kdyby tehdy KSČ získala třeba "jenom" 20-25 procent, tak by mohla být spousta věcí jinak...
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+7
Líbí
Nelíbí

26. 6. 2017 18:38 | JSCH

Právě že volby v roce 1946 nebyly zcela svobodné. To je dlouhodobě tradovaný omyl vycházející z dobové propagandy. Především nebyly povoleny některé tradiční strany, jejichž bývalí představitelé byli vyloučeni z voleb (jen někteří přešli na kandidátky jiných stran). Vlastní volební akt byl možný bez úpravy volebních lístků za zástěnou (dnes podle zákona povinnost), bylo možné volit tzv. manifestačně, tj. přijít do místnosti a jít rovnou k urně, snad dokonce s vyjádřením, koho volím. Toho využívala komunistická strana, která měla mezi svými voliči i zastrašené lidi, kteří šli volit v tzv. trojkách, kdy spolu se skalním komunistou šli volit dva "novokomunisté" tím skalním právě hlídaní. Jeden způsob zastrašení mám ve vlastní rodině - můj nevlastní praděd byl houslista v komorním orchestru a po válce byl obviněný z kolaborace ("dostal Malý dekret") spočívající v tom, že koncertoval Němcům. Začal být trestně stíhán, orgány činné v trestním řízení byly už pod vlivem komunistů (ministr vnitra Nosek), a nesměl vystupovat a tak si vydělávat na obživu, takže když mu bylo sděleno, že stíhání bude zstaveno, pokud vstoupí do KSČ, udělal to (zpětně nic hezkého, ale nevím, co bych dělal já). A pak se dozvěděl, že k volbám půjde v trojce. Kdyby šel sám, tak by, ačkoli člen KSČ, volil nějakou nekomunistickou stranu. Takových lidí byly asi tisíce... Mnoho lidí bylo zblblých komunistickou propagandou. Ministrem informací byl komunista Kopecký, ministrem školství a osvěty byl komunista Nejedlý. Rozhlas byl státní tradičně a nyní podléhal Kopeckému, na film včetně týdeníků měl stát od léta 1945 monopol, novinám a knižním nakladatelstvím přidělovala papír vláda (myslím, že min informací). Komunisté úspěšně korumpovali část populace přidělováním majetku konfiskovaného Němcům. Ne, volby 1946 nebyly svobodné. Svobodné byly volby v roce 1935 a pak až v roce 1990.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+4
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Vodník Česílko 26. 06. 2017 08:42)

26. 6. 2017 18:46 | JSCH

Abych to zmírnil, ano, kdyby komunisté nedostali tolik hlasů od dobrovolných voličů, nebyl by nástup komunismu tak snad a rychlý. Ale většina českých politiků (na Slovensku to bylo jinak) v letech 1945 a 1946 adorovala Sovětský svaz a dobrovolně se hrnula do úzkého spojenectví. A přitom byli populární. Nedávno jsem slyšel v ČRo záznam, jak Jan Masaryk před nějakým shromážděním lidí říká, že je nejprosovětštější ministr zahraniční na světě a lidé, nešlo o komunistickou schůzi, mu aplaudují. :(
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Vodník Česílko 26. 06. 2017 08:42)

27. 6. 2017 8:32 | Vodník Česílko

Ano, ale právě to mám na mysli. Ten výsledek voleb nijak neokecáme, to jsme si zavařili sami. A to jsem ještě nenapsal, že sociální demokraté v r. 1946 vystupovali, pokud si to vůbec lze představit, v některých ohledech ještě radikálněji a prosovětštěji než komunisté - a dostali 15 procent, čili s komunisty už to byla nadpoloviční většina.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (JSCH 26. 06. 2017 18:46)

Přidat nový příspěvek

Diskuze na webu www.penize.cz se vždy věnují pouze tématu, k němuž se vztahují. Rozhodně nesuplují funkci Poradny. Máte-li proto jakýkoliv dotaz, obraťte se prosím přímo na naše odborníky, kteří vám rádi pomohou. Na dotazy vložené do Poradny standardně odpovídáme do čtyř pracovních dnů, obvykle se ale dočkáte reakce mnohem dříve. Pokud dotaz vložíte do diskuze, s velkou pravděpodobností na něj nikdo nezareaguje. Děkujeme za pochopení.

Přihlásit odběr komentářů

Odebírat příspěvky mohou pouze zaregistrovaní a přihlášení uživatelé!

Přihlásit se

Ušetřete s Peníze.cz

Naši čtenáři s námi ušetřili už  7 177 568 Kč. Podívejte se na poslední poptávky a vyzkoušejte nás také. Vše je zcela zdarma.

Spočítejte si

Počet členů rodiny

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Poradna

Tým odborných poradců je tu pro vás.

Poslední dotaz: Dotace na kone
Poradna > Dotace z EU

Otázka: Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda mám nárok na nějaké dotace, když mám jednoho vlastního koně a druhého v bezplatném pronájmu, máme slepice a chceme ještě dvě kozy..Mám na něco nárok nebo ne? Jestli... více

Dotace z EU

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Email:
Captcha
Opište kód:

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Jakub Vágner

rybář a podnikatel

Jaroslav Zavadil

politik a odborář

Jakub Vágner
ÚSPĚŠNOST
64,29 %

z 28 duelů
×
Jaroslav Zavadil
ÚSPĚŠNOST
4,05 %

z 74 duelů

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2017 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK