Roman Vaněk: Daňčí na kančím už neletí

U surovin mě zajímá poměr kvalita/cena.
U jídla pak rozlišuji jestli mi chutná - nechutná a zda je to zdravotně nezávadné.
Skutečně mě nevzrušují názory kuchařů typu máte jíst kombinaci tamtoho s tímhle a nejezte kombinaci onoho s támhletím.
Mám rád třeba rohlík s kvalitním kečupem a jestli z toho kuchaři dostávají pupínky mě nezajímá. Ano, umí vykouzlit báječná jídla, která mi chutnají, ale je to moje rozhodnutí, že si je objednám.
Dneska už máme poradce na správné víno, pivo, kávu, nedávno jsem narazil i na poradce na správnou vodu, ale raději budu za burana co si sám vybere co mu chutná, než za člověka, který se po doporučeném víně otřese hnusem, ale souhlasí s tím, že se k němu musí propít, aby pochopil jeho kvalitu.
A co se týče elektronické regulace tržeb, pán by si měl uvědomit, že absolutní většina lidí si nemůže dovolit utratit denně za oběd několik set i tisíců korun, takže chodí na levné jídlo do levné hospody. Jestli tam budou nuceni zdražit, dotkne se to i luxusních restaurací, protože třeba lidé, kteří si jednou za měsíc vyšli na lepší jídlo si vyjdou třeba jednou za dva měsíce, případně vůbec.
A o zvyšování příjmů státu by se mělo jednat tehdy, až se ucpou díry, kterýma tento stát peníze zbytečně vyhazuje.