Příčinou úpadku penzijního systému je penzijní systém

To je právě omyl a konzervace stávajícího stavu. Chápu, že málokterý politik by šel do takového střetu a raději ten problém odsouvá na někdy příště ..... Jenže tohle nedopadne dobře. Sociální dávky mají být něco jako překlenutí problémového období, tedy na nějakou, nezbytně nutnou, dobu. Nikoliv na trvalo a ještě k tomu ve výši, kdo ti, co pracují jsou na tom hůře. Samozřejmě, že i toto není možné řešit najednou, ale postupně. Ostatně oni i na tom Slovensku kdysi snížili dávky. Ze začátku bylo pár, mediálně zajímavých, excesů formou rabování, ale pak se to ustálilo. Nevím, jak je to tam nyní, ale tehdy jsem tam náhodou byl a pozoroval zajímavý dopad. Nějaká část zdravých lidí, kteří dříve pobírali dávky, se nechalo zaměstnat. Viděl jsem je v jedné stavební firmě, kde znám majitele.
Tudíž, pokud něčím nedonutíte lidi, aby se začali starat sami o sebe, samozřejmě legálními prostředky, tak se nic nezmění. Ale to je na jinou debatu....

"Továrna na děti a dávky", jak píšete, přes daně přece vůbec řešit nejde, protože byste musel najít odvahu nejdříve všechny přímé dávky zrušit a převést je na slevy na daně. Dám vám otázku - co uděláte s rodinou s cca 10 dětmi, kde rodiče nepracují,nemají mzdu jen dávky na děti a tedy sleva přes daně nemůže fungovat? Odeberete jim dávky a necháte je umřít hlady ? To vám v Evropě neprojde a jste v koncích.

Píšete: "Taky je potřeba se zamyslet nad tím, koho vlastně v tou zvýšenou podporou budete k rození nejvíce motivovat, abyste nesplakal nad výdělkem......"
Patrně máte na mysli "továrny na děti a dávky". Jistě, ale to lze řešit jednoduše přes daně. Ovšem včetně různých sociálních dávek. Sociální podpory v nouzi by měly být vypláceny opravdu jen těm, kteří nemají jinou možnost. V pořadí - nejdříve pomůže rodina, pak obec a nakonec stát. Nyní je to naprosto opačně. Tudíž místo výplaty sociální podpory na děti a bydlení raději o to snížit daňové odvody (myšleno všechny platby státu ať se jim říká jakkoliv). Tuším, že TOP09 měla toto ve volebním programu.
Ale to se pořád bavíme jen o nějakém "vylepšení" stávajícího systému, včetně volebního. Ten by měl být změněn velice rychle, jinak opravdu dojde k tomu, před čím mnozí, včetně Vás, varují. Ostatně na tomto, že došly zdroje, vždy skončil socialismus.
Dovolil bych si odkázat na podobný názor, který zastávám, zde od pana Altmana (v 10.55) - http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/pricinou-upadku-penzijniho-systemu-je-penzijni-system/#commentsRef

Jen jestli to není tím, že žádná smysluplná varianta vlastně neexistuje a platí ta poznámka o Darwinovi v příspěvku výše, protože varianta 1 je v demokratickém státě s volbami a více než polovinou lidí v důchodu nebo jinak závislých na dávkách od státu nerealizovatelná a varianta 2 je už vyvrácená také dávno. U Křováků a společností s podobnou životní úrovní to samozřejmě bude fungovat výborně, ale od určité životní úrovni to fungovat přestává, resp. zbytek společnosti nedokáže vyprodukovat tak velké finační zdroje se kteráými by to třeba ještě chvíli fungovalo i u střední vrstvy. Taky je potřeba se zamyslet nad tím, koho vlastně v tou zvýšenou podporou budete k rození nejvíce motivovat, abyste nesplakal nad výdělkem, ostatně na Slovensku myslím už podporu podle počtu dětí zastropovali už dávno a uzrčitě to neudělali proto, že by měli lepší demografické vyhlídky než my.

(A take pro Honzu): Ano, kdyby lidé neměli jinou zábavu než sex a neexistovala antikoncepce, asi bychom problém s poklesem populace neměli. Ale to je iluziorní svět - v našem, kde existuje spousta jiných věcí co dělat a antikoncepce nehraje touha po potomcích až tak velkou roli (stačí se podívat, kolik lidí je dobrovolně bezdětných) a pokud ano, tak se realizuje 1-2 potomky, což ovšem na reprodukci nestačí.

Pan Kohout to sice popsal bravurně, ale zase jen stus quo. Nenabízí žádné konkrétní řešení. Nebo-li, slova o nějaké penzijní reformě, slýcháme/čteme z různých stran, ale která bude ta skutečně správná, poctivá, efektivní a dlouhodobě udržitelná, to jsem zatím nikde nezaregistroval. Zdali vůbec něco takového existuje. Osobně vidím pouze dvě spojené varianty.
1.) Postupné snižování výše státní penze (z průběžného systému) až na nějakou minimální hranici a současně s tím snižování odvodů na sociální pojištění. Nechť si každý s těmi "ušetřenými" prostředky dělá co chce. Jen každý sám by měl být strůjcem svého budoucího důchodu.
2.) Větší podpora počtu dětí v rodinách s postupným návratem k rodinné sounáležitosti. Což dnes běžně praktikují muslimské národy. V budoucnu bude rodina to jediné, na co se budou jednotlivci moci spolehnout. Státy mohou zbankrotovat, zrovna tak různé finanční instituce, kterým dobrovolně/povinně svěříme své peníze.
Vím, zní to tvrdě a pro mnohé nepochopitelně. Ale znáte jiné řešení?

První pilíř devastuje demografii jen málo. Lidi si pořizují děti primárně ne proto, aby se měl o ně ve stáří kdo starat, ale proto, aby předali své geny dál (ať už se to maskuje jako láska, toha po dětech, sexuální pudy, nezodpovědnost nebo jakkoli jinak). Zvířata se taky množí a odrostlá mláďata se o ně ve stáří nestarají. Demografii ničí hlavně antikoncepce a bohatství společnosti (možnost vyžití jinak než s dětmi), ale s tím si Darwin za pár generací hravě poradí, i když se po přechodnou dobu budou dít některé hodně nepěkné věci.

souhlasim. nicmene na druhou stranu verim, ze lidska prirozenost inklinuje k potomkum. mame v sobe zakodovano, ze touzime po potomstvu, abychom zachovali rod. ta sorta zvlastnich lidi, kteri nemaji deti treba jen kvuli prubeznemu systemu je zrejme naprosto marginalni.

A co jako poupravujete, člověče? Kdybyste řekl doplnit, ok...

Jestliže platí autorova věta "průběžně vyplácené penze rozbouraly tradiční rodinné vazby. Děti se obejdou bez svých starých rodičů – a potenciální mladí rodiče bez dětí...", proč žije vysoký podíl dospělých Italů u svých rodičů (viz autorova zmínka: "Vysoký podíl dospělých Italů žijících u rodičů není způsoben lenivostí tohoto národa")?

Bingo! Já to říkám už dlouho. I když si odmyslíme efekt zdražování pracovní síly, tak populaci silně podkopává už jen fakt, že v průběžném systému je nejvýhodnější prostě děti nemít - v důchodu mám důchod od státu a navíc peníze našetřené díky tomu, že jsem je nemusel investovat do výchovy dětí.

Trochu si dovolím autora poopravit, koncem 19. století byl průměrný věk dožití 52 let u mužů a 56 u žen. Na jednoho pracovalo minimálně 12 lidí oproti dnešku cca 2 a něco, tudíž hravě ufinancovatelný. A ani ve středověku se jednoznačně nespoléhali staří na mladé ale snažili se pracovat prakticky až do konce života, kdy mnohdy mladí čekali až shrábnou jejich majetek.