Znamenají daňové škrty vyšší příjmy pro státní rozpočet?

Všechno je jinak a to co píší revanšisté v USA není pro nás rozhodující. My si republiku rozvracet nedáme. Žádná rovná daň nebude.
A deficit? Státní dluh? To je nesmysl, ten se splácet nemusí a ani nebude. Platí se jen úroky, pokud na to bude.
Chci pro vás to nejlepší, tak už to sakra pochopte.
Váš dosavadní, ale i budoucí (to si pište) premiér

Tak úplně bych se nebála. Pracovní náplní daňového poradce není jen vymýšlet daňové optimalizace. Je to klasická dělba práce a specializace, firmám se nevyplatí zaměstnávat na plný úvazek specialisty na úzké téma, kvalitní in-house daňaře mají jen opravdu velké firmy. Pořád tu ještě zůstávají due diligence, běžné dotazy klientů ohledně daňových dopadů různých transakcí a struktur, sestavování daňového přiznání - zkrátka činnosti, které klient zadává ne aby ušetřil, ale aby měl daně v pořádku.

Co zkusit opačnou úvahu? Když se zvýší daňová zátěž, vede to k vyrovnanějším nebo přebytkovým rozpočtům? Jsme svědky opaku. Nejen, že nám roste celková daňová zátěž, ale rostou i mzdy a platy. Rostou ceny, z nichž se odvádí DPH. Jak je pak možné, že v takto daňově plodných letech máme největší schodky rozpočtu? Proč právě země s vysokými daněmi jako Francie a Německo mají problémy dodržet pravidla paktu stability? Nejde jen o to, zda zvýšení výběru daní pokryje výpadek způsobený snížením sazeb, ale o celkový dopad na státní pokladnu. Proč nepřekypují pokladny států s vysokými daněmi? A proč nízké daně nepoložily třeba Irsko?
Protože čím více peněz dostanou politici do rukou, tím šílenější plány se jim rodí v hlavách a tím více rozhazují. Peníze patří do rukou těm, kteří je dokážou rozmnožovat. Státní správa by měla dostávat jen tolik, kolik sama spotřebuje na vlastní chod. A i zde je třeba hlídat účelnost vynaložených prostředků. Příkladem daňové úlevy, která si na sebe vydělá by bylo třeba zrušení daně z převodu nemovitostí, která nepokrývá náklady na její výběr.
Ještě zajímavější, než snížení sazeb daní je změna způsobu zdanění. Zdaněním spotřeby místo příjmů by se radikálně omezily daňové úniky. Daň z výrobku, paliva či energie, kterou odvedl výrobce a započítal ji do ceny, prostě koncový zákazník nemůže nezaplatit. Nebude mu nic platné, pokud má příjmy z melouchů nebo zlodějny. Menší počet daňových subjektů by znamenal snažší uhlídatelnost odvodů ze strany FÚ, kde by nemuselo pracovat tolik lidí. Ušetřený úředník je buďto novým zaměstnancem generujícím daně, nebo nezaměstnaným, který nás stojí na podpoře zlomek toho, co dělal jeho plat. Zrušením daně silniční z vozidel do 3,5t a malým zvýšením spotřební daně z paliv bychom dosáhli jednak spravedlivějšího zdanění za používání silnic, úměrného používání a placeného nejen podnikateli, ale každým, kdo používá silničního motorového vozidla. A samozřejmě další úlevy v byrokratické zátěži FÚ i podnikatelů. A tím narážím na další zajímavý faktor: úsporu času a výdajů za daňové poradenství. Čas lze využít k dalšímu generování zisku. Ten i ušetřené výdaje zvýší daňový základ a tím i daň.

Daňové optimalizace nejsou šedá nebo černá ekonomika. Ty jsou naprosto legální a nechají si je dělat podnikatelé a firmy. Tady jde o příjmy vůbec nepřiznané, tedy melouchy, zaměstnávání načerno (typicky levných imigrantů), nevykázané příjmy (zákazník nechtěl doklad), apod. Navíc spousta daňových poradců má ještě jiné aktivity a velmi často alespoň vedou firmám na zakázku účetnictví. To snížení daní určitě nezruší.

Jenize s tim, jak klesa ta seda a cerna ekonomika, tak se zase zvysi pocet nezamestnanych (a tedy i vyplacene davky) o ty danove poradce a optimalizatory, kteri uz budou zbytecni :-)

Ještě je tam jeden relevantní faktor - když se sníží efektivní daňová sazba, část výnosů z šedé ekonomiky má motivaci k legalizaci - lidem se už tolik nevyplatí podvádět, pracovat na černo atd. Také klesá motivace k přesouvání daňové rezidence do daňových rájů a k jiným daňovým optimalizacím. Takže vlivem snížení sazeb se může dojít za jinak stejných podmínek dokonce k nárůstu daňového výnosu.

Upozornuji predem, ze nejsem studovany ekonom, ale matematik, a prezentuji pouze sve osobni nazory. Mam ale nekolik ekonomu znamych, naucili mne par zakladnich poucek, a myslim, ze jejich aplikace neni zas tak tezka, jde potom stejne o interpretaci.
K cemu jsem dosel ja - podle mne by snizeni dani rust ekonomiky nenahradil, neco by na vybranych danich stejne chybelo. To ale neznamena, ze by nemohl byt prebytkovy rozpocet - rust ekonomiky totiz umoznuje snizeni vydaju - hlavne na podpory v nezamestnanosti a socialni davky. Takze verim tomu, ze kdyz se to do detailu spocita, je mozne nastavit parametry snizeni dani a souvisejicich vydajovych polozek tak, aby se verejne rozpocty nejen nepropadaly do dluhu, ale jeste byly ziskove.