Chceme mizerné důchody a vysoké daně?

Jihoafrický arcibiskup Desmond Tutu, bojovník proti apartheidu, kdysi popisoval průběh kolonizování Afriky. Jeho příběh zněl: "my, Afričané, jsme kdysi vlastnili půdu. Pak přišli misionáři s měli bibli. Řekli nám, abychom poklekli, zavřeli oči a modlili se. Učinili jsme tak. Kdy jsme modlitby skončili a otevřeli oči, misionáři měli naši půdu a my měli bibli." Nepřipomíná Vám to něco? Žili byli jednou disidenti. Přišla revoluce, disidenti-spasitelé se představili a začali vykládat báchorky o lásce, pravdě, demokracii a svobodě. Řekli nám: žili jste nesprávně, zavřete oči a kajte se. Lid zavřel oči a začal se kát. Když oči znovu otevřel, měl báchorky a hesla o lásce, pravdě, demokracii a svobodě, zatímco národní majetek už měl někdo jiný. A ještě dodatek: prodávají, neprodávám, neprodal jsem, pradali, za pivovar dodali nám plastikové obaly. No, a to je důvod, proč budeme mít vysoké daně a mizerné důchody a proč nebudou penzijní fondy používat statistické úmrtnostní tabulky, ale své vlastní výpočty.

Tak, tak a ještě jednou tak. Problém svojí podstatou už dlouho přesahuje své jednoduché pojmenování třeba někde v novinách nebo na webu: dovedeno až do úplného konce to je přece o životní filizofii, tedy o celkovém přístupu k životu, o zacílenosti a o motivacích jedinců a potom i celé společnosti (rodiny, obce, státu). A je to o výchově, která s tím vším úzce souvisí. S uvedenou nezaměstnaností a s produktivitou práce to je právě, i z tohoto pohledu, velice trefné. Pracovní síla uvolněná vyšší produktivitou práce ve výrobě by měla najít své uplatnění ve zvyšování(!) kvality(!) života(!) jedince a společnosti, tedy ve službách. A na druhé straně musí být navozen(!) stav tyto služby jaksi s radostí, dobrovolně (a bez obav ve věci příští!) přijímat(!) a platit(!) za ně. Třeba hned u souseda, co má vedle v ulici krámek, hospodu, dílnu, prádelnu, pohlídá děti nebo právě nemocnou babičku, když je třeba, apod. Což se dnes neděje. V prvé řadě je do tzv. nabídky "služeb" tragicky podstrčen, jako kukaččí vejce, sám stále nenasytnější "vševědoucí" stát, který si své "služné" vybírá neurvalým násilím, nehledě i na to, zda-li služba byla vůbec nebo v jaké kvalitě konzumována, cha, chááá. V další řadě, i z obav o budoucnost, lidé přestávají žít dneškem, ale žijí vlastně svým budoucím(!) hrobem: místo okamžité konzumace služby (pro sebe a pro rodinu v širším slova smyslu) pro radost(!) a užitek si platí raději, na několik desítek let dopředu, jakýsi státem "dotovaný" finanční produkt, přičemž tyto peníze stejně z 90% doputují, skrze nakoupené státní dluhopisy, zase do toho dále a stále bobtnajícího státu. Státu, který své neomaleně vnucované "služby" vykonává netržně a obávám se, že i ve většině případů také neefektivně. A stačí běžné dnešní pozorování. Dám stranou Prahu a některá velká (krajská) města, to je jiný případ a není zde prostor na další rozbor. Jinde ale, ve zbytku republiky, to je postupný pozorovaný úpadek, šedivé a uhoněné obličeje, co potkávám denně po ulici, mezilidské vztahy čím dál tím více na pšouk, i právě proto přece potom nepůjdou utrácet k sousedovi, raději ať mu chcípne ta jeho koza, že. Nu, proti tomu již o pár set kilomterů dál může, i při jisté materiální chudobě, být obrázek zcela a naprosto jiný: už i ta rodina tam nějak lépe a více funguje, je čas se alespoň společně a v klidu třeba venku na zahradě najíst, poklábosit s pozvaným sousedem, vidíte tam všechny generace, ty neodstrčené starší a kupu těch dorůstajících. Tam ten problém, co s důchodci, jaksi ještě v plné síle nedorazil. Ano, a mluvme raději přímo o důchodcích, ne o důchodech :-)

Dobře se čtete, ale věc má několik háčků: zapomínáte na to, že žijeme v oblasti, kde se neustále něco přeskupovalo. Jednou se znárodňovalo, podruhé arizovalo, pak rozkulačovalo a nakonec privatizovalo. Při každém přeskupoví majetku zůstalo šikuldičkům u moci (a bylo jedno, zda byli šikuldičkové rudí, modří či zelení) hodně za prstíčkama. Lid obecný se teď bouří, chtěl by šikuldičky potrestat (viz akce Čisté ruce), ale ti se halí do hávu nevědomých, ba hloupých a veci neznalých. Pročpak asi přešlapuje na místě kauza LTO a další? Kdyby do toho někdo opravdu šáhl, zjistil by, že ryba smrdí od hlavy a nitky povedou do hodně vysokých míst a přece nechcete destabilizovat politiku a stát, že? Rozumný člověk ví, že dnes platí na penzi rodičům a jeho děti zas budou platit jemu. Ale dnes se setkáváme se zamlžující rétorikou, kdy jsou mladí lidé v produktivním věku naváděni proti rodičům a všem důchodcům, protože jim přece platí na důchody a sami si na ně nenašetří. Zapomínáte na dva faktory, a to produktivitu práce a míru nezaměstnanosti. Pokud bude 10 % nezaměstnaných pracovat a nepobírát dávky státní podpory, máte více ne důchody. Totéž u produktivity práce. Více neproduktivních státních a jiných zaměstnanců sice opticky snižuje nezaměstnanost, ale nepřináší žádné hodnoty, spíše je spotřebovává. Dnešní důchodci také bohužel neúvěrovali socialistické hospodářství, spíš raně kapitalistickou privatizaci, rozkrádání a tunelování. Kdepakže jsou peníze z privatizace? Měly sloužit k investicím, ale nikdo se k jejich rozkradení dnes nehlásí. Jo, jo, všichni na Bahamy nemůžeme... Místo investic dnes slyšíme cosi o utahování opasků, úsporných balíčků a balíků. Šikuldičkové holt mají ještě málo. A u školného bych si tak jistá nebyla, že zavedení školného bude výhodnější pro společnost a zamezí odchodu do ciziny. Právě naopak, odchod zvýší, protože zadlužený mladý člověk si na splácení dluhu v Čechách nevydělá, zvláště v okamžiku, kdy založí rodinu a bude si také chtít koupit a zařídit byt. Zeptejte se učitelů a mladých lékařů, co si za svůj plat mohou koupit a jestli by byli schopni splácet školné. Ne všichni vysokoškoláci jsou poslanci a senátoři, ne všichni mají vysoký plat.

Ten velmi rozčílený pán asi chce naznačit, že po svých zkušenostech budoucnost vidí stylem "z louže pod okap" a já se mu vůbec nedivím. Tak to výše uvedené a nevhodné oslovení pomíjím, byť asi bych se také zpočátku urazil. Věc důchodů tu už byla propírána nesčetněkrát. Má mnoho celospolečenských a dnes už i globálních rozměrů. A byť se z toho stává pro mnohé i vítané politikum, optimální řešení bude muset být nadstranické: při pumpování vody z potápějící se lodi a při zaflekovávání díry v podpalubí už je pomalu jedno, kdo má jaký dres. Tady se totiž nejedná o to, jestli levice či pravice (dokonce možná i zadnice?), ale o přijetí takových účinných opatření, které poněkud vyšinutý systém samoregulace společnosti posadí zpět mezi touto samoregulací udržitelné mantinely. Teprve mezi nimi, pevně usazeni, si potom můžeme zase hrát na tzv. levici a pravici, tržní hospodářství a liberální postoje. Osobně vidím takové dvě hlavní účinné cesty, jak z problému: skrze více či méně osvícenou diktaturu zeshora nebo (sebe)uvědomělý systém švýcarského typu zdola. Jaký je kde prostor pro liberalismu je věcí diskuse, více jistě v tom druhém "švýcarském" případě a který by se mi osobně líbil více, za pravděpodobě realizovatelnější pokládám však variantu první. ) Potom zbývá také cesta ta, a kterou právě prožíváme, že problém se nechá dostatečně dlouho vyhnít: po vyhnití podstaty však už nebude ničeho, jen nezvládnutelný chaos.

Solidarita jistě, ale v jaké výši. Průběžný systém v dnešní podobě není udržitelný. Jednoduše vymíráme a s tím průběžný systém nedokáže pracovat. Dále se dožíváme vyššího věku a tedy pdostatně delšího důchodu. Dnešní důchodci si zase pro změnu nenechají na důchod šáhnout a mají volební hlas stále silnější. Jejich argument je logický, ale sobecký: Platili jsme si na důchod celý život. Bohužel to není pravda, ale vymluvit si to nedají. Oni platili svým rodičům. Jediná šance je, že se všichni uskrovníme. Stávající generace pracujících bude platit odvody na stávající důchodce i sobě spořit, či platit na důchod. Důchodci se pak budou muset připravit, že důchody se valorizovat nebudou nebo jen minimálně. Ať si uvědomí, že jejich odvody byly vlastně úvěrem na socialistické budování. Pokud k tomu nedojde, hrozí, že ti nejschopnější odejdou jinam, kde jim dovolí se na svoje stáří zaopatřit důstojněji. Ke školnému chci jen dodat, že mladí lidé po vysoké běžně odchází. Je jen otázkou kdy a zda se vrátí. Jsou to lidé, kterým jsme my všichni zaplatili vzdělání a na nich bylo, aby to v daních začali vracet. Namísto toho jdou do státu, který na jejich vzdělání nevynaložil nic a tomu pomáhají v růstu. V době svobodné migrace, otevřené společnosti, je na čase, aby i vzdělání bylo skutečnou osobní investicí, to znamená zavedení školného. Stipendia, půjčky a jiné nástroje na podporu schopných a potřebných pak vyjdou v součtu pro společnost výhodněji.

A co dělali rodiče? Pracovali u SNB, STB a nebo fárali do dolů? :-))) Dělám si legraci, neberte to vážně! Ale mám podobnou zkušenost s mými prarodiči - je tu ale jeden základ: mají vlastní nemovitost a nemusí platit nájem...

Souhlas, vždyť už snad dokonce někdo z vlády prohlásil, že do voleb žádné zásadní reformy nechystají! Jasně tak ukázali, že už jim jde jen o to, být dva roky u koryta... Je to dost smutné :-(((

Už dle oslovení je vidět vaše úroveň a inteligence!!!

Ty demente,snad si nechceš nabulíkovat že ti bylo, bude za ODS líp.korupce je všude.A od komoušů radši co nejdál,problém je že jsou všude.

Ty demente,snad si nechceš nabulíkovat že ti bylo, bude za ODS líp.korupce je všude.

Máte pravdu. Problém je to v našich podmínkách realizovat.

Tak koho? Komunistů snad?

Nevím jak vy,ale ja žiju v české republice a jak doba ukázala,tak socani ani ODS zde neudelali nic aby se neco zlepsilo,prave naopak,diky zkorumpovanosti politiků se s tim nikdy nic nedelalo a pochybuju ze se tady neco změní az soudruzi z ODS opet budou vladnout rukou zkorumpovanou.Tohle neni obhajoba socanu.

V čem je problém? Třeba právě ve Vaší šikovné, lehce matoucí a zároveň i poněkud manipulativní otázce položené závěrem :-))

Pane Žampachu, děkuji za krásný komentář. Žel naše paměť by měla sahat podstatně dál, až před rok 1989 (1968, 1945). V rozvinutých demokraciích už to obvykle funguje tak, že u vesla se střídá s delším či kratším odstupem pravicová a levicová strana (pomiňme extrémisty: Sládkovi republikány nebo KSČM a jim podobné). Tak se totiž udržuje potřebná prosperita státu se sociálním smírem a historie nám v mnoha případech dává za pravdu, že krize, chaos, nepořádek a stagnace nahrávají právě těmto extrémistům. Takže v čem vidíte problém? Solidarita s těmi, kteří to potřebují ANO, ale chcete snad, aby nás příští generace proklínali za daně, které na nás musí platit?

Já odpovídám také panu Fandovi. Dnešní věci mě pořádně štvou. Žel, čím dále tím více mě začínají znepokojovat představy očekávaných brzkých věcí příštích, tak jak se už rýsují (dle mne) ve velmi laciném schematismu (a neváhám říci i primitivním populismu) naší "vedoucí" strany, tentokrát prý pravicové: jako kdyby se zde kolem najednou dokonale zapomenulo, že přece toto bylo důvodem, právě po zkušenostech, proč zde a po letech k veslu přišla socanská levice se Zemanem v čele.
Proti průběžnému systému, na zajištění alespoň základních(!) potřeb stáří já také nic nemám, ba naopak si myslím, že je naprosto pro tyto účely nutný a nutné je i zachování základní(!) celospolečenské solidarity, byť pro liberály vždy násilím vynucené. Přitom hledisko výhodnosti či nevýhodnosti tohoto systému, pro konkrétního jedince, je oprávněné a uspokojivě řešitelné nastavením parametrů systému.

To by bylo zcela nepochybně nejlepší řešení, které mimo jiné prezentovalo už více nezávislých ekonomů. K pláči je, že je nikdo ze současné garnitury nebere vážně. Inu parlament je stále více odtržen od reality života a řeší si své problémy stylem "po nás potopa". Ale jak z toho ven? Určitě chodit k volbám a snažit se volit, když už to jinak nejde, alespoň menší zlo a nikoli levici...

Ještě bych umožnil, aby si každý zvolil po jakou dobu bude čerpat penzi z osobního účtu, např. 60 měsíců, 120 měsíců a na dožití. Tím by bylo možné, aby přechod do důchodu s pracovního života byl co nejpříjemnější.

Já si myslím, že nejlogičtější by bylo optimální rozdělení platby na 3 části: - část na mezilidskou solidaritu - část na rovný důchod (dnešních 1310 Kč zvýšit na životní minimum cca 4500 Kč), průběžný systém rozpočítat na všechny dle ODS - část na osobní účet. Zatím bych zachoval cca 28% podíl důchodového pojištění na nákladech na mzdu a později korekce podle zkušeností. V podstatě by šlo jen o změnu parametrů při stanovení důchodů.

Jak je to s tou reálnou hodnotou důchodů? Já jen vím, že moji rodiče, kteří šli do důchodu krátce před rokum 89, si už asi od roku 1992 nemůžou svou finanční situaci vynachválit. Tvrdí, že se mají líp, než když za komunistů pracovali. A v tomhle článku se tvrdí, že teprve v roce 2003 se reálná hodnota důchodů vyrovnala.