Stavební spoření si pod sebou podřezává větev

Poplatky teoreticky zafixovány byly. Alespoň ve starších obchodních podmínkách měly konkrétně ČMSS a Raiffeisen napsáno, že poplatky mohou zvýšit při podstatné změně správních nákladů a poštovného (v nových už to vypustily). Jenže opravdu teoreticky, protože Ministerstvo financí sice Obchodní podmínky schvaluje, ale nekontroluje, to samé ČNB.

Ad 2. a 3. - naprosty souhlas.

Ad 1: Ja bych ani nereguloval poplatky, ty at si sporitelny nastavi jak chteji. Jenze bych ty nastavene poplatky zafixoval - zadne zmeny sazebniku - co kliente podepises, to budes platit, rozhoduj se klidne i podle vyse poplatku, na ktere se ale muzes spolehnout. A je tvoje vec, pokud se rozhodnes, ze budes platit sporce, ktera ma vysi poplatky, protoze ma lepsi sluzby, levnejsi uvery, hezci agentky... Asi bych povolil zmeny (i jednostranne) po vazaci dobe - s tim, ze pri jakekoliv zmenen podminek (opet po vazaci dobe) ma klient pravo odejit bez jakekoliv pokuty.

Nelze než souhlasit. Nejvetsi kus pomyslného másla maji na hlavě zákonodárci, zejména ale vláda, potažmo ministr financí. Stavebky drze "fruktifikují" současnou situaci - zvyšováním poplatků jim samozřejmě nejde o nějaké "korigování případných výkyvů finančního trhu", ale o pouhou maximalizaci zisku.

Naštěstí lze dnes najít informace a nemusíme věřit tomu, co nám hlásá ÚV a podobní...: http://www.bausparkassen-vergleich.de/.

Já bych se to nebál vzít tak trochu z druhé strany. Stavebky jen drze využívají toho, co jim bylo umožněno. V době vytváření zákonů lobovaly přesně za to, co potřebovaly a vcelku jim to vyšlo. Aspoň i zde vidíme, co máme za zákonodárce - tlupu nevzdělaných, tupých vyžírků, kteří schválí za bakšiš cokoliv, zvláště když ani netuší, co vlastně schvalují. Tak se nedivme. Tím ovšem neříkám, že stavebky nejsou hajzlové...

Gratuluji, nic lepšího o systému stavebního spoření jsem již hodně dlouho nečetl! Přidám jen tři postřehy: 1. Poplatek by podle mého názoru měl krýt nezbytné náklady, ale neměl by v žádném případě kompenzovat ztrátu (či přesnějí nižší zisk), který je důsledkem snížení úrokových sazeb na trhu. Stavební spořitelna by měla vydělávat na úvěrech, nikoliv na poplatcích. Chápal bych proto argument pro zvýšení poplatku typu: "Zvýšila se cena poštovného", ale argumentovat tím, že pomocí poplatků je třeba "korigovat výkyvy finančního trhu", je nepřijatelné! Ač jsem z principu proti jakékoliv regulaci, tady bych ji asi zavedl, minimálně jako tzv. věcně usměrňovanou cenu s povinností prokázat do ceny kalkulované náklady a jejich přiměřenost. 2. Návrh, aby stavební spořitelny mohly poskytovat spotřebitelské (tedy dražší!) úvěry, je systémový úlet! Každého logicky napadne, co by v ten okamžik nutilo stavební spořitelny poskytovat levnější úvěry na bydlení? Nějaké nařízení ministerstva? To je přece nesmysl. Právě současný stav, kdy stavební spořitelny musí úvěry na bydlení v zájmu zisku svých akcionářů poskytovat, se jasně projevuje neustálým "změkčováním" podmínek, a to jen přesně to, co je ve prospěch podpory bydlení! Jakmile budou moci poskytovat dražší neúčelové úvěry, ztratí zájem o tyb levnější na bydlení. Navíc - být akcionářem banky - asi bych se okamžitě obrátil na ÚOHS, neboť bych také chtěl státem dotované vkladatele jako zdroj peněz na spotřebitelské úvěry. 3. Pokud by se vůbec měl stavebním spořitelnám rozšiřovat úvěrový prostor, pak podle mého názoru jedině cestou rozšíření výčtu bytových potřeb o nákup některých předmětů s bydlením přímo souvisejících (vybavení kuchyní, nábytek, apod.). Z praxe vím, že zejména mladí lidé se často finančně vyčerpají pořízením bydlení a je pro ně pak problém byt vybavit. Nastupují pak různé drahé úvěrové karty a pod. Tato úprava by znamenala zachování jednotného úroku, což je podle mého názoru klíčové! Jakmile dovolíme stavebním spořitelnám poskytovat na něco dražší úvěry, přestanou mít o poskytování těch levnějších zájem.