Placené či bezpoplatkové finanční poradenství?

Docela nedávno se zde psalo o džungli, která na našem trhu prodejců finančních produktů vládne. A že přijde zákon...
Vlezu-li do téhle džungle, je asi jedno, zda-li mně v ní poskytuje služby placený nebo neplacený poradce, zda-li je to multilévl, slečna za přepážkou nějaké instituce nebo profík, který mně poradí třeba z kamarádství dobře a zdarma. Důvodem je, že kvalita finančních produktů není dobrá. Úrokový výnos kolem 5% a méně může akceptovat snad jen nesvéprávný jedinec a aby se do tohoto stavu dostal, je třeba řádné masáže. A jsme zase zpět u prodejců finančních produktů, kdy cílem je PRODAT, nikoliv PORADIT. Rozdíl mezi těmito pojmy by měl být snad zřejmý.

Pro začátek by uplně stačilo, kdyby si v tom udělal jasno placený funkcionář ARIZu. Zdá se, že jeho informace o poradenství jsou velmi povrchní.

Máte pravdu, jsou to brci. Setkal jsem se s člověkem, kterému finanční porace od Amcico doporučil zrušit dvě čtyřleté smlouvy (on a manželka) na stevební spoření se státním příspěvkem, peníze vybrat a vložit na jejich KŽP. Sobotka musí mít radost. No jo, kdo umí ten umí, kdo neumí, tak má malé provize. Takto to hlásal jeden agent od ČP.

Děkuji za odpověď, ale mám zase ještě jedno ale! Co když potkáte takového zákazníka jehož potřeba se nevejde do Vašeho byť širokého portfolia? Pošlete ho ke konkurenci? A teď mě prosím šetřete pane Šafránku, nahrávám Vám na smeč. Vede mě k tomu má velká nechuť ke kastování typu zprostředkovatel obyčejný, bezplatný poradce, placený půlporadce, placený poradce a třešinka na dortu placený poradce s provizí. To aby se v tom "klient" vyznal!

To je stejně tak jako když na fincentru loni s velkou reklamou dealovali životní pojistky Wustenrotu s "garancí" 6 %. Každý normální člověk ví, že to je podvod, ale oni to svým čtenářům tlačili hlava nehlava. Jo, provize jsou provize.

No jo, Amcico, to má velmi dobře zmáknutou psychologii a jejich dealeři jsou jedni z nejfanatičtějších... Rád bych se jednou dožil chvíle, kdy bude finanční poradenství vázaná živnost s poměrně náročnými pravidly a požadavky. Ale pak si zase dealři najdou nějaké jiné obecné označení, že...

Nějak jsem nedokončil myšlenku – takže pokračuji: Při finančním plánování vycházíme z toho, jaké produkty klient potřebuje pro dosažení svých cílů, jak my měly být vzájemně provázány a jak velkou částku ze svých příjmů by pro dané účely měl klient vynakládat. Při zprostředkování jde především o to, sjednat správně produkty, které si klient přeje mít sjednány. Zprostředkovatel nezohledňuje skutečnost, jestli požadované produkty klient skutečně potřebuje, či nikoli, jestli nedochází k duplicitám apod. Zprostředkovatel vychází z přání klienta, nikoli z analýzy jeho situace. Obdobně kvalifikovaný prodavač vás seznámí s parametry televizorů jež prodává, ale nezajímá se o to, jestli televizor skutečně potřebujete.

Domnívám se, že pod pojmem finanční poradenství si lze představit především dvě služby: výběr nejlepšího produktu (což je asi doménou pouze placeného poradenství) a finanční plánování. Finanční plánování, tedy uspořádání klientových financí dle určitých teoretických zásad, na základě analýzy jeho stávající situace, tak, aby klient dosáhl svých finančních cílů optimálním způsobem, lze provozovat buď jako placené, či jako bezpoplatkové poradenství. Při dodržení všech zásad by výsledek měl být obdobný.

Kdybych byl "čistokrevný" zprostředkovatel, pak pro klienta nedělám komplexní analýzu a následný plán, který obsahuje i využití klientem používaných produktů v době, kdy mně navštívil. Jde tedy o pojetí finanční analýzy a plánu a dlouhodobou spolupráci s klientem. Jako pouhý zprostředkovatel bych nanejvýš analyzoval aktuální problém a navrhl nějaké řešení z mnou nabízených produktů, nezajímaly by mne stávající produktu klienta (nebo by mne zajímaly jen do té míry, že bych je všechny zrušil a nahradil "svými"). Jako zprostředkovatel bych navíc klientům nabízel produkty, já se vždy snažím nabízet především analýzu a plán, produkty jsou až nástroji k řešení tohoto plánu. Myslím si, že "v nabídce" mám tolik produktů od tolika finančních domů, abych mohl minimálně 80% navržených plánů úspěšně zrealizovat. Jediné, co nemohu a také nenabízím, je tvorba a správa širokého portfolia investičních instrumentů. To, co mám k dispozici, podle mého názoru plně pokrývá potřeby 80-90% populace, aniž by se na trhu nacházelo něco pro danou situaci klienta výrazně lepšího, než mohu nabídnout při realizaci já.

Na rozdíl od pana Šafránka, se spíše přikláním k placenému poradenství. Samozřejmě, že kvalitní poradce by klienta neměl poslat na přepážku. Měl by doporučit a případně sjednat realizaci jím sestaveného plánu s tím, že na tuto realizaci dohlédne. A otázka nezávislosti ? Ta je na profesionálním chování každého zvlášť, ať sejedná o poradce placeného klientem nebo prostřednictvím finančních institucí. Finanční plán je tzv. běh na dlouhé trati a neumím si představit, že by mi ho sestavoval někdo, kdo se žene jen za získáním bodíků pro svou provizi.Řešením by samozřejmě mohlo být povolení sestavování finančních plánů od určité pozice, poradci s velkou orientací a zkušenostmi na finačním trhu. Všechny tři možnosti mají své pro a proti. Důležité je, aby klient věděl kterou variantu poradce nabízí.

Nejste pak pane Šafránku vlastně zprostředkovatel? Nebo plánujete i něco jiného než jste měl původně v nabídce? Jinak co se týče kompromisu - souhlasím.

Pěkný článek, děkuji. Něco ale potřebuji vysvětlit. Jaký je rozdíl mezi bezpoplatkovým poradcem a zprostředkovatelem? Rozdíl tam jistě je viz. citace z článku: "Negativem, kromě již zmíněné povinnosti realizace, je závislost bezpoplatkového poradce na provizích. Tuto závislost ještě prohlubuje nižší produktivita jeho práce (za provizi shodnou s provizí zprostředkovatele musí odvést výrazně více práce)."

Kdybych vzal tu reklamu "za slovo", tak ona je vlastně pravdivá. Pojišťovna říká "NÁŠ finanční poradce". Komu tedy radí, jak vydělat? No přece nám - pojišťovně, nikoliv klientovi... Teď vážně - také si myslím, že používání tohoto označení pro obchodního zástupce jednoho finančního domu je hodně zavádějící, bohužel naprosto běžné. Mám doma dokonce ve sbírce vizitku jednoho náboráře kampeličky (již dávno vytunelované) a i on měl pod svým jménem "finanční poradce"....

plne s Tebou souhlasim... pracuji v teto oblasti a oznaceni "financni poradce" sem velice rychle prestal pouzivat, protoze kdyz sem zjistil ze ho ma svoji vizitce pani ze CMSS (ceskomoravske stavebni sporitelny) ktery klienovi doporuci tak mozna stavebni sporeni a to s tim ma jeste velike problemy....

Souhlasím s Vámi a k Vašemu neplacenému poradenství nemám výhradu. Pokud jde o produkty, považuji za vhodné rozlišovat výběr nejlepšího produktu (poradenství – pravděpodobně placené) a sjednání typového produktu (bezplatné zprostředkování). Typovými produkty myslím produkty vybrané poradcem (společností), pro řešení typických potřeb klientů. Tyto produkty by měly být dostatečně variabilní, aby mohly být upraveny dle konkrétní potřeby klienta. V zásadě bych toto rozlišení přirovnal k rozdílu mezi zakázkovým krejčovstvím a konfekcí. Pokud jde o fee only poradenství, pak se domnívám, že o případnou provizi za produkty by měla být snížena úhrada klienta za vypracování plánu, případě provize přeúčtována přímo klientovi. Fee only je ale v našich podmínkách teprve budoucností. Myslím, že tuzemští klienti na tento typ poradenství zatím nejsou dostatečně připraveni. Znatelný posun tímto směrem, zejména do kategorie „fee based“ ale již pozorujeme.

Dovolte mi k Vaší analýze doplnit ještě jeden pohled na plně placené poradenství. Asi se shodneme na tom, že v naprosté většině případů bude k realizaci finančního plánu nutné použít některé produkty, které klient doposud nevyužíval. A zde se naskýtá otázka, jak se klient k těmto produktům má dostat. Pokud by poradenství mělo zůstat super nezávislé, musel by poradce klientovi předat seznam produktů a jejich parametrů a odeslat klienta, ať si je sám kdekoliv sjedná. V ten okamžik je klient vydán napospas obchodních zástupců jednotlivých finančních domů (lhostejno, zda běhají po bytech nebo sedí za přepážkami), kteří mají za úkol toho klientovi prodat co nejvíce a mají k tomu i své přesvědčovací metody. Jen hodně otrlý klient si z takového jednání odnese ten produkt a s takovými parametry, jaké mu naplánoval jeho placený finanční poradce... Navíc je zde zcela zřejmá časová náročnost a vysoká míra "nepohodlí" pro klienta, který si zaplatil finanční plán a pak běhá po přepážkách. V momentě, kdy placený poradce dá klientovi jakékoliv doporučení či kontakty, u koho má naplánované produkty sjednávat, dostává celá nezávislost značnou trhlinu, neboť jistě není problém se pak podělit o provizi s tím, koho placený "nezávislý" poradce doporučil... Právě s ohledem na výše uvedené jsem zastáncem neplaceného plánu, do kterého následně "naordinuji" přesně to, co jsem tam i naplánoval. Klient nikde neběhá a do realizace jeho plánu se mi nemíchají přímí prodejci produktů. Klient samozřejmě ví, že nepracuji zadarmo, ale že mne platí on z provizí od finančních domů, které by jinak nechal těmto domům (když produkt sjednám u zaměstnance na přepážce, nedostanu jej oproštěný od provizí, tedy levněji - pouze tyto nevyplacené provize zvýší zisk finančního domu). Myslím, že je to velice rozumný kompromis mezi úrovní služby pro klienta (zejména její komplexností a z toho vyplývajícího pohodlí klienta) a mírou nezávislosti.

Teď jsem na konkurenčním fincentru našel tuhle reklamu: "Amcico AIG Life. Zhodnocení Vašich financí v kombinaci s životním, popřípadě úrazovým pojištěním s možností daňových úlev. Podrobnosti vysvětlí zdarma náš finanční poradce." To je ta nejhorší kategorie "finančních poradců" - prodejci jedné pojišťovny. Jak je vidět, není jejich výmyslem nazývat se finančníma poradcema, ale používaji to pojišťovny ve svý oficiální reklamně! Jeden čas bylo plný metro reklamy na osobní finanční plánování za kterym byl prodej produktu ING.