Placené či bezpoplatkové finanční poradenství?

Vážení, jediný testem kvality poradce je spořící životní pojištění. Pokud mi jej někdo nutí, tak je to lump a vykopnu ho ze dveří. A rozdíl mezi placeným a neplaceným poradenstvím? Ten je jedině v tom, že mu za ty jeho keci a snahu mě obrat na provizích, ještě zaplatím. Ruku na poradenské srdce vážení. Kdo z vás tady může prohlásit, že nikdy nikoho neobelhal a že nikdy nikomu neprodal žádnou spořící pojistku? A rovnou radím těm, kteří se budou snažit vysvětlovat a poučovat o kvalitě pojistek a o zajištění rodin, že žádná dobrá spořící pojistka neexistuje.

Složitější případy budou pravděpodobně čím dál tím častěji končit u placených poradců. K tomuto názoru mě vede zkušenost v poradenství na trhu mobilů: Koupil jsem mobil, ale přenést fotky do PC jsem nezvládnul. Tak jsem to zkusil u všech tří operátorů. Výsledek? Kromě naučených nesmyslných frází jsem se vždy dozvěděl, že odborník na můj problém je mimo a bude zítra, v pátek,... (asi je to učí PR agentury:-))
Takže předpokládám, že skončím u "neznačkových a neautorizovaných" bastlířů, kteří mně telefon určitě rozchodí. Budu si muset připlatit. To bych udělal rád už ve značkovém servisu, ale opravdu nebylo za co.
Finanční poradenství je ale v jedné věci výrazně odlišné: je možné nakukat ovečce, že finanční produkt je výhodný... Očekávat, že autorizovaní, certifikovaní budou poskytovat lepší služby je stejně naivní, jako si myslet, že v autorizovaných servisech na mobily sedí větší odborníci, než bastlíři kdesi v průjezdu. Pravda, bastlíři nemají na stěnách zarámované certifikáty.
Problém je ale někde jinde.

Ano, již jsem odmítl klienty, kteří podle mého názoru optimálně využívali produkty z mé "nabídky" a ode mně chtěli sestavit a následně aktivně řídit portfolio zahraničních investičních instrumentů včetně zajištění kurzových rizik vůči CZK. To je věc, která je mimo mé možnosti a nepatřím rozhodně k těm "poradcům", kteří by toto řešili investičním životním pojištěním... Neposílal jsem je k žádné "konkurenci", ale prostě jsem je odmítl. Pokud to přirovnám k jinému oboru - zdravotnictví, tak můj prostor je podle mého názoru na úrovni dobrého praktického lékaře. Pokud Vás Váš praktický lékař posílá na operaci do nemocnice, také Vás neposílá ke konkurenci... A to je možná i odpověď na Vaše další otázky v diskusi. Pokud bychom se dokázali v našem oboru vyprofilovat tak, aby klient podobně jako ve zdravotnictví jasně věděl, k čemu má praktického lékaře a neočekával od něho výkon kardiochirurga, nebylo by vcelku co řešit. Pak by také od dealera farmaceutické firmy neočekával objektivní diagnózu... V tomto "kastování" se já hrdě hlásím k tomu praktickému lékaři a nehraji si na kardiochirurga. I praktický lékař totiž svými předpisy de facto prodává léky, přesto není považován za jejich dealera... Pokud by někdo dokázal vymyslet dlouhodobě životaschopný systém, ve kterém bych mohl "diagnostikovat" potřeby klientů a pak jim "předepisovat" finanční produkty a nebyl přitom placen klientem ani provizemi (ale také žádným pevným platem nezávislým na odvedené práci), sem s ním! Protože takový systém doposud nikdo nevymyslel, dělám to, co dělám, protože komplexnost služby považuji pro klienta za přínosnější, než jakousi "supernezávislost"...

Ano máte pravdu, ale jsem velmi zvědav až takový náročný systém vznikne (ARIZ ho začíná připravovat) kolik se najde zájemců. Podotýkám, že nepůjde o padesát otázek a popovídání se zkušební komisí.Zájemců proto, že dnes není patrně politická vůle provést změnu živnostenského zákona o vytvoření (zákonem) profesní komory ani nemluvě!

Blbečkovi, který mně před pár lety poradil zbytečně vysokou cílovou částku (samozřejmě ne zbytečnou pro něho, byla přece úměrná provize) a navíc mne neupozornil na to, že brát si úvěr ke spoření na dítě je značně obtížné, ne-li nemožné, bych teď velice rád zaplatil - klackem po hlavě.

Stále se tady hovoří o poradcích a jejich mnohdy gansterským kouscích, je nutné si však uvědomit, že jim k tomu v nespočetných případech nahrávají sami klienti, kteří uvěří kdejakému blábolu, čemuž se divím, uvědomí-li si skutečnost, že jde o jejich vlastní peníze. Je to tak, v čem se lidé nevyznají na to si najmou odborníka, tedy mu sami zavolají, nebo napíší, jenže u finančního poradenství "zdarma" je tomu přesně naopak a podle toho někdy vypadá i výsledek. Opravdu pro pláč.

Jo divím se! Předpokládám, že jste si s klientem domluvil schůzku, přičemž vaše setkání jej k ničemu nezavazovalo. Klientova reakce je sice tvrdá, ale zřejmě předpokládal, že si jí může dovolit s ohledem na skutečnost jakým probíhá sjednávání schůzek s potencionálními klienty, kdy bývá poměrně často poradcem zdůrazňována okolnost bezplatnosti služby včetně ubezpečování, že klient s poradcem nemusí nic uazvřít. Koneckonců finanční poradenství je podnikání v němž z 90% hledá poradce klienta a v 10% opačně. U placeného poradenství je tomu naopak, zde hledá klient, ať už v tisku, Internetu, či jiné reklamě. A chování lidí, kteří za něco zaplatí je jiné, než kteří dostanou něco "zadarmo". U placeného poradenství funguje více zpětná vazba mezi klientem /zákazníkem/ a poradcem /prodávajícím/. Je-li špatný prodávající, nejsou zákazníci. Placené poradenství vyžaduje více než projít nějakým 4-víkendovým školením zaměřeným na získávání klientů pomocí různých "pojišťováckých triků". Jako musí mít právník, daňový poradce, účetní atd. potřebné vzdělání, atestace, zkoušky, tak by i u oboru podnikání finanční poradenství za úplatu měla existovat podobná státem vynutitelná kriteria. Ti ostatní, co kriteria nesplňují by byli pouze prodejci finančních produktů, ať už přímo nebo skrytě přes různé analýzy, osobní finanční plány atd.... .

V některých firmách jim to asi jedno je. Proto se neustále setkávám a nejen já s tolika napáchanými zvěrstvy. Ale když bude někdo solidní a bude chtít dělat dobré poradenství i v méně solidní firmě, tak může. Takže je to o lidech - poradcích, jak pracují.

Tak, tak, je to o poctivosti a svědomí. A to se u představitelů "finančních žraloků" nenosí. Možná více, než nějaké certifikáty a regulace, bych prosazoval veřejnou osvětu. Kdyby se občas v denním tisku, či v různých časopisech, v rozhlase a v televizi mluvilo a psalo více o špatných zkušenostech s nevhodně volenými finančními produkty, tak by to možná pomohlo. Jinak tomu moc nevěřím. A co se týče toho, co je lepší, zda placené či neplacené finanční poradenství, tak to je totéž. Zase jen poctivost a svědomí. A na tohle se certifikáty nedělají. To určuje čas, praxe a nevyžádaná doporučení. A z vlastní zkušenosti bych to ještě rozšířil o další věc a to je finanční soběstačnost. I když to nemusí platit vždy. Někomu ta touha po provizích kouká z očí i když mu stojí před barákem poslední typ Mercedesu.

Jsem zásadně pro PLACENÉ poradenství. A řeknu Vám proč. Seděl jsem s klienty a vysvětloval podstatu stavebního spoření. Jak dlouho ukládat, kolik, kolik jim dá stát, jak to rozložit na více členů domácnosti a tak dál. Za hodinku jsem vytáhl smlouvy a uslyšel: "víte, pane, my Vám děkujeme, že jste nám to tak hezky vysvětlil. My si to chceme uzvařít, ale víte, ona to začala dělat naše dcera jako vedlejšák a ještě tomu nerozumí. Kdybysme ti podepsali Vám, ona by přišla o provize". Měl jsem rudo před očima a od té doby jsem na klienty ras. Divíte se mi?

Podíváme-li se na to jak u nás finanční poradci, kteří pracují pro klienta zdarma, fungují, zjistíme, že naprostá většina z nich nám vždy, krom jiného, nabídne nějakou formu životní pojistky s odkazem, že bude zajištěna klientova budoucnost v oblasti příjmu i majetku. Ovšem ještě předtím než nás o nutnosti pojistku mít, přesvědčí, požadují spolupráci při analýze tkz. našich cílů, přání a snů, čímž se liší od obyčejných obchodních zástupců, kteří nám ušetří minimálně jednu schůzku. Protože nakonec i ten, kdo se nazývá finanční poradce nám nedoporučí nic jiného, co bychom nesehnali přímo od zástupce. Tkz. finanční poradenství zdarma neexistuje, jelikož finanční poradce nejprve analyzuje, potom navrhuje a nakonec zprostředkovává a chce po nás zaplatit, i když ne přímo penězi. Cena bývá ustálená na deseti doporučení na další známé. Je pravdou, že nedáme-li doporučení, poradce nám své služby stejně nabídne, aby jsme potom uzavřeli nějakou smlouvu, z níž mu poplynou provize, tedy úplně neostruhá.

Je to v lidech a taky v lidech ve firmách, pane Romane. Takže i ve firmách. Možná je jim jedno kdo pro ně pracuje (myslím těm lidem).

Myslím, že to byl Harpagon, který někde v předchozích diskusích podotkl, že při smluvním poradenství se jedná o objektivní odpovědnost. Nestačí tedy domněnka, že byl klient poškozen, ale zanedbání povinnosti na straně poradce by muselo být i prokázáno. Mimochodem, na téma „smluvní poradenství“ je již připraven samostatný článek a je na zvážení redakce, aby jej zveřejní.

a kdyz sme jeste u toho smluvniho poradenstvi... jako clovek z "druhe strany" bych se toho trochu obaval z duvodu zneuziti ze strany klienta.... protoze co si budeme povidat stejne jako kazdy poradce neni idealni tak ani kazdy klient neni inteligentni....

Fredy, to se divím, že se divíte. Já měl dojem, že jste se setkal s takovými hrůzami, že toto už Vás nemohlo vyvést z míry. Ale abych se zastal Amcica. V něm to není, je to prostě v lidech (a "profesní" životopis toho pána, jak jste ho popsal, hovoří sám za sebe). A tam je jedno jestli dělá pro pojišťovnu x, y nebo z nebo dělá pro nějakou poradenskou firmu. Je to prostě zlatokop. Já taky přispěju - zažil jsem, že dealer Makler Bohemia doporučil paní ve věku 62 let, že nejlépe naspoří svému vnukovi na bydlení formou KZP 1 od tehdejší IPB (pro neznalé - je to určitá forma KŽP). Co Vy na to?

presne od toho je tu panove financni poradenstvi!a ne zastupce nejak pojistovny, ktery ma na vizitce "financni poradce". ja uz sem nahore jeden komentar nahore vkladal ze pracuju jako fin.p. ale tohle oznaceni vubec nepouzivam.... ale ja jiz bylo psano v clanku... je to take dost o lidech....

Nepopírám, že i já jsem z toho byl trochu vyveden z míry. A to je co říci. Tento případ se skutečně stal. Klient je v oblasti financí naprostý amatér, zato se velice dobře orientuje v jiné oblasti. Dostal jsem se k tomu přes účetní a daňový servis a přes možnost odpočtu KŽP od základu daně. Klient se rozplýval nad dobrým tahem (záměna SS za KŽP), tak jsem ho usadil, až se posadil. Tehdy prý neměl volné prostředky a nabídka agenta se mu moc líbila, tak zalitoval, že mám jen 2 SS. Toho agent využil s tím, že SS stejně vláda zkrouhne a že lidé nic nedostanou a že by bylo lepší s tím skončit dřív, než bude pozdě. Podnikatel, bohužel, poslechl. Toho poradce znám. Přes hrnce, Trend, KPT Quantum, kampeličku a MBI se dostal k Amcico. Předpokládám, že bude jeden z prvních, který bude mít certifikát .....

Souhlasím s tím, že "kastování" není podstatné. To je věcí té které poradenské nebo chcete-li zprostředkovatelské firmy, jakou cestou se vydá a když dokáže najít klienty, svoje místo na slunci dokáže uhájit. Jestliže klient zaplatí za něco, co jinde ve stejné kvalitě, dostane zdarma nebo třeba levněji, je to skutečně jeho problém (možná tam nedostane krásný elaborát v "mašličkách"). Stojím si za tím, že je to všechno v lidech. Podstatné dle mého názoru je, aby byl dán zákonný rámec tomuto druhu podnikání. Bohužel jsem přesvědčen, že na tomto serveru již diskutovaný zákon o poj. zprostředkovatelích .... a následné certifikace, zůstali na půli cesty.

Vy máte nějakou špatnou náladu pane anonyme. Téměř zapšklou, řekl bych. Jestli jsem se svým "hloupoučkým" a neumělým vyjádřením přičinil o její zhoršení pak se omlouvám! A na závěr: na tomto serveru je velmi příjemné, že většinou diskutují lidé pod svým vlastním jménem a nebo přezdívkou a konsistentními názory.Pak se s nimi dá diskutovat, ale o to Vy jistě nestojíte.

Tak tomu teda moc nerozumím, má-li někdo smlouvy na stavební spoření blízko fáze, kdy již budou končit /5 let/ a kdy je možné vybrat, po podané výpovědi, naspořené vlastní peníze, garantované zhodnocení a přesně definovanou státní podporu, je na radu nějakého borce předčasně vypoví. Nevím jestli je borec ten od Amcica, ale každopádně klient, který na tuto radu dá, nemá všech pět pohromadě, uvažování takovéhoto klienta ve mně evokuje provokativní myšlenku, že kdyby borec od Amcica, či jiné pojišťovny poradil klientovi /člověku/ roztrhnout stokorunovou bankovku na dvě poloviny, s tím, že takto bube mít stokoruny dvě, tak klient uvěří a bude mít pocit pocit, že udělal pro své finance to nejlepší. Jó, každý je strůjcem svého štěstí.