Myslete dopředu

Fredy, Vy jste nějakej chytrej. Nejdříve si uvědomte smysl kapitálového životního pojištění. Jste moc teoretický, stejně jako článek autora. Je logické, že se zhodnocuje rezeva a nikoliv rizikové pojistné, to u rizikové pojistky zaplatíte stejně. Rezevotvorná část pojistného u KŽP se zhodnocuje určitě lépe než v bance a pro klienty, kteří si netroufnou na podílové fondy či jiné investice, to není špatný produkt. Vy rozumíte všemu, ale co ostatní? Je skutečně nesmysl plést si pojištění se spořením a nerozlišovat rizikovou a spořící část pojistného. Za riikovou si kupuji určitou službu - pojistné krytí, to je pro ty, co rádi myslí na budoucnost, i když v současné době se jim samozřejmě nic nestane a nic takového nepotřebují (jak si někteří myslí). A pokud jde o provize a prodejce, tak skutečně doporučuji praxi v této oblasti. Životní pojištění se neprodává samo a záleží na každém prodejci, jestli mu jde o klienta a nebo o provizi. Zlatokopů je dost, proto bych si nikdy neuzavřel pojistku u "makléře" a jiných MLM společností. Ti skutečně jedou jen na kšefty a provize. Alespoň moje zkušenosti to potvrzují.

Článek mi připadá jako nářek člověka, který si koupil lístek na vlak do Kolína, ale vystoupil už v Úvalech. Teď naříká, jak strašně drahé jízdné zaplatil. Ještě k tomu si dal v restauraci k jídlu řízek, přestože měl chuť na svíčkovou a diví se, že to chutná jako řízek a ne svíčková.

Dva roky nemohu dostat z ČP výpis o zůstatku z jedorázově splaceného pojistného KŽP na 20 let dopředu. Po měsících urgencí mi poslali cár papíru, na kterém mi připsali cca 1% za 18 měsíců. Vysvětlení jsem se již za další půlrok nedomohl. Rád bych se s někým spojil ohledně společného právního postupu, či dát to do televize apod.

Může někdo věci znalý podat informaci o "daních" v těchto případech. Jedná se mi o to, zda skutečně je odbytné daněno (či dokonce bez uznání vložených prostředků) ? Ale hlavně o otázku "vracení daňového zvýhodnění" (=odečitatelná položka) v případě předčasného ukončení pojištění. Díky za každou fundovanou odpověď

Ještě doplním předchozí příklad, který je z praxe. Dostal jsem se k zhodnocení spořící části celého balíku pod názvem KŽP. Klient platil 2.000 Kč měsíčně a žil v domnění, že celých 2.000 Kč se mu zhodnocuje 6,5%. Nejen žil v domnění ale prodejce jej v tom dokonce utvrzoval. Klient byl překvapivě chytřejší, než prodejce a tak chtěl vědět, zda by nebylo lepší toto pojištění snížit a něco platit na penzijní připojištění a eventuelně na stavební spoření. Prodejce prý (mám to zprostředkovaně od klienta) argumentoval tím, že stavební spoření stejně dozná změn a možná i "padne jako na Slovensku" a penzijní připojištění má zhodnocení "jen" 3% a jeho pojistka je tudíž lepší. Zpět k příkladu. Klient chtěl vysvětlit proč má připsaný bonus ve výši 235,- Kč? Což je vlastně zhodnocení spořící části, která by mohla být ročně kolem 9.300,- Kč (odhad poj. matematika). Z celkového zaplaceného ročního pojistného 24.000 Kč to není ani 1%. Klient očekával přibližně 1.560 Kč. Současnou hodnotu jsem mu raději ani nevysvětloval, neboť jsem viděl v jeho očích zlost. Nechal jsem mu čas na uklidnění, už i s ohledem na prodejce. Kolik takových neznalých lidí asi bude?

K tomu vysvetleni vyse odbytneho v zavislosti na delce pojistky. Kdyz s vami agent podepise ze budete platit 1000 Kc mesicne po dobu 5 let nebo po dobu dvaceti let, v druhem pripade je to pro pojistovnu lepsi kseft (s Vasimi penezi si bude dele hrat) a proto vyplati agentovi vyssi provizi. No a provize vyplacena agentovi je neco, co chce pojistovna v pripade predcasneho zruseni smlouvy dostat zpet - byt to schovava pod jine polozky.

Jsem rád, že se zde autor nezapomněl zmínit o tom, že je to především kvůli provizím dealera. Vždyť, jaká hrůza, za pojistku s platbou tisíc korun měsíčně dostane (a to prosím potvrdil i představitel jedné prodejní sítě!) v průměru sedm tisíc korun! To je tedy docela slušný průměr. Já bych to viděl tak na polovinu. Ono ale strašně záleží kromě výše měsíční úložky na tom, kolik je klientovi let, na jak dlouho je pojistka sjednaná, na typu pojištění a samozřejmě i na tom, o kterou se jedná pojišťovnu. Za sjednání životní pojistky s platbou tisíc korun měsíčně může dealer dostat sotva pár stovek, stejně jako dost přes deset tisíc. Pokud vám teď závist zvedla tlak a hladinu adrenalinu, doporučuji, abyste si zkusili nějakou tu pojistku prodat. Nic na tom není, firem, které vás zdarma vyškolí a vybaví je dostatek a pak už je to jen na vás. Za pár měsíců možná budete milionáři. Možná. Jen musíte přijmout i několik dalších faktů. Provize se vyplácí většinou až za několik měsíců, až klient zaplatí několik prvních splátek. Někdy je také rozložena na delší dobu, i několik let. A kdyby náhodou mezitím klientovi ruplo v bedně a pojistku zrušil, máte smůlu, provizi nejspíš vrátíte. Bez pardonu. Už jste někdy vraceli výplatu? No a hlavně nezapomeňte, že těch sedm tisíc není vašich. Pěkně z toho zaplaťte zdravotní, sociální a daně. Jestli jste si představovali, že za klientem pojedete služebním autem za služební benzín, také vás zklamu, pojedete svým a za své. Tak hodně štěstí a tučné výdělky!
Jen zcela zřídka zažívám, že klient, který „si to potřebuje ještě promyslet“ si něco promyslí. Proč si takový člověk nevezme manželku, strýce nebo třeba papouška, prostě toho, s kým se chce poradit, na schůzku s pojišťovákem? Nebo proč rovnou neřekne, že nic nechce? Radit se s manželkou o něčem, o čem ani on ani ona nic nevědí, jistě bude mít velký význam. Má-li opravdu zájem, obvykle souhlasí se schůzkou ve třech, aby bylo o čem se bavit. Pokud ne, s úsměvem takovému člověku předávám vizitku a říkám, aby mi zavolal, až se poradí. Ozve se jeden z třiceti,ostatní jen nejsou schopni rovnou říct „nic nechci“.
Pokud pojišťovák řekne klientovi, že by bylo lepší uzavřít pojistku na nižší pojistnou částku, aby se vyhnul zkoumání zdravotního stavu, je to opravdu na pováženou! To si snad děláte legraci! Samozřejmě pokud klient potřebuje vyšší pojistnou částku, asi bude ochoten podstoupit „běhání po doktorech“. Často je ale klient rád, že mu to ušetříte. Nehledě na to, že schopnější poradce by měl být schopen nabídnout klientovi alternativní řešení uzavřením dvou pojistek u různých pojišťoven s celkovým pojistným krytím v požadované výši.
Životní pojištění je trochu něco jiného, než „nechat se na něco ukecat“ a pak po odborné konzultaci v hospodě to za pár měsíců rušit a nadávat jak mě obrali.

Podle mých informací je odbytné daněno 25% a to u zdroje. Daňové odpočty najdete přímo v zákoně o dani z příjmů §15 odst. 13. Nebo-li jste povinen za zdaňovací období, ve kterém došlo k ukončení pojištění, podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem dle §10 částky, o které Vám byl v příslušných letech snížen základ daně. Doporučuji (pokud již není pozdě), smlouvu nerušit, ale uvést do splaceného stavu. Znamená to, že přestanete platit, ale pojistka zůstává stále pojistkou. Pouze Vám bude pojišťovna zhodnocovat "spořící" část. Na krytí rizika si již brát nebude, pouze na poplatky. Je pravda, že se k penězům dostanete až v 60-ti letech, ale nic nebudete tratit. Také záleží na tom, kolik jste do té srandy již vložil.

Mám podobný problém s KŽP u Amcico. Ne a ne mi poslat výpis, posílají jen složenky. Dal jsem jim najevo, že další rok nezaplatím, dokud mi to nezašlou. Má pojišťovna povinnost zasílat tyto výpisy alespoň 1 x ročně?

Omlouvám se za obsah, který jsem zjednodušil. Nemá smysl psát elaboráty, mnohdy jeden příklad stačí. Předčasně ukončená pojistná smlouvy (odbytné) je příjmem, který by si měl poplatník zahrnout do přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Konkrétně §10 a zaplacené pojistné není v tomto případě nákladem. Pokud se mýlím, tak mě opravte. Druhá věc je ta, kterou jsem v příspěvku neuvedl, že některé KŽP jsou vhodné pro uplatnění daňových výhod. Pokud by v tomto případě klient smlouvu předčasně ukončil, tak musí to, co uplatnit pro odpočet od základu daně opět zdanit a to zpětně. Nejsem pan Zajíček, i když s některými jeho názory souhlasím. Jak se tvoří rezerva je na velice dlouhou debatu. Záleží na mnoha faktorech. Pojišťovna a její způsob hospodaření, věk, pojistní doba, pojistná částka, zdravotní stav, povolání, rizikové faktory atd. Myslíte si, že by se to dalo zhustit do krátkého komentáře? Netvrdím apriori, že každá KŽP je špatná, jsou i IŽP. V některých případech, hlavně v oblasti zaměstnaneckých výhod, jsou nezbytné. Ale dají se vybrat takové, které mají nízké (nebo skoro žádné) pojistné krytí. Pak je to vlastně spořící produkt, který s použitím daňových výhod a příspěvků od zaměstnavatele může být zajímavý. Nebo také dobrá důchodová životní pojistka za stejným účelem. V jiných případech to nedoporučuji. V závěru nemáte pravdu. Mnohé pojišťovny již začaly na naše upozornění reagovat. Na trhu se dají vybrat velice slušné a levné rizikové a úrazové pojistky s pojištěním léčebných výloh a denním odškodněním. Žádná KŽP tomu nemůže konkurovat. Ale v tom je smysl a výhoda nezávislého finančního poradenství. Pokud se Vám zdá, že jste někde něco podobného četl, tak je to možné. Takto píši již delší dobu i na jiných serverech.

Články upozorňující na nevýhodnost odbytného jsou něčím, o čem by se podle mě mělo psát častěji. Hlavně by mě zajímalo, zda je nějaký rozdíl mezi jednotlivými pojišťovnami. V článku je sice uváděna tabulka, ale vzhledem k tomu, že sám autor píše, že se jedná o pojistky sjednané na různou dobu, a že výše odbytného je významě závislá na sjednané pojistné době, pak tabulka žádnou srovnávací hodnotu nemá. Odbytné bude (předpokládám) také výrazně závislé na výši předpokládaného zhodnocení, a taky na způsobu výpočtu výše podílu na zisku, o kterém píše v komentářích frodo24. (Samotný způsob výpočtů podílu na zisku by jistě taky stál za nějaký článek - z toho co píše fredy24 jsem jenom pochopil, že to asi bude dost složité k chápání.) V článku jsem také našel několik nejasností. Píše se tam: "Tento fakt se projeví především ve skutečnosti, že u pojistek, které byly uzavřeny na krátkou dobu (pět až deset let), bývá odbytné v prvních letech vyšší než u pojistek na delší dobu (dvacet a více let). U těch prvních je totiž v měsíční platbě vyšší podíl počátečních nákladů, a tak vám jich při neplánovaném zrušení pojistky zbude k úhradě méně." Jak to tedy je? Je u kratších pojistek odbytné vyšší, nebo je u nich vyšší podíl nákladů v platbě (pak by přece odbytné u kratších pojistnek mělo být nižší). Taky moc nerozumím tomu, co autor píše o rezervě pojištění. Je mi celkem jasné, že když se pojistím kapitálovým životním pojištění, tak platím něco do spoření a něco platím za rizika. Takže rizika jsem si zaplatil (do spoření šla část z toho, co jsem zaplatil snížená rizikovou část pojistného) a při odbytném dostanu tu část, kterou jsem si uspořil. Proč by tedy proboha měla pojišťovna ještě dále snižovat odbytné o pojistné na riziko smrti? Ještě dneska ráno jsem si myslel, že odbytným pojištění zaniká (takže už nejsem dále pojištěn a žádné riziko pojišťovna nenese).

BTW: V příkladech odbytného uvedených v článku se daň z příjmu neuplatní, protože velikost odbytného je nižší než zaplacené pojistné. Tam asi Petr Vykoukal zásadní chybu neudělal. Článek považuje za docela korektní - Vaše připomínky jsou nad rámec článku a nevím, jestli jsem je už někde nečetl. Že Vy se do diskusí zapojujete skoro tak často, jako pan Zajíček?! Jinak ještě trocha osvěty: Pojistné, které se ukládá do rezervy, se mění s časem, protože riziko kryté na počátku pojištění je vyšší než riziko ke konci (kryté riziko je zjednodušeně řečeno rozdílem pojistné částky a rezervy). Porovnání nákladů pojištění a například bankovních depozit vychází na první pohled pro pojištění drtivě - dokud do srovnání nezahrneme i úrokovou marži banky (resp. její část). Kapitálové životní pojištění je nesmyslné sjednat, pokud chceme jen zhodnocovat peníze. Pokud nám jde i o pojistnou ochranu, pak je to jedna z alternativ. Druhou je čistě rizikové pojištění, které ale v našem prostředí není oblíbeno - a nejen kvůli prodejcům. A poznámka na konec: Čisté (netto) pojistné rizikového pojištění je levné, ale tím, že se do něj musí započíst náklady pojišťovny, se zdraží. Poměr poplatků za riziko a placeného pojistného pak vychází mnohem hůř, než u proklínaných kapitálovek.

Pane Vykoukale, v mnohém máte pravdu, ale udělal jste několik zásadních chyb. Jednak životní pojištění není jen kapitálové. Životní pojištění je také daleko levnější a výhodnější rizikové a úrazové s dalšími přívlastky. Kapitálové životní pojištění je kočkopes, který si hraje na výhodné spoření pro každého a přitom je to jen drahá pojistka. Je to jediný produkt na našem trhu, kde neznáte nákladovou část. Tudíž se pohybujete jen v úrovni předpokladů a hypotéz. Což velice vyhovuje pojišťovnám a hlavně prodejcům, kteří mohou slíbit cokoliv. Další chyba je v tom, že pojišťovny uvádí odbytné, ale ne vždy se jedná o to, co klient skutečně dostane. Nejsou v tom většinou započítány poplatky za zrušení smlouvy a daň. Jak vypadá například zhodnocení slavné kapitálové pojistky uvedu na příkladu. Klient má smlouvu na KŽP a doplňky na 30 let a platí měsíčně 2.000 Kč. Z toho je čistá kapitálová pojistka (tarif) 1.200 Kč. to ostatní jsou připojištění na smrt následkem úrazu, na trvalo invaliditu, zproštění od placení apod. Jenže i vlastní KŽP má v sobě ještě část rizikovou a část spořící. Jen ta spořící část se zhodnocuje. Jenže jak je velká? Kde se to dozvíte? Prodejce většinou neví která bije (to v lepším případě) a když to ví, tak vám to neřekne aby nepřišel o provoze (to v horším případě). Po složitých cestách, kde potkáte pojistné matematiky, jsem se dostal k nějakému výsledku. Jistá pojišťovna deklarovala výnos 6,5% (3,0% TÚM a 3,5% zhodnocení). Na základě jistého vzorce, ve které jsou zahrnuty náklady pojišťovny se dostaneme z 3,5% na 1,8%. To ještě není všechno. Po dalších výpočtech, kde se hodnotí celý objem pojistného v uplynulém roce se tato částka snižuje na přibližně 0,5%. To znamená, že skutečné zhodnocení „jen spořící části“ je 3,0% a 0,5%, tedy 3,5%. V případě, že spořící část KŽP tvoří 65% z celkového pojistného, tak zhodnocení celé KŽP ( 1.200,-/měsíc) je 2,2%. Od toho bychom měli odpočítat případnou daň 15%. Tím se dostaneme na 1,9%. Nebo-li jsme na úrovni inflace. Hádejte která procenta používají ve svých prodejních argumentech prodejci? Pokud jste hádali 6,5%, tak jste se nemýlili. Některé pojišťovny jsou „lepší“ a některé ještě „horší“. Bylo by dobrý, kdy i v tomto případě platil nějaký zákon, který by donutil pojišťovny uvádět skutečné a konkrétní náklady a zhodnocení. Některé pojišťovny posílají klientům roční výpis a tam uvádí skutečné zhodnocení jako bonus. Když si to porovnáte se zaplaceným pojistným, tak zjistíte, že jsem se celkem trefil.