Lídři pojišťoven: Čekají nás velké změny

Váš optimismus nemusí být na místě. Technická úroková míra je opravdu stanovena zákonem o pojišťovnictví a tím je smluvně zaručené zúročení finančních prostředků placených klientem. Ale pozor! To platí samozřejmě jen pro tu část pojistného, která je akumulována. To znamená tu část, která zbude po odečtení nákladů na pojistnou ochranu a poplatky. Lze to také interpretovat tak, že když paní platí například 500 Kč měsíčně, tak třeba jen 200 Kč (akumulovaná část) je zhodnocována 3%. Rozdíl 300 Kč je spotřebováno pro pojistnou ochranu a poplatky. Abych byl objektivní, tak je tu ještě podíl na výnosech pojišťovny. Nebo-li to co pojišťovna připíše nad technickou úrokovou míru. Pojišťovny tento podíl na výnosech nazývají jako druhá složka ceny kapitálového životního pojištění. Čím je tato složka vyšší, tím lépe. Jak pro klienta, tak pro pojišťovnu. Ovšem tady hodně záleží na výši placeného pojistného. Některé dražší kapitálové životní pojistky mohou mít vyšší zhodnocení. Jenže z tohoto (vyššího) pojistného pojišťovna určité finanční prostředky ušetří a část této úspory připíše klientům formou podílu na výnosech. Ve skutečnosti si klient toto zhodnocení vlastně předplatí. Co se týče těchto výnosů, tak ty nelze bez znalostí dalších údajů seriozně hodnotit. Neskrývám, že kapitálové životní pojistky nemám v oblibě a považuji je za drahé pojištění. Pojistnou ochranu lze řešit jinak, levněji a volné prostředky spořit jiným způsobem. Při porovnávání jednotlivých KŽP jednotlivých pojišťoven mohu z praxe potvrdit, že jsou některé dost, slušně řečeno, předražené. Je tu samozřejmě možnost daňového zvýhodnění. Ale na to se nejlépe hodí například důchodové životní pojištění.