Devadesát devět korun za domácnost

Přesně tak - všechno lze zjistit z jiných databází. Tak potom: nač sčítání? Víte, kolik peněz by potřebovalo české zdravotnictví?

Máte naprostou pravdu. I podle hlasovací ankety pod článkem (v tomto okamžiku) 40 % respondentů vyplnilo sčítací listy jen zčásti pravdivě, a to jde přitom o údaj naprosto nereprezentativní. Pokud si pamatuji správně, podle reprezentativnějšího šetření realizovaného ještě před sčítáním lidu zhruba stejný podíl lidí uváděl stejný úmysl. Osobně sice proti poskytnutí dat v rozsahu, jaký byl vyžadován dotazníky, nic nemám a až potud souhlasím s argumenty, že křik ohledně potenciálního zneužití dat je nesmysl (kolikrát do roka poskytujeme bankovním, leasingovým, finančním, státním, cestovním... a jiným institucím podobné). Chybou je, že státní úředníci zapomněli, že žijí v roce 2001 a chovali se stejně zpupně, jakoby reprezentovali komunistický režim. Proto mi připadá vcelku správné, že se jim jejich (ne)komunikační strategie "zúročila" vyhozením miliard do vzduchu. Doufejme, že až ČSÚ spočítá, jak relevantní data vlastně dostal, najdou se také konkrétní viníci, kteří peníze daňových poplatníků vyhodili.

Jaký únik dat, proboha? V podstatě všechno, co bylo v dotazníku, o mě ví nejen stát, ale i sousedi a známí! Vše potřebné lze navíc zjistit ze spousty jiných databází, tak zase nepoužívejte strašáka něčeho, co reálně neexistuje. Pláčete na špatném hrobě, milý pane.

Zkušenost sčítacího komisaře: na Praze 2 mi z 83 domácností odmítl sčítací listy vyplnit jeden člověk. Podobnou zkušenost mají i kolegové. Tak o jakých kvantech tady píšete? Žádná neexistují!

vetsina tech komentaru tady potvrzuje ze mainstream je holt mainstream. Mejte se fajn, jdu se podivat na underground (BL & NP), tam je to zajimavejsi..

Blbé je, že ČSU veškerou informovanost brutálně odflákl. Komentáře lidí, kteří říkají že "o nic nejde" nebo že "ty otázky nejsou tak osobní jak předpokládali" (a tedy odpovídali pravdivě a úplně) mají nulovou hodnotu. Sčítání lidu má totiž smysl pouze tehdy, jestliže se ho zúčastní VŠICHNI a odpovídají na něj PRAVDIVĚ - a to se evidentně nestalo. Pak už je fuk jestli procento (dámy prominou) sraček je 10% nebo 30% nebo 50% - jakmile nějaká statisticky významná část obyvatel odpoví nepravdivě a neúplně (což se nade vší pochybnost stalo), tato obludná akce za 2,5giga má jediný efekt v tom že se na tom napakovalo spousty subdovavatelů, a tisíce komisařů dostali za svoji špinavou práci svých třicet stříbrných. Výsledek censu se však nijak neliší od výsledku průzkumu na reprezentativním vzorku 1200 obyvatel. Kdyby pracovníci ČSU neměli v hlavě nasráno, veškeré tyto diskuse by se odehrávaly minimálně před rokem v co nejširší veřejnosti; byla by šance vyřídit a vyjasnit všechny údajné nezákonnosti a Čulíkovy ústavní stížnosti. Jenže to by tam nesměli sedět arogantní pitomcí, kteří neznají než špiclovat a hrozit pokutama.

Ačkoliv média jistě žijí svým vlastním životem, připadá mi to zemanovsky zjednodušující svádět na novináře neúspěch sčítací mašinérie. Možná, že média bublinu úniku dat přifoukla více, než je zdrávo - ale z mnoha dostupných informačních zdrojů je zřejmé, že shromážděná data nejsou tak zabezpečena, jak se státní administrativa snaží lidem namluvit. Ostatně, mediální image akce byla věcí organizátorů sčítání - a že to nezvládli, je nabíledni. Poučení si státní orgány mohly vzít z předloňského problému Y2k. I tehdy nás média (a nikoliv jen tuzemská) "strašila" zhroucením výpočetních systémů a zkázou civilizace, ale právě proto, že se o problému neustále psalo, že si firmy i jednotlivci stále více a více uvědomovali a) nutnost komunikace o problému a b) nutnost důkladné přípravy, nestalo se takřka nic. Nesvádějme všechno na média - ostatně, snad máme vlastní rozum a dokážeme jím zvládnou relevantnost informací. Jestliže taková kvanta lidí odmítají vyplňovat formuláře, stěží to může být jen vinou mediální masáže.

Sčítání organizátoři nezvládli co se komunikace s veřejností týká. Místo loga s ksichtíkem měli do těch celostránkových inzerátů přetisknout formuláře a nikdo by se potom nebál, že se po něm budou chtít počty ledniček a rhubý měsíční plat...

Jenže ty databáze nemá pohromadě, což je jistě průšvih, ale netýká se statistického úřadu. Spíše je to problém ministerstva vnitra, financí, práce a sociálních věcí a policie. Navíc je podle mě lepší, když si to ČSÚ zjistí takto než kdyby mohl přímo přistupovat třeba do databází policie nebo finančního úřadu. Toho bych se bál mnohem víc. Takhle zjistí stejnou věc, ale nedostane se přitom k jiným údajům, které další instituce také mají.

Celý ten humbuk rozpoutaly krachující Britské listy, které se zoufale snaží navyšovat návštěvnost a přitáhnout nějaké inzerenty. Nejde o nic jiného než o klasickou manipulaci s lidmi a vytváření samoživící se mašinérie článků a protičlánků, které nijak nesouvisejí s realitou, ale pouze manipulují s lidmi, kteří nemají dostatek informací. Pokud by se už před měsícem vlastně zveřejnilo, co na dotaznících bude, neměly by Britské listy (a podle jejich vzoru i ostatní média) o čem psát. Nelíbí se mi to, protože jeden člověk, kterému krachuje projekt, se snaží využít ve svém zájmu i nás ostatní.

V tomhle máte pravdu, ale pevně věřím, že dříve či později nastoupí Nejvyšší kontrolní úřad a vše prověří. A pak by měly padat hlavy. Jinak si ale rád přečtu, kolik lidí má záchod doma a třeba informace, jestli lidi topí elektřinou nebo plynem je podle mě informace velmi užitečná.

Formuláře mě hodně překvapily, myslel jsem, že po mě budou chtít mnohem více informací než nakonec chtěli.

Asi máte na mysli pouze informace pro sčítání osob. Kromě nich se sčítaly i domácnosti a byty. Právě tady je přehršel věcí, které velký stát "potřebuje" znát, aby mohl plánovat životy svých občanů. Co je ale hlavní věc: tato sranda stála 2,5 miliardy Kč, což by Vašeho tvrzení, že stát již všechny údaje stejně má, bylo nehorázné vyhození peněz do kanálu...

Naprosto souhlasím - mediální bublina vytváření strachu a snaha o zvýšení čtenosti novin, nic víc. Možná ještě snaha některých novinářů honit si ego a dokazovat si, jak jsou důležití.

Sčítání docela hezky ukázalo, jaký je rozdíl mezi realitou a mediálním světem - zatímco noviny byly plné blábolů, vše bylo úplně jinak. Zmasírován novinami jsem se sčítání bál a když jsem dostal sčítací list, nenašel jsem na něm žádnou informaci, kterou by už stát neměl a jejíhož zneužití bych se měl bát. Takže mi to přišlo úplně v pohodě.