Srovnání: Mentalita dlužníků v zemích střední a jihovýchodní Evropy

Praha, 1. října 2014

Společnost APS, která se zabývá správou pohledávek v zemích střední a jihovýchodní Evropy, zrealizovala mezinárodní srovnání postoje svých klientů ke splácení závazků.
Nejdisciplinovanějším národem ve vztahu k dluhům jsou Poláci, nejméně zodpovědní jsou Bulhaři a Rumuni. U Čechů je v postoji k dluhům typická bezstarostnost, která trvá do okamžiku, než se ocitne v ohrožení jejich majetek.

V disciplíně jsou na prvním místě Poláci

Vztah Poláků ke splácení závazků prošel v posledních letech významnou proměnou.
Ještě před pár roky bylo zvykem, že si lidé brali hotovostní půjčky, i když jim to jejich finanční situace nedovolovala.
S klidným svědomím si půjčili peníze, přestože již na konci měsíce nebyli schopni závazky splácet.
Dnešní postoj Poláků je zcela jiný.
Důvodem nesplácení závazků není ležérní postoj, ale vážná životní situace v podobě ztráty zaměstnání či nehody.

Zcela protichůdný vývoj je patrný na rumunském trhu.
Dluhy a závazky byly pro rumunské spotřebitele ještě před finanční krizí v roce 2008 na prvním místě.
Nyní je tomu naopak.

„V Rumunsku se zcela změnily platební priority.
Dříve bylo na prvním místě po výplatě uhradit závazky, nyní jsou dluhy tím posledním, co rumunští spotřebitelé platí,“ říká Martin Hubáček ze společnosti APS.

Spotřebitelé jsou v Rumunsku vystaveni obrovskému tlaku prodejců, kteří je lákají na nejrůznější slevy a akce.
Kreditní karta je pro spoustu z nich jasnou volbou, jak snadno získat finanční prostředky, zejména když je chytře zabalená do hesla „kup nyní, plať později“.
Ale právě tento přístup ke spotřebě je základem pro vznik dluhové pasti. Krátce po nákupech na kreditní kartu musí totiž spotřebitel hledat cesty, jak uspokojit věřitele.

„Typicky zadluženou osobu je v Rumunsku muž ve věku 44 let s průměrným dluhem 72 800 Kč.
S přibývajícím množstvím dlužníků ve středním věku, obracejí prodejci pozornost stále více na mladší zákazníky, kteří nejsou zatíženi dluhy a mají větší skon podlehnout lákavým nabídkám,“ doplňuje Martin Hubáček.

Dalším trendem, který je v rumunské společnosti patrný, je snaha zhodnotit půjčené peníze.
Lidé riskují a půjčující si od ostatních v naději, že vydělají z investovaných peněz.
Vynaloží veškeré úsilí, přistoupí na riziko i nepříjemnosti jen proto, aby zvýšili šanci přivýdělku.

V Bulharsku je situace podobná jako v Rumunsku.
Lidé jsou ochotni půjčovat si z nejrůznějších zdrojů, převládají především rychlé úvěrové půjčky.
Spotřebitelé neplánují, jakým způsobem peníze věřiteli vrátí, chybí jim racionální úsudek.
Při nakupování vítězí emoce a potřeba.

Češi jsou ve vztahu k dluhům bezstarostní a ležérní

Češi mají se svými sousedy z jihovýchodní Evropy společnou jejich ležérnost a bezstarostnost.
Nechávají povinnosti na poslední chvíli a příliš nereflektují na upomínky a upozornění.
Zásadní rozdíl v přístupu přichází v momentě, kdy vymáhání dospěje do fáze exekuce majetku.
V tomto stadiu většinou spotřebitel z Čech zaplatí svůj dluh, aby nedošlo k ohrožení jeho majetku.
Ztratit střechu nad hlavou je pro obyvatele České republiky naprosto nemyslitelné.

„Naše platební morálka je ve srovnání se severní Evropou podprůměrná.
Lidé tam vnímají dluh jako něco špatného a stydí se za něj,“ doplňuje Martin Hubáček. „Pro obyvatele severní Evropy je dluh naprosto privátní věc.
V tomto vnímají Češi dluhy podobně. Čeští dlužníci jsou velmi citliví na to, aby se o jejich závazcích nikdo nedozvěděl. Pokud hrozí, že se začne věřitel domáhat svých peněz prostřednictvím zaměstnavatele, dlužník většinou začne komunikovat a domluví se na splacení dluhu,“ uzavírá Hubáček.

Intenzivní osvěta ze strany neziskových organizací, které se snaží pomáhat lidem v dluzích, výuka finanční gramotnosti na školách a medializace tématu dluhů mají za výsledek, že především populace se středním a vyšším vzděláním problematiku zadlužení registruje.
Méně ostražitou skupinou jsou lidé s nižším vzděláním, kteří častěji končí u nebankovních poskytovatelů úvěrů nebo u firem, které nabízí dnes velmi rozšířené „mikro půjčky“.
Na tuto kategorii spotřebitelů nemá osvěta zásadní dopad. Mezi dlužníky a jejich postoji se pomyslné nůžky rozevírají stále výrazněji.