Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kovaná ekonomie. IT: Maso je snězené, zbývá omáčka?

| rubrika: Sloupek | 1. 7. 2014 | 12 komentářů
Když se řekne DPH, naježí se vám vzrušením chloupky na zátylku? Mezi námi, to asi málokomu. A přece může být ekonomie vzrušující dobrodružství skoro pro každého. Každý týden nás o tom v novém seriálu bude přesvědčovat Lukáš Kovanda, ekonom a popularizátor ekonomie.
Kovaná ekonomie. IT: Maso je snězené, zbývá omáčka?

Nástup počítačového věku je vidět všude možně, jen ne ve statistikách produktivity. Psal se červenec 1987, když takhle Robert Solow (ještě toho roku získá Nobelovu cenu za ekonomii) krotil osmdesátkové nadšení z výpočetních technologií, které právě začínaly vystrkovat růžky. Nesměle sice, ale přece se značným příslibem. Z Číny tou dobou odeslali první e-mail a společnost Cisco si jako jedna z prvních nechala registrovat svoji doménu – www.cisco.com. V československých Tuzexech se ovšem tou dobou prodávaly zastaralé počítače typu ZX Spectrum, v přepočtu za násobky tehdejšího průměrného platu.

Ekonomův postřeh, že přestože počítačů stále přibývá, na růstu produktivity se to nijak neprojevuje, dostal pojmenování Solowův počítačový paradox. Pozorujete ho ještě? ptal jsem ho o skoro čtvrtstoletí později. „Paradox časem vymizel. Postupně se začalo ukazovat, že produktivita roste rychleji právě v souvislosti s nástupem výpočetní techniky v masovém měřítku,“ konstatoval Solow. „Ale myslím, že i když počítač dnes přispívá k růstu produktivity mnohem větším dílem, pořád nesnese srovnání s procesem elektrifikace nebo vynálezem zážehového motoru, který lidstvo obohatil letadly, automobily, železnicí,“ doplnil, možná trochu staromilecky.

Není ovšem vyloučeno, že ekonomický přínos počítačů, internetu a informačních technologií skutečně poněkud přeceňujeme. Podívejme se na data.

Jezte, spěte, sportujte

Co je produktivita

Chlapík jménem Chris Bailey nedělal dvanáct měsíců nic jiného, než že se snažil přijít na kloub tomu, jak zvýšit osobní produktivitu. Přečetl tuny různých knih a odborných článků na dané téma, ale nakonec dospěl k tomu, že osobní produktivitu zvyšuje

  • dobré, výživné jídlo,
  • dostatek spánku a
  • pravidelné sportování.

Takže nic extra objevného. Chcete-li tedy udělat co nejrychleji všechno, co udělat musíte, řiďte se jeho radami. Čím vyšší totiž produktivita je, tím větší hodnotu (tedy vlastně bohatství) za daný časový úsek vyprodukujeme.

Už dlouhá staletí, ba tisíciletí nám ale pomáhají stroje a zařízení, od pluhu po nejnovější iPhone nebo počítač. V takovém případě nehovoříme o osobní produktivitě nebo produktivitě práce, ale o produktivitě kapitálu. Takzvaná souhrnná produktivita faktorů je vlastně celková produktivita, například celé konkrétní továrny nebo i země (i když v takovém případě hovoříme spíše o konkurenceschopnosti), která vzniká, když se dají dohromady produktivita práce a produktivita kapitálu.   

Roklen 24

Finanční skupina Roklen, za kterou stojí řada bývalých vrcholných manažerů společnosti Patria, je vznikající unikátní platformou produktů a služeb investičního bankovnictví. Ty budou vyvíjeny přesně podle individuálních potřeb klientů a nabízeny v lepší kvalitě a rychleji než u konkurence. Součástí skupiny je i fundamentální ekonomický portál Roklen24.cz.

Vyčerpaný růst

Začněme Spojenými státy, Solowovou domovinou a nejsilnější ekonomikou světa. Ekonomikou, ve které ale růst produktivity (konkrétně produktivity práce a souhrnné produktivity faktorů) před několika lety zpomalil. To zpomalení přitom nelze svést na finanční krizi, projevilo se totiž už zhruba čtyři roky před jejím propuknutím. Předtím, od poloviny 90. let až do prvních let nového milénia, Amerika zažívala neobvykle vysoké tempo růstu produktivity. Zasloužil se o ně rozmach informačních technologií – počítačů, mobilů, softwaru a pochopitelně internetu. Osmdesátkové nadšení pro svět nul a jedniček se od půle devadesátek začalo naplno přetavovat do vyšší produktivity firem a celé ekonomiky vůbec. Na plný výkon ale tavicí pece jely jen necelých deset let. Pak se „vybuzený“ přínos informačních technologií vyčerpal a růst celkové produktivity americké ekonomiky klesl na úroveň typickou pro období od počátku sedmdesátých let právě do poloviny devadesátek. I když Solow tvrdil, že „jeho“ paradox vymizel, zdá se, že svým způsobem je zase zpátky.

Pokles růstu produktivity na někdejší úroveň měl příčiny přímé i nepřímé. Například maloobchodní sféra postupně plně začlenila možnost rychlejšího zpracovávání informací do svých procesů řízení prodeje či zásob – to je příklad nepřímé příčiny. V polovině 90. let ovšem také došlo k přechodnému zrychlení technologického rozmachu v oblasti polovodičových součástek typu tranzistorů, které jsou základem integrovaných obvodů, například počítačových procesorů nebo pamětí. Po roce 2000 se tohle vzepětí utlumilo. To je příčina přímá.

Zkrátka a dobře, zdá se, že maso počítačového věku bylo zkonzumováno – a globální ekonomika je díky tomu dnes svalnatější. A zdá se taky, že už zbyla převážně jenom pramálo výživná omáčka.

Neproduktivní klikání

Hodnotou pro spotřebitele je pochopitelně třeba možnost objednat si několika kliknutími knihu kdekoli na světě, využívat systém GPS, sledovat zábavná videa na YouTube nebo švitořit na Twitteru. Vyčíslení souhrnné hodnoty těchto volně dostupných internetových služeb je krajně obtížné. Jeden z asi nejpřesnějších odhadů dospěl k číslu tři sta miliard dolarů ročně. To jsou ale jen dvě procenta amerického hrubého domácího produktu. Nejde tedy zdaleka o fenomén, který by byl z hlediska produktivity a jejího růstu v čase nějak zásadní; i kdybychom předpokládali, že všechny zmíněné a další volně dostupné internetové služby – ona dvě procenta HDP – se rozvíjejí jen v posledních deseti letech, značí to průměrný roční příspěvek k současnému HDP ve výši 0,2 procentního bodu. Prostě – omáčka.

Anketa

Pomohla vám výpočetní technika zvýšit vaši produktivitu?

IT bublina 2.0?

V souvislosti s tím vším stojí za zmínku ještě dvě věci.

Zaprvé, přeneseme se nyní do České republiky, analýza, kterou minulý týden zveřejnil Český statistický úřad, hovoří o tom, že produktivita práce v tuzemsku v letech 2009 až 2013 stagnovala. V letech 1996 až 2008 rostla produktivita práce průměrným reálným tempem 3,6 procenta ročně, v uplynulých čtyřech letech pak jen rychlostí 0,2 procenta. Produktivita práce je vlastně podíl hrubého domácího produktu a celkového počtu odpracovaných hodin v ekonomice v daném období. Je zřejmé, že během ekonomického útlumu a recese výkon ekonomiky poklesl. Pokles počtu odpracovaných hodin pak nebyl dostačený na to, aby produktivita práce vykázala předkrizovou úroveň.

Otázka je, jestli Česko se zpožděním několika let prostě nekopíruje vývoj ve Spojených státech a jestli je teď růst produktivity práce tak velmi nízký kvůli ekonomické recesi, nebo spíš proto, že se postupně vyčerpal „vybuzený“ přínos informačních technologií. Zajímavé v tomto ohledu je, že v USA s nástupem ekonomické krize k poklesu tempa růstu produktivity nedošlo. Ten, jak jsme si řekli, nastal už několik let před začátkem krize. Je tedy patrné, že krize jako taková příčinou zpomalení růstu produktivity nutně být nemusí.

Zadruhé, jestliže e-shopy, videoportály, GPS nebo sociální sítě přispívají k HDP i růstu produktivity celé ekonomiky tak zanedbatelným způsobem, jsou opodstatněné ceny akcií a firem z IT sféry? Je třeba cena 19 miliard dolarů, kterou před pár měsíci zaplatil Facebook za WhatsApp, přiměřená, nebo jde o projev bubliny? Neplatí investoři do IT titulů cenu masa za pouhou omáčku?   

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen. 

Člen správní rady think-tanku Prague Twenty. Přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE, kromě jiného vlastní předmět pop-ekonomie. Publikoval na sto rozhovorů s významnými světovými ekonomy, včetně řady laureátů Nobelovy ceny (Paul Samuelson, Ronald Coase, John Nash, Robert Solow, Harry Markowitz a další), a s dalšími osobnostmi typu Roberta Kiyosakiho či Bjørna Lomborga. Řadu z nich jste mohli číst na Finmagu

Lukáše Kovandu můžete sledovat také na Twitteru.

Knižně

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+3
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

1. 7. 2014 8:03, Timy

S tématem článku to úplně asi nesouvisí, ale přínos IT technologií se dá spatřovat i ve výrobní a dopravní sféře. Konkrétně jde o přínos počítačem řízených obráběcí center a jiných strojních zařízení pro rychlost i přesnost obrábění. Navíc současný "soudruh soustružník" může dnes pracovat na více strojích současně, aniž by nutně musel být úderníkem. To je umožněno právě díky IT technologiím, které řídí automatický obráběcí cyklus, takže během automatického obráběcího cyklu se pracovník může věnovat jinému stroji nebo činnosti.
Přínos v dopravě je myslím také nezanedbatelný - např. kamiony s elektronicky řízenými motory a automatickými převodovkami jsou schopné přepravit náklad rychleji a s menší spotřebou pohonných hmot, než jejich předchůdci bez těchto technologií. Samozřejmě s tímto souvisí i násobně menší množství vyprodukovaných výfukových zplodin a také menší námaha řidiče (méně nebo žádné řazení, menší vynaložené síly při ovládání pedálů, volantu, atd.).
Tím jsem jen chtěl podotknout, že přínos IT se nedá omezit pouze na e-shopy nebo Facebook. :-D

Reagovat

 

+11
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

1. 7. 2014 10:04, Pavel

A vy jste o něm jen slyšel, nebo jste ho někdy i použil? Protože pokud jste ho někdy použil, tak zcela jistě víte, že ne všechno se přes internetbanking dá vyřídit.

Reagovat

 

-2
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu ( 01. 07. 2014 09:17)

Další příspěvky v diskuzi (12 komentářů)

7. 4. 2015 | 10:51 | jarda

Akciový trh se zaplaťpánbu neřídí názory pesimistú ani optimistů. Ale takový Prognostický ústav to by byla pastva pro takové ''odborníky'' Hodně vystrašených čtenářů. více

1. 7. 2014 | 13:57 | Pavel

No, sám jste před několika příspěvky připustil, že "přes internetbanking nevyřídíte všecko všecičko", tak nevím proč pořád dokola lžete, že do banky nemusím. Musím tam stále.
A zkuste si zjistit, kolik že lidí skáče...
více

1. 7. 2014 | 13:36

Možná že přepážkové pracovnici to trvá stejně dlouho, ale díky internetbankingu za tou přepážkovou pracovnicí vůbec nemusíte chodit a zvládnete poslat peníze (a další bankovní operace) z domova. Pěkně v klidu, v pantoflích,...více

1. 7. 2014 | 11:04

Nj, nobelista :) více

1. 7. 2014 | 11:03 | Likvid

Jistě, Timy. To je ale poněkud nepochopení, je potřeba odlišit (jedno)rázový nárůst a dlouhodobý růst. Otázka je taková: všechny ty věc, o kterých mluvíte se zavedly, obor nějakou dobu rostl, ostře nahoru. A pak se to ustálilo,...více

Čtenáři také navštívili

19. 4. 2014 |  | 1 komentář

Richard Kaucký: Elektronizace státní správy? Nevyužíváme potenciál, který tu je

„Pokud zavádím další a další technologie jen proto, že je to momentálně v módě, pak to téměř jistě nepovede k úspěchu. Informační technologie jsou dobrý sluha, ale zlý pán,“ varuje ve druhé část rozhovoru...

31. 1. 2014 |  | 10 komentářů

Zkroťte stroj: Pět počítačových dovedností, které opravdu šetří čas a práci

Špatná zpráva: základy informatiky z roku 1997 jsou vám platné jako těsnopis. Dobrá zpráva: skoro všechno se dá s počítačem dělat rychleji a snáz, než jste navyklí.

2. 11. 2012 |  | 5 komentářů

Produktivita se skrývá ve třech NE: co NEdělat, co NEřešit, na co NEodpovídat

Proč jsou vaše pokusy o produktivitu kontraproduktivní?

7. 9. 2012 |  | 5 komentářů

Tři chytré tipy, které můžou vaši kariéru převrátit naruby

Napadlo vás někdy udělat si vedle seznamu úkolů i seznam zákazů? Nebo někoho šikovnějšího poprosit, aby vám vysvětlil, jak si můžete ušetřit čas u počítače? Nenapadlo? Tak všeho nechte a čtěte.

20. 3. 2012 |  | 3 komentáře

Fejsbúk a další aj-pí-ou: Lajkovat, nebo nelajkovat?

Facebook nedávno za nemalé mediální pozornosti oznámil, že uvede svoje akcie na burzu. Když vám zavolá makléř a bude vás přesvědčovat, abyste tuto jedinečnou příležitost využili, je dobrý nápad ho poslechnout?

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Úhrada za uzavření smlouvy, Promptní obchody, Financial futures, česká spořitelna, výpověď, visa credit gold, cetelem, zákoník práce, pojištění online, pevně stanovená úroková sazba, Evropská centrální banka, Petr Fejk, přízemí, html kód, slovník investičních pojmů, buy, modemové spojení, ŽB - VISA Credit Classic

5C57000, 9B45182, 2T37484, 9B57789, 9B71918

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK