Letecké společnosti začaly po několika letech rozšiřovat počty cílových destinací a země otvírat hranice. Dokonce i Čína, jeden z posledních uzavřených států, vydává víza a připravuje se na příliv návštěvníků ze všech koutů světa. Slibný vývoj se ale může rázem obrátit.
Důkazem byl právě covid. Kvůli pandemii přišel cestovní ruch podle zprávy Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) o 1,1 miliardy mezinárodních turistů a až 1,2 bilionu dolarů příjmů. Ohroženo bylo a dosud je na 120 milionů pracovních míst.
Pandemie tedy ukázala, že ekonomický růst, který turistický průmysl zažíval, se dokáže zastavit ze dne na den. A když už se zdálo, že se konečně nadechneme, přišel válečný konflikt na Ukrajině.
Co nám vzaly války
Ten zasáhl cestovní ruch jednak celosvětově, kdy ovlivnil ceny pohonných hmot a energií, pozměnil trasy některých leteckých linek, jednak lokálně. Transsibiřská magistrála dřív lákala turisty na různě dlouhé tratě a nemálo zajímávých míst nabízela i Ukrajina. Jistě není třeba vysvětlovat, proč do oblastí cestovní kanceláře nenabízejí zájezdy a proč by o ně beztak nebyl zájem.
A války zmítají i dalšími zeměmi, případně na nich zanechávají rány, které jejich turistickou atraktivitu navěky snižují o řády. Syrská Palmýra byla proslulá pozůstatky semitského města z antické doby. Po válce, která začala roku 2014 a řádění takzvaného Islámského státu, tu nezůstal kámen na kameni. Sýrii pochopitelně najdete v nabídce cestovních kanceláří jen výjimečně, ty tuzemské sem nezamíří nejspíš vůbec.
Podobně zasaženým místem v oblasti je Jemen. Krásný ostrov Sokotra doslova vybízí k trekingu – jen kdyby nebyl zatížený konfliktem považovaným za nejhorší humanitární katastrofu naší doby.
O co se zbytečně připravujeme sami
Často ale země doplácejí víc na pokaženou pověst než zkaženou realitu. Spousta lidí by například ráda poznávala Latinskou Ameriku, ale odrazují je předsudky a pověry. Třeba o nezbezpečí, jaké představují drogové kartely a gangy, kterými je kontinent v jejich představě promořený.
Samozřejmě je nutné mít se na pozoru, je důležité vědět, jak se kde chovat a kam se nevydávat, ale to nakonec platí na celém světě. A taková Brazílie, Ekvádor, Mexiko nebo Guatemala jsou země s milými lidmi, krásnými památkami a kouzelnou přírodou.
Kdo si zredukuje Kolumbii jen na kokain a Escobarův příběh, ochuzuje se. Země se honosí národními parky a zachovalými koloniálními městy. A Kuba je jistě skanzen socialismu – ale turisté přece z definice jezdí do skanzenů. A ostrovnímu státu můžou nechat jeho víru, že nejlepší bude zachovat si svůj režim.
Než to bude vzhůru nohama
V roce 2017 zasáhly karibskou oblast tři hurikány po sobě. Maria a Irma byly údajně nejsilnější za poslední desítky let a zanechaly ostrovy zcela zpustošené. Zničená infrastruktura, zdemolovaná letiště – turistu by tam člověk v té době jen těžko potkal. Lidé si dodnes pamatují tsunami v Thajsku, Indii a na Srí Lance a nedávná zemětřesení v turisty oblíbeném Turecku také vzbudila obavy.
Cestovní ruch patří k významným, ale velmi křehkým odvětvím. Co tedy bude dál? Jaká bude letošní sezona dovolených? Kvůli pandemii některé menší cestovní kanceláře či agentury skončily, jiné přežily díky pomoci státu. Věřím, že ty kvalitní se zajímavým programem a stálou klientelou se udrží.
Zatím cestovní kanceláře hlásí zájem zákazníků, výrazně roste poptávka o letenky, ačkoliv jsou ceny vyšší než v minulých letech. Mnoho lidí si během pandemie našetřilo a i přes současnou inflaci si můžou dovolit hezký zájezd. Jiní se nechtějí vzdát dovolené u moře a hledají levnější možnosti.
Na popularitě teď nabývá například Vietnam a znovu Čína. Jedná se, pro někoho možná překvapivě, o celkem levné destinace. Movitější klientelu láká Karibik. I Evropa má ale pořád co nabídnout a mnozí se vypraví na cesty právě po našem kontinentu.
Ať už se vydáte kamkoliv, užívejte si cest naplno. Jak jsme totiž nedávno viděli, svět se může zavřít doslova přes noc.
Sdílejte článek, než ho smažem