Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Michael Romancov: Turci se Evropské unii vzdalují bleskovou rychlostí

S politologem Michaelem Romancovem se bavíme o napětí mezi Západem, Ruskem a Tureckem. Opakování krymského scénáře prý bezprostředně nehrozí. A uprchlíci nejsou pro Turecko takový trumf, jak by se mohlo zdát. Přesto je stav na východní hranici Evropské unie alarmující.
Michael Romancov: Turci se Evropské unii vzdalují bleskovou rychlostí

Vztahy Západu a Ruska jsou už delší dobu na bodu mrazu. Po neúspěšném puči proti prezidentovi Erdoğanovi se situace vyhrotila i v Turecku, kde se teď odehrávají velké personální čistky. Desetitisíce lidí skočily ve vězení, další desetitisíce přišly o práci, mezi nimi i soudci a učitelé. „Neúspěšný pokus o puč posloužil jako záminka k plošnému vyřízení účtů s nepohodlnými lidmi. V tomto ohledu mi to připomíná převzetí moci komunisty v roce 1948 nebo nástup nacistů v Německu,“ poukazuje na historické paralely politický geograf Michael Romancov. Nevypočitatelnost chování a obří ega vládců Putina a Erdoğana pak považuje za velkou hrozbu. Zároveň ale dodává, že pokud tito dva někoho poškodí, budou to především jejich země.

V poslední době se hodně mluví o možném rusko-tureckém partnerství. Mohly by se tyto země skutečně spojit a třeba obrátit proti Západu?

Krátkodobě se spojit můžou, ale z dlouhodobého hlediska si to nedokážu představit. Rusko a Turecko jsou naprosto rozdílné země a ani momentální sblížení jejich prezidentů nestačí k tomu, aby spolu mohly v delším horizontu úspěšně spolupracovat. Vztahy Ruska a Turecka jsou silně personifikované, a můžou se proto zase kdykoli změnit – v posledních letech spolu tyhle státy dobře vycházely, po sestřelení ruského letadla na turecko-syrské hranici ale přišla devítiměsíční krize – a teď si znovu padly kolem krku. Takové výkyvy můžou přijít kdykoli. Rozhodně nepůjde o stabilní spojenectví.

Už jsme se v tom pitvali

Türkiye

„Jak je to krásné: úroda sklizena, pole obdělána, radost pohledět. To je hospodářství! Inu, Turecko,“ povzdechne Cimrmanův inspektor Trachta při pohledu z okna expresu odjíždějícího z Istanbulu. Jenže to je jen taková cimrmanština, hospodářství Turecka bývalo symbolem ekonomického a sociálního úpadku, neschopné vlády, klientelismu a korupce. Bude to zase platit?

To je hospodářství! Inu, Turecko

Jaké jsou největší třecí plochy mezi Tureckem a Ruskem?

Neumím turecky a nemám přístup k tureckým zdrojům, můžu tedy nabídnout pouze pohled z ruské strany. Zásadní rozpor vidím v kulturně-civilizační příslušnosti – i když v Ruské federaci roste muslimská menšina, ruská elita akcentuje ortodoxní křesťanství. Navíc drtivá většina středoasijských národů, které patřily do Ruského impéria a Sovětského svazu, jsou turkické národy, tedy pokrevní příbuzní s Tureckem. A stejně jako se někteří Rusové považují za přirozeného ochránce a mluvčího všech Slovanů, stejný pocit mají Turci vůči turkickým národům.

Roli hraje také historie. Rusové měli s Tureckem, respektive Osmanskou říší, řadu válečných konfliktů. Tohle se začalo opět vynořovat, když došlo k sestřelení letadla. V případě dalšího sporu se to může znovu kdykoli akcentovat. Navíc obě země operují ve stejném prostoru – v oblasti Černého moře, Kavkazu, Blízkého východu a postsovětské střední Asie. Jde o regiony, kde se dá spolupracovat, ale taky si dost extrémně škodit. A protože Rusko a Turecko nejsou na konkurenci zvyklí, velmi rychle může přijít na řadu konfrontace.

Zmínil jste, že po sestřelení ruského bombardéru byly rusko-turecké vztahy na bodu mrazu. Jak si tedy vysvětlit náhlý příklon Turecka k Rusku, jde jen o vzájemnou náklonost prezidentů?

Roli v tom sehrál pokus o státní převrat, který v Turecku proběhl. Odpověď na puč, kterou prezident Erdoğan zvolil, logicky a nevyhnutelně narazí v Evropské unii a ve Spojených státech. Pozatýkání tisíců lidí je zkrátka reakce, která je v demokratických zemích neobhajitelná. Naopak Rusko takový způsob řešení akceptuje a pokus o převrat označilo jako typicky západní záležitost – Moskva v podstatě tvrdí, že se Turecko stalo obětí západního spiknutí. A Erdoğan tuhle rétoriku do značné míry akceptuje.

Jde tedy spíš o Erdoğanův pragmatismus než o společné tažení proti Západu?

I v rozhovoru pro ruská média Erdoğan jasně řekl, že Turecko nemá v plánu společně s Ruskem udělovat Západu nějakou lekci.

Erdoğan je tedy v tomto ohledu střízlivější než Putin?

Určitě ano. Minimálně tedy střízlivěji vystupuje, ale je otázka, jestli je to upřímné, nebo jde o politický manévr.

O Vladimiru Putinovi se často říká, že upřednostňuje své ego před ekonomickými potřebami Ruska. Nehrozí to i u tureckého prezidenta Erdoğana?

Možné to samozřejmě je. Nevím ale, nakolik Erdoğan vystupuje v kontextu turecké ekonomiky jako solitér – jak velké ohledy musí brát na reprezentanty průmyslových kruhů a finančníky. Putin je v tomto ohledu ve zcela jiné pozici. V Rusku si prezident, potažmo na jeho příkaz vláda, dělá, co chce. Ve srovnání s Ruskem je Turecko mnohem víc propojené se západními trhy a světovou ekonomikou. Proto podle mě nemá Erdoğan tolik manévrovacího prostoru jako Putin.

Spousta lidí tvrdí, že státy jako Rusko a Turecko zkrátka potřebují silné vůdce, kteří je řídí dlouhá léta pevnou rukou. Ať už kvůli rozloze, počtu obyvatel nebo mentálnímu nastavení společnosti. Souhlasíte?

Něco na tom bude. Na druhou stranu to ale z dlouhodobého hlediska brání ekonomické prosperitě. Vím o jediné zemi, která měla v čele silného vůdce několik desetiletí a zároveň byla ekonomicky mimořádně úspěšná – Singapur. Mnohem častěji ale silní vůdci dovedli zemi do krize. Třeba Brežněv vládl v SSSR od konce 60. let až do své smrti na začátku 80. let a jeho zchátralá fyzická schránka pozoruhodným způsobem korespondovala se stavem sovětské společnosti a ekonomiky. A jestli se Erdoğan a Putin udrží u moci dalších patnáct let, budou jejich země pravděpodobně vypadat podstatně hůř než na počátku jejich éry.

Jaké trumfy může Turecko vytáhnout vůči Evropské unii a Spojeným státům?

Samozřejmě jde o otázku migrace, ale vedle toho může potenciálně hrozit také zastavením tranzitu plynu a ropy přes turecké území na světové trhy. Trumfem proti USA by mohly být vojenské základny, které Američané na tureckém území mají. Potřebují je, aby mohli operovat v prostoru Černého moře či Blízkého východu. Už v kontextu americké invaze do Iráku v roce 2003 se ukázalo, že Američané můžou zařízení využít, jen když k tomu dá Turecko souhlas.

Jak silná je Erdoğanova páka, pokud jde o uprchlíky?

Na tuhle kartu může Turecko hrát, jen pokud je Evropa migraci otevřená a po Turecku žádá pouze regulaci. Evropa je dost silná na to, aby napjala síly a uzavřela hranice s Tureckem na pevnině i na moři. V ten moment by se na tureckých hranicích začali hromadit migranti a problém bude na jejich území. Kdyby se Turecko rozhodlo, že k nám všechny migranty pustí, a my řekli ne, dostalo by se samo do obrovských problémů.

Je pravděpodobné, že k tomu dojde?

Doufám, že ne. Ale netuším, co se Erdoğanovi odehrává v hlavě. Kroky, které zatím podniká, mi přijdou kontraproduktivní a mnohdy i dost šílené. Erdoğan se opírá o hlas ulice a obecně platí, že jakýkoli ekonomický nebo politicky pohyb podporovaný neartikulovaným hlukem ulice s sebou nese obrovské riziko.

Jaký podle vás bude další vývoj Turecka?

Jak už jsem řekl, nepovažuji se za odborníka na Turecko, takže je pro mě těžké rozklíčovat, kteří lidé se tam nově dostanou do vysokých funkcí. Jako vnějšího pozorovatele mě ale děsí, že i když pokus o převrat provedla armáda, čistky se dotkly také učitelů a soudců. To už nevypadá jako obrana moci, ale jako ofenziva. Neúspěšný pokus posloužil jako záminka k plošnému vyřízení účtů s nepohodlnými lidmi. V tomto ohledu mi to připomíná převzetí moci komunisty v roce 1948 nebo nástup nacistů v Německu.

Je reálné v takové situaci, aby se Turecko stalo v dohledné době členem Evropské unie?

Vstup Turecka do Evropské unie teď rozhodně nepřipadá v úvahu. Turci se do ní snaží dostat už od roku 1963 a několikrát byli opravdu velmi blízko, ale v tenhle moment se naopak vzdalují bleskovou rychlostí.

Pojďme přejít k napjatému vztahu mezi Ruskem a Západem. Jak se zpětně díváte na anexi Krymu?

Pořád si myslím, že nešlo o promyšlený tah v geopolitické hře, ale o zkratovitou reakci. Putin byl jednoduše naprosto vyvedený z míry tím, co se na Ukrajině stalo. Ruští vojáci samozřejmě měli připravený scénář, jak na Krymu vojensky zasáhnout, ale politické okolnosti připravené nebyly.

Proč šlo podle vás o zkratovitou reakci?

Ukrajina je po Rusku druhý nejdůležitější stát v postsovětském prostoru. Způsob vládnutí tam byl úplně stejný jako v Rusku, Kazachstánu nebo Bělorusku, jenže se dostal do těžké krize a došlo k jeho zhroucení. To Putina znepokojilo, jednoduše zpanikařil a dal pokyn k vojenské akci. Od té doby se Rusko snaží dostat z problémů, které kvůli tomu nastaly.

Michael Romancov

Michael Romancov

Narodil se v roce 1969. Vystudoval Pedagogickou fakultu UK, obor občanská výchova, a Fakultu sociálních věd UK, obor politologie. Od roku 1998 působí na Institutu politologických studií UK FSV, kde se specializuje na politickou geografii, geopolitiku a Rusko. Zároveň vyučuje na Západočeské univerzitě v Plzni a Metropolitní univerzitě v Praze.

Má Rusko scénáře pro obsazení dalších zemí, hrozí, že bude dál expandovat silou?

Jsem přesvědčený, že ruský generální štáb je profesionální těleso a má zpracované plány reakce jak na vnější ohrožení, tak i na aktivní vystoupení do všech směrů kolem ruských hranic. Ale nejde o nic zvláštního, takové scénáře má podle mě každá odpovědná armáda. Navíc vojáci dělají jen to, co jim řekne politické vedení, a ruské politické elity si pravděpodobně uvědomily, že anexe Krymu byla bota. Nikdy to sice nepřiznají a selektivně budou eskalovat napětí na Krymu, Donbasu i v Pobaltí, ale rozhodně si nemyslím, že by bezprostředně hrozilo opakování krymského scénáře.

Když teď Putin zná všechny důsledky, šel by podle vás do anexe Krymu znovu?

Netroufám si spekulovat. Po obsazení Krymu Rusové prohlašovali, že dojde k referendu. Jsem přesvědčený, že kdyby proběhlo standardním způsobem, mělo by Rusko ještě šanci vycouvat. Jenže Putin zpátečku nezařadil. Místo toho vyhlásil referendum o několik týdnů dřív. Výsledky referenda byly prokazatelně zfalšované, přesto je Rusko uznalo a připojilo Krym. V ten moment se Putin přestal chovat jako racionální hráč.

Pokračování rozhovoru za týden…

Úvodní fotografie: Antecom

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+18
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

27. 8. 2016 9:22, láďa

To myslíte vážně? Vy si fakt myslíte, že Putin Rusko zachrání? On ho totálně potopil. Chytněte se s Kalusem a Zemanem za ruce a jděte si na pirohy.

Reagovat

 

+7
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

29. 8. 2016 18:53, denis

Já bych se také prozatím neobával nebezpečí z Ruska, event. Putina. Nic takového nehrozí. Mně to přijde jako strašit lidi, aby USA či NATO mohly bodovat. Větší hrozbou se mně zdá plíživá, zákeřná, noblesní taktika tureckého presidenta islamisty Erdogana a nekvalitní komisaři v EU, jako Junker.

Reagovat

 

-4
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi

2. 9. 2016 | 18:51 | denis

Turci byli dlouhou daleko od Evropy a teď je Ergogan vzdaluje ještě více. Obávám se, co si tento netolerantní islamista na Evropu ještě vymyslí. Ach jo před tím to byli Řekové. Kámošit je třeba se všemi, jak Západem tak...více

29. 8. 2016 | 18:53 | denis

Já bych se také prozatím neobával nebezpečí z Ruska, event. Putina. Nic takového nehrozí. Mně to přijde jako strašit lidi, aby USA či NATO mohly bodovat. Větší hrozbou se mně zdá plíživá, zákeřná, noblesní taktika tureckého...více

28. 8. 2016 | 14:06 | Memo

To samé to rozhodně není. Myslíte, že je lepší kámošit s Ruskem a Čínou než se Západem? Představy o tom, že budeme nezávislé Švýcarsko západu jsou zcestné. více

27. 8. 2016 | 21:50 | PEPA

poukazuje na historické paralely politický geograf Michael Romancov. Nevypočitatelnost chování a obří ega vládců Putina a Erdogana pak považuje za velkou hrozbu. Zároveň ale dodává, že pokud tito dva někoho poškodí, budou...více

27. 8. 2016 | 9:22 | láďa

To myslíte vážně? Vy si fakt myslíte, že Putin Rusko zachrání? On ho totálně potopil. Chytněte se s Kalusem a Zemanem za ruce a jděte si na pirohy. více

Čtenáři také navštívili

3. 9. 2016 | ,  | 19 komentářů

Nestačí mu vyhrát. Chce vyhrávat spektakulárně

V první části rozhovoru s politologem Michelem Romancovem byla řeč především o vztazích Ruska, Turecka a Evropské unie. Dnes se už budeme soustředit výhradně na Rusko a jeho vládce Vladimira Putina.

22. 8. 2016 |  | 2 komentáře

To je hospodářství! Inu, Turecko

Sultán Erdoğan hledá a trestá nepřátele, škrtí ekonomiku, vydírá Evropu a straší bankéře. Kam kráčí jeho Turecko?

11. 9. 2015 |  | 11 komentářů

Očima expertů: Jak bude vypadat svět v roce 2050

Podle vizionáře Arthura C. Clarka bude v roce 2050 na světě pěkná otrava. Miliony lidí se nechají zmrazit v naději, že někde dál v budoucnosti je čeká aspoň trocha dobrodružství. A jak vidí za pětatřicet...

16. 1. 2015 |  | 9 komentářů

Očima expertů: Co letos čeká Rusko? A jak to ovlivní nás?

Co čeká ruskou ekonomiku a co to bude znamenat pro tu naši? Co si o situaci Ruska a o jeho napjatém vztahu se Západem myslí prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, politolog Petr Robejšek, ekonom...

7. 3. 2014 |  | 4 komentáře

Očima expertů: Putin ukazuje svaly. Jak se to dotkne naší ekonomiky?

Jak může vývoj událostí na Krymu ovlivnit českou ekonomiku? Zeptali jsme se státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy, politologa Michaela Romancova, ekonoma Oldřicha Rejnuše, analytika...

Oblíbená témata

rusko, turecko

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Riziko, Směnka, p. q., per quartale, zaměstnání, výpověď pro nadbytečnost, výpověď, změna zaměstnání, pracovní poměr, conseq důchodová penzijní společnost, intenzivní, rozhodnutí o ceně, Bronnie Ware, Martin Kuba, Havlíčková, dluhový strop, Marže, e-komunikace, přehled

9B74269, 3M08668, 2M88859, 3L57863, 9S69320

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK