Podpora rodičů: Odměňujeme snahu, nebo budujeme kastovní systém?

Druhý blb.

Jste pěkný blbeček, více není potřeba o tom diskutovat.

Správný nadpis by měl znít: Stát odebere ročně rodičům desítky až stovky dětí. Kvůli chudobě, kterou sám zavinil nadměrným zdaněním rodin. Děje se tak od platnosti zákona č. 586/1992 Sb., který snížil daňový odečet nákladů na výchovu dítěte v rodině z 50 % na 13 %. Následoval dramatický propad plodnosti z 1,7 na 1,2 dítěte. Porodnost spadla ve třech letech o 30 000 novorozenců ročně. Uvedený stav se bude TRVALE udržovat až do změny uvedeného zákona. Jen za rok 2015 dělalo nadměrné zdanění rodin 50 miliard korun.

Přesně tak, soudruhu majore, nejde o slovíčka, ale o kontext a obsah. Pokud někdo zneužívá své funkce a perzekuuje druhé, nelíbí se mi to. Pokud společnost vymáhá dodržování pravidel, které jsou součástí jejího fungování, považuji to za správné. Co je na tom proboha divného?

A počúvajte, Kefalín, jaký je rozdíl mezi "perzekucí", která je podle Vás špatná, a "nucením k respektování pravidel", které je podle Vás správné?
Není to náhodou úplně to stejné, jen "perzekuce" se týká pravidel, která se zrovna Vám nelíbí (/nevyhovují/porušujete je) a "nucení k respektování" těch, která se zrovna Vám líbí?

Jedna věc je sociální systém a druhá věc je jeho zneužívání. Vy to berete tak trochu šmahem sakumprásk všechno dohromady padni komu padni.
Já vůbec nemám problém s tím, že jsou z mých daní placeni státní úředníci, policie, učitelé, protože je smysluplně fungující společnost prostě potřebuje. Vadí mi ale, když vidím, že se z těch prostředků platí zbyteční úředníci nebo policie, která lidi nechrání a naopak perzekuuje. Nepotřebuji si ani zvyšovat své sebevědomí odkazováním příjemců sociálních dávek do pozice příjemců milodarů, tedy žebráků. Vadí mi ale, pokud jsou sociální dávky zneužívány a pokud nejsou přijímány s elementární pokorou .
Tisíckrát raději budu žít v snesitelné sociálně stabilizované společnosti, která nikoho neponižuje a nediskvalifikuje jen proto, že není mladý, silný a bohatý, nebo proto, že se prostě špatně narodil a rád si na takovou společnost svými daněmi přispěju, než žít v džugli s pravidly divokého západu, kde platí jen právo silnějšího a každá výjimka je milodarem. Tvrdím ale také, že taková společnost si musí svůj sociální systém chránit proti zneužívání a občany vést a v případě nutnosti i nutit k respektování pravidel.

Já to mám třeba jinak. Každý kdo je živen z peněz zaplacených nedobrovolně je příživník. Státní zaměstnanci, policajti, zaměstnanci firem žijící z dotací atd. Jsem ze staré školy, pro sociální dávku bych šel jen přes mou mrtvolu. Nechápu placenou dovolenou, nechápu nemocenskou, nechápu proč by mi měl kdokoliv něco dávat, pokud jsem mu nedal protihodnotu. Nemám nic proti tomu, když má někdo problémy, aby mu někdo pomohl, klidně i já. Klidně i stát, pokud si někdo myslí, že to bez něj nejde. Ale takový člověk by měl vědět, že se jedná o milodar, peníze z dobroty srdce a měl by být za to vděčen. To že je dnes v mysli lidí neschopenka, dávky na bydlení, nezaměstnanost, ale i důchod věc na kterou má někdo nárok a právo je to nejzcestnější co se mohlo za posledních více jak 100 let dopustit.

Lidé se dělí podle mnoha kritérií. V diskuzích na tomto a podobných serverech se lidé asi nejčastěji dělí na pracující a nepracující.
Pracující, rozuměj ty slušné a poctivé, ač to jsou třeba i různí výžírkové, státní pijavice a šmejdi všeho druhu. A nepracující, čili líná individua, černé pasažéry parazitujícící na nás prvních, ač to mohou být i lidé, kteří se v té situaci ocitli nedobrovolně a nepřináší jim nic jiného než strasti a potíže.
My ale máme jasno, dělící čára mezi slušným a neslušným je jednou pro vždy daná. Neživíš, tak nepřepínej!

Pracující rodiče nepotřebují žádnou podporu státu. Vyplácení sociálních podpor a dávek pracujícím rodičům vychovávajícím děti je dokonce deklasuje. V tu chvíli je obecné mínění řadí mezi socky a již nerozlišuje pracující rodiče od tzv. sociálně nepřizpůsobivých. Pracující rodiče vychovávající děti v rodině potřebují změnu zákona č. 586/1992 Sb., tj. daňové zohlednění nákladů na výchovu dítěte ve výši 50 %, jak tomu bylo do r. 1992. Skutečnou situaci a věcný návrh potřebné změny máte zde: http://slideplayer.cz/slide/2628016/ Hádám se o to s A. Babišem od června 2014: http://sociologie.netstranky.cz/dite-a-ministerstvo-strachu.html

Stát především dělá z lidí chudáky, a potom rozvrací rodiny.Stát a rodina nejde u nás vůbec dohromady. Až půjdete k volbám tak se pořádně zamyslete.

Dobře, to co je v článku je asi pravda.
Ale v podstatě celý svět řeší stejný problém - ti nejúspěšnější, nejbohatší, nejlépe postavení lidé mají málo dětí, často dokonce žádné. A přitom, i z hlediska kvality života všech ostatních, by bylo dobré, aby se zrovna tito lidé rozmnožovali hodně (protože genetika funguje a hezcí lidé mají hezké potomky, chytří lidé chytré potomky, silní lidé silné potomky potomky atd. Ne vždy, ale statisticky významně).
No ale nikdo neví, jak na to. Stát nemá moc pák, co může udělat. Zkouší to přes finance, protože to je reálně asi jediná páka, kterou má. Zřejmě ne ta správná, ale nikdo není na obzoru s žádnou lepší. Ať si psychologové, sociologové, filozofové lámou hlavičky, máme jich dost, třeba na něco lepšího přijdou.

Utratit. Nejdřív děti, potom rodiče. Nebo naopak. O tom by se dalo hlasovat, aby demokracii bylo učiněno zadost.

To je tedy názor!!!!

Hezké, ale neúčinné. Hlavně u nepřizpůsobivých. Ti si klidně i kvůli porodnému udělají dítě navíc, natož kvůli řadě roků vypláceným sociálním dávkám. A z těch peněz jejich děti vidí minimum, protože většina skončí v hracích automatech a za nákup alkoholu, drog či cigaret. Kdy již ti dobroserové pochopí, že pro dítě z takové rodiny je mnohem lepší být v dobře vedeném státním ústavu, než v zcela nefunkční rodině. V ústavu alespoň získá nějaké návyky a chodí do školy.