Vzkvétá naše země? 30 let od sametu očima expertů

Ondřej Tůma | rubrika: Očima expertů | 15. 11. 2019 | 19 komentářů
Kam se od listopadu 89 posunula česká společnost? A jaké jsou největší úspěchy a neúspěchy našeho hospodářství a politiky?
Vzkvétá naše země? 30 let od sametu očima expertů

Zdroj: Shutterstock

V neděli to bude přesně třicet let od začátku sametové revoluce, která vedla k pádu komunistického režimu. Dost dlouhá doba na to, aby se hodně změnilo. A rozhodně vhodná doba, aby se bilancovalo. Jak jsme naložili s nově nabytou svobodou? Co všechno šlo dobře, co mohlo jít lépe a co jsme úplně pokazili?

Třetina Čechů ve věku nad čtyřicet let si dnes myslí, že se tu socialismu žilo lépe. Tvrdí to alespoň nedávný výzkum společnosti NSM Market Research, který si nechal vypracovat projekt Paměť národa. Nejčastěji se prý argumentovalo tím, že před třiceti a více lety byla jistější práce a sociální péče.  

Často se mluví o tom, že je ještě potřeba čas. Že pohled mladých je už úplně jiný. Platí to ale jen částečně. „V poslední době veřejný prostor zaplavily populární analýzy takzvaných mileniálů, případně generací po nich. Snaží se tvrdit, nakolik jsou společenské a jiné postoje ovlivněny generačně, výrazně ale podceňují, jak se v rámci jedné generace liší sociální skupiny. Například studenti učilišť tíhnou k víc autoritářským stranám typu SPD. Méně důvěřují institucím. Ve výzkumech pro Jeden svět na školách víc než polovina z nich uvádí, že život za komunismu byl lepší než v současnosti či srovnatelný,“ upozorňoval v loňském roce v článku pro časopis Finmag sociolog Daniel Prokop.

Jak se na společenský vývoj v Česku v posledních třiceti letech dívají respondenti naší ankety? Jaké jsou podle nich největší úspěchy i neúspěchy českého hospodářství a politiky? A co je za poslední tři dekády nejvíc potěšilo a zklamalo?

David Ondráčka

ředitel české pobočky Transparency International

David Ondráčka
+22
+
-

Listopad 89 přinesl svobodu, demokracii, volný pohyb, soukromé podnikání, ekonomický i ekologický rozkvět, rozmanitou občanskou společnost, návrat do rodiny evropských států. Není pochyb, že je plně v našich rukou, jak budeme naši zemi spravovat. Svět se ale mění, je dnes hodně složitý a dynamický. Problémů máme doma spoustu, místo řešení je současné politické elity překrývají marketingem, marníme budoucnost.

Je čas hledat nový příběh pro moderní, soudržné Česko. Inovovat zastaralé veřejné služby, tvořit efektivní a přívětivý stát. Posilovat právní stát a instituce proti vlivu oligarchizace a nejrůznějších lobby. A snažit se zemi propojovat, mluvit spolu, poslouchat se. V demokracii názorový konflikt nemá znamenat osobní válku a nenávist navždy.


Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory

Vladimír Dlouhý
-49
+
-

Třicet let je věk, u něhož zpravidla předpokládáme vyspělost, úspěch a sílu. A myslím si, že přesně takové naše hospodářství v současné době je. Jakkoliv je českou národní povahou věčná nespokojenost, současný ekonomický stav naší země naštěstí nedává k takovým pocitům mnoho prostoru. Největší radost mám z toho, jak se za posledních třicet let rozvinulo podnikání, které u nás nebylo před rokem 1989 umožněno. Radost mi dělají i tuzemské makroekonomické výsledky – nízký dluh, slušný růst HDP, stabilita bankovního trhu, rostoucí mzdy, nízká nezaměstnanost. Je tedy zřejmé, že transformační proces z počátku 90. let svůj účel splnil a Česko je v Evropě respektovaným a etablovaným ekonomickým hráčem. V čem si naopak myslím, že jsme v minulosti měli být mnohem ambicióznější, je výstavba dopravní infrastruktury, kde nás pohříchu předbíhají evropské země, na které jsme se před lety kvůli jejich silnicím dívali spatra.


Tomáš Prouza

prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

Tomáš Prouza
+22
+
-

Za největší úspěch považuji jednak naši integraci do západních struktur, tedy Evropské unie a NATO, a jednak to, kolik u nás přes různé překážky, byrokracii a problematické fungování státu existuje úspěšných firem, které jsou schopny vítězit na evropské i světové úrovni.

Za největší neúspěch naopak považuji, že nejsme schopni vytěžit maximum ze svého členství v Evropské unii, ať už ekonomicky nebo politicky, a že jsme ani za 30 let nedokázali vytvořit efektivní stát, který nikomu nedovolí padnout až na dno (viz milion exekucí, rostoucí počet ghett a podobně), který dá svým lidem slušné vzdělání jako základ pro život a který dokáže zajistit jednoduché podmínky fungování (viz klesající hodnocení Česka v žebříčcích přívětivosti k podnikání).


Miroslav Singer

bývalý guvernér ČNB a hlavní ekonom Generali CEE Holdingu

Miroslav Singer
+3
+
-

Podle mě se podařilo obnovit tržní hospodářství i standardní demokratický politický systém. To je ohromný úspěch, který docenit asi umíme jen my starší, kteří něco takového považovali přinejmenším do půlky 80. let za nesplnitelný sen. Pro mladší je to nejspíš samozřejmost. Přičemž, a to považuju za největší dílčí úspěch transformace, nedošlo ke znehodnocení úspor českých občanů v míře, která všude jinde transformaci doprovázela. Vše ostatní mi připadá podružné. Ano, jsme určitě zvláště v kontextu Evropy dnes ekonomicky úspěšnou, vyspělou zemí. Ano máme v reálu v Evropě nejvyšší váhu průmyslu na ekonomice, s čímž je spojena řada jevů, z nichž ne všechny se nám líbí. Ano, máme nejnižší nezaměstnanost ze všech vyspělých zemí, což ovšem, bohužel, trochu odráží i naši nechuť k riziku mimo jiné při mzdovém vyjednávání. Ale takhle bych mohl psát odstavce o dílčích jevech, to hlavní jsem shrnul výše.

Zklamání? Asi obecně z vývoje vyspělého světa kolem nás, z vývoje diskuze ve veřejném prostoru, kde se kyvadlo zřetelně posouvá jak od ochoty vnímat argumenty názorového oponenta, ale ještě hrozivěji proti chápání významu svobody vyjadřování se a svobody projevu. Kdybych měl vypíchnout něco u nás, co nám bude dlouhodobě „vadit v rozletu“, tak bych nezmínil nic ekonomického, ale uvedl, že bych před 30 lety rozhodně nevěřil, že nejen zrušíme maturitu z matematiky, ale jednou budu s hrůzou sledovat, že čeští politici budou debatovat, má-li se člověk na střední škole naučit něco víc nad „počty do deseti“. Ale asi o takových voličích sní a potřebují je.


Šimon Pánek

ředitel Člověka v tísni

šimon Pánek
-16
+
-

Pokud se zamyslím subjektivně, zda se nám to celé povedlo, hodně závisí na tom, jak se zrovna cítím. Ano, myslel jsem si, že budeme dál, především jsem podcenil, jak těžké bude zbavit se komunismem v nás vypěstovaných návyků: lhaní a podvádění, sobectví, sebezahleděnosti, jak slabé je sebevědomí, které máme a které je potřeba k tomu, abychom obstáli v náročnějších situacích – třeba když to vypadá, že bychom měli přijmout pár tisíc uprchlíků z války a postarat se o ně. Jak jsme v zásadě souhlasili s heslem „kdo nekrade, okrádá rodinu”… a jak bude těžké se téhle pokřivené morálky, dědictví komunismu, zbavit.

Když se pokusím objektivizovat, tedy srovnávat, a podívám se na země bývalého komunistického bloku, nezbývá než si přiznat, jak je těžké projít úspěšně transformací. Měli jsme nejlepší startovní podmínky, myslím tím země střední Evropy, a proto se nám to v zásadě povedlo. Pro země na východ či jih od nás jsme příkladem toho, kde by chtěly být. A proč je to tak těžké? Protože jsme podcenili budování právního státu a právních rámců a spěchali mít se ekonomicky lépe, protože jsme si naivně mysleli, že ti, kteří budou u moci, budou už z podstaty dobří. Protože jsme nerozuměli složitosti fungování demokracie a tržní ekonomiky a mysleli si, že svoboda a trh postačí. Bylo jen málo těch, kteří zdůrazňovali potřebu předřadit pravidla byznysu. Nevyslyšeli jsme je a ve vypjatém liberalismu spěchali dopředu. Doteď mnozí pracujeme na tom, aby tato země, demokracie, tržní ekonomika a náš stát byly pokud možno pro (skoro) všechny, nejen pro ty, kteří se narodí ve střední třídě, mají velkou podporu rodičů, dobré startovní podmínky… a to je velká práce, která vyžaduje jak pokoru, tak sebevědomí.


Kateřina Šimáčková

ústavní soudkyně

Kateřina Šimáčková
+7
+
-

V oblasti práva bylo podle mne určitě tím nejdůležitějším po roce 1989 přijetí Listiny základních práv a svobod zakotvující, že lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti a právech. Pak to bylo zřízení Ústavního soudu a první dekáda jeho fungování, kdy se do starého práva vnášely nové hodnoty a spravedlivé účely. Zřízení Nejvyššího správního soudu vedlo k větší ochraně veřejných subjektivních práv jednotlivců proti orgánům veřejné správy. Důležitá též byla proměna vedení státního zastupitelství v letech 2011 a 2012. Oproti těmto pozitivním změnám je pro mne největším právnickým zklamáním zpochybňování konceptu úcty k lidským právům ve veřejné debatě a selhávání právního státu v ochraně práv těch nejslabších.


Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Czech Fund

Lukáš Kovanda
+56
+
-

Renomovaný americký ekonom Jeffrey Sachs dal letos společně se dvěma kolegy a pod hlavičkou OSN dohromady žebříček zemí světa podle životní spokojenosti. Žebříček zahrnuje ekonomické ukazatele typu hrubého domácího produktu na hlavu či životní úrovně, ale vyhodnocuje třeba i naději dožití při narození nebo společenskou sounáležitost a vzájemnost. Češi jsou dvacátí na světě, Francouzi třeba až čtyřiadvacátí. Přesně za něco takového se před třiceti lety na Václaváku a jinde cinkalo klíči. Samozřejmě, nemáme – a dlouho mít nebudeme – německé mzdy, ale zato máme lepší než francouzskou spokojenost. Kdyby někdo něco takového před třiceti lety slíbil z balkonu Melantrichu, sklidil by, myslím, bouřlivý potlesk. Dnes ta zpráva prolétne médii bez většího povšimnutí a různí mediální rozumbradové hned zase nasazují svoji: „divoká devadesátá léta“, „rozkradená země“, „milion lidí v exekucích“, „promarněná příležitost“.

Rolí elit je vedle autoritativního a poučeného tepání nešvarů povznášet společenského ducha. V tom druhém tuzemské elity posledních dvacet letech selhávají. Takže se z televize, rádia i internetu převážně brečí. Což utvrzuje část společnosti v tom, že se má špatně. A tahle část veřejnosti dá u voleb nezřídka hlas politickému extrému. Přitom nejsou žádní transformační poražení. Polepšili si v posledních třiceti letech citelně. Jenom ne tak závratně jako Kellnerové. Takže i když se absolutně mají nesrovnatelně lépe než v roce 1989, relativně si vůči nejbohatším stojí hůř než vůči majetným dob socialismu, tedy tehdejším ředitelům podniků zahraničního obchodu či stranickým papalášům. Vítězi jsme v zásadě my všichni. Nebo snad víme o zemi bývalého východního bloku, která transformaci zvládla prokazatelně lépe? Nevědí o ni ani světové ratingové agentury, které hodnotí všechny možné aspekty dané ekonomiky – hospodářskou výkonnost, zadluženost, kvalitu institucí, právní řád… Česko má v souhrnu nejlepší ratingové hodnocení ze zemí někdejšího východního bloku.


Věra Jourová

místopředsedkyně Evropské komise (ANO)

Věra Jourová
-43
+
-

V roce 1989 jsme hlásali, že chceme zpět do Evropy a to se podařilo až vstupem do nadnárodních aliancí NATO a EU, což byl velký úspěch. Je důležité neztratit schopnost si představit, kde bychom byli bez těchto těsných partnerství. Naše prozápadní orientace měla zásadní vliv na rozvoj v oblasti demokracie, občanských svobod a ekonomické prosperity. Srovnejme nárůst Indexu lidského rozvoje (HDI) mezi lety 1990–2017 u Česka z 0,730 na 0,888 o 0,158. Index nabývá hodnot od 0 do 1, přičemž vyšší číslo znamená rozvinutější zemi. 

Anketa

S kým můžete nejspíš souhlasit?

U států, které vsadily zejména v 90. letech na dobré vztahy s Ruskem a na provýchodní orientaci, jsou hodnoty nižší: Bělorusko (nárůst 0,153), Ukrajina (0,046) , Moldavsko (0,049). Z tohoto úhlu si troufám říci, že dnes, na rozdíl od roku 1990, by už Václav Havel řekl: „Naše země vzkvétá.“ Myslím, že by dodal, že vzkvétá ekonomicky a je bezpečná.

Je naivní se domnívat, že demokratická změna, kterou jsme po revoluci nastoupili je nezvratná. Na demokracii a svobodě se musí neustále pracovat. Stojíme před mnoha novými výzvami: klimatické změny, globální migrace, nové technologie. Při vyrovnávání se s nimi musíme udržet základní hodnoty, na kterých stojí demokratické společnosti, na kterých stojí Evropská unie. Čím lepší bude stav demokratických institucí, nezávislé justice, vlády práva a stav svobodných medií a občanské společnosti, tím lépe se nám bude v demokratické a sebevědomé Evropě a Česku žít.

 


Josef Středula

předseda Českomoravské konfederace odborových svazů

Josef Středula
-41
+
-

Rád bych zdůraznil věc, která se příliš nepřipomíná. Generální stávka, která rozhodla o definitivním pádu režimu, byla úspěšná díky stávkovým výborům. Masová účast a zastavení výroby – polovina lidí přestala pracovat – znamenaly konec strachu z možných represí. Na základě stávkových výborů se pak začaly formovat nové odbory a já jsem hrdý, že jsem od počátku mohl být u toho.

První vlády s odbory uzavíraly Generální dohodu, vznikla Rada hospodářské a sociální dohody na úrovni vláda – odbory – zaměstnavatelé. Od počátku jsme měli zájem, aby sociální dialog, jako důležitá součást demokratického vývoje, byl garantem sociálního smíru. Ne vždy se to bohužel dařilo a v průběhu 30 let došlo k mnoha odborovým protestům, stávkám a demonstracím. Přesto byl český přínos sociálnímu dialogu oceněn Mezinárodní organizací práce.

Podařilo se nám prosadit nový zákoník práce postavený na zásadě „co není zakázáno, je dovoleno“, přinesl čtyři týdny dovolené pro všechny, možnosti odstupného a další, později jsme však odolávali atakům pravicových vlád, které mohly zhoršit postavení zaměstnanců – výpovědi bez důvodů apod.

ČMKOS aktivně podpořila vstup Česka do Evropské unie kampaní Do Evropy za evropskými platy Odborová centrála disponovala od počátku nezávislým odborným týmem makroekonomických expertů. Jejich obavy z dopadů nejrůznějších vládních reforem, praxe později potvrdila. Ve své poslední analytické vizi Šance na přibližování českých mezd vyspělé EU ukazujeme příčiny toho, proč jsou ještě po 30 letech naše mzdy jedny z nejnižších v Unii a proč se naše ekonomika začala formovat jako „podřízená subdovatelská montovna“, ale i cestu, jak nepromarnit příležitost nastupující digitální ekonomiky a zvolit novou hospodářskou strategii a postupně se z této podřízenosti vymanit.

Ondřej Tůma

Autor článku Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Další články autora.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+9
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 19 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

16. 11. 2019 23:39

Sichtatorova je proti euru, proti intervencim i snizovani sazeb, tj. proti monetarni politice. Pritom samostatna monetarni politika je zakladni a temer jediny smysluplny duvod, proc nezavadet euro.

Jste presvedcen o tom, ze Sichtarova uvazuje konzistentne?

Zobrazit celé vlákno

+8
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

18. 11. 2019 11:34, eďa

No to je snad fór století intervenční ignorante.

Zobrazit celé vlákno

-4
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (19 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Kofola bude vařit pivo. Koupi pivovarů schválily úřady

11. 3. 2024 | redakce Peníze.CZ

Kofola bude vařit pivo. Koupi pivovarů schválily úřady

Společnost Kofola ČeskoSlovensko dokončila nákup většinového podílu ve společnosti Pivovary CZ Group, pod kterou spadají značky Holba, Zubr a Litovel. Stalo se to krátce po té, co akvizici... celý článek

Inflace je definitivně zkrocená, hlásí analytici

11. 3. 2024 | redakce Peníze.CZ

Inflace je definitivně zkrocená, hlásí analytici

Vysoká inflace je minulost. Po pěti letech se únorové spotřebitelské ceny ustálily na dvou procentech. Inflace dosáhla cíle stanoveného Českou národní bankou (ČNB).   

Nejlepší spořicí účty v březnu. První porovnání s novou bankou

8. 3. 2024 | Petr Kučera | 2 komentáře

Nejlepší spořicí účty v březnu. První porovnání s novou bankou

Banky postupně snižují úročení na termínovaných vkladech, některé i na spořicích účtech. Kam se teď podívat, když si chcete vyšší úroky udržet co nejdéle?

Česká ekonomika si v EU pohoršila i kvůli inflaci

28. 2. 2024 | Kateřina Hovorková

Česká ekonomika si v EU pohoršila i kvůli inflaci

Česko má čtrnáctou nejsilnější ekonomiku v Evropské unii. Ve srovnání s ostatními státy ale už podruhé za sebou oslabila. Brzdí nás nízká přidaná hodnota a vysoká inflace, ukázal Index... celý článek

Bydlení už víc nezlevní, hlásí banka. Ceny pozemků dál rostou

22. 2. 2024 | redakce Peníze.CZ

Bydlení už víc nezlevní, hlásí banka. Ceny pozemků dál rostou

Ceny bytů i rodinných domů v loňském roce klesly. Vyplývá to ze statistiky ČSOB Index bydlení (dříve HB Index) za čtvrté čtvrtletí 2023. Základem jsou odhady tržních cen nemovitostí... celý článek

Partners Financial Services