Šikova třetí cesta pod pásy sovětských tanků

Pavel Jégl | rubrika: Komentář | 20. 8. 2018 | 13 komentářů
Před padesáti lety rozdrtily rodící se svobodu – a také ekonomické reformy – v Československu pásy sovětských tanků.
Šikova třetí cesta pod pásy sovětských tanků

Češi a Slováci prožili 21. srpna 1968 šokující chvíle. Sovětští vojáci v tancích a transportérech s bílými pruhy od rána obsazovali města. Karel Kryl je výstižně popsal jako „bubáky v hranatých železných maringotkách“.

Začala invaze, kterou sovětské vedení prohlásilo za bratrskou pomoc a která se změnila v okupaci – na dlouhé dvě desítky let.

Kdepak kapitalismus

Jednadvacátého srpna skončilo pražské jaro – doba, kdy reformní komunisté zrušili cenzuru a kdy připouštěli (aspoň někteří z nich) ústup od centrálně plánované a řízené ekonomiky.

Obojí bylo pro tehdejšího kremelského vůdce nepřijatelné. Leonid Brežněv prosazoval doktrínu omezené suverenity. Podle ní byla možnost, že se nějaká socialistická země přikloní ke kapitalismu, pokládána za hrozbu pro celý sovětský tábor. A tak do Československa nastoupili sovětští zachránci s polským, maďarským, endéráckým, a bulharským komparzem, aby zdejším soudruhům poskytli pomoc.

Tanků bylo přes šest tisíc a počet vojáků v několika dnech po invazi se blížil půl milionu. Taková síla byla nasazena k tomu, aby byly potlačeny svoboda projevu a také – ekonomické reformy.

Za nimi stál tým ekonoma Oty Šika. Jeho plány můžou z dnešního pohledu vypadat jako reformy mírného pokroku v mezích vedoucí úlohy komunistické strany. Jenže v době, kdy obyvatelé Československa byli dvě desítky let zpracovávaní pohádkami o tom, jak každou tunou vyrubaného uhlí a každou tunou vytavené oceli míří k blahobytné společnosti, to byly převratné změny.

Potíže růstu

Českoslovenští komunisté dlouho národ ujišťovali o správnosti cesty nastoupené po únoru 1948. Nezdary vysvětlovali potížemi růstu. Když se ale potíže růstu opakovaly a opakovaly, leckdo si začal klást otázku, jestli chyby, které soudruzi dělají, nemají hlubší kořeny a jestli není nutné udělat hlubší změny.

V obchodech chybělo žádané zboží, zato nechtěných výrobků byly plné sklady. Maďarský ekonom János Kornai tuto situaci nazýval „ekonomikou nedostatku“. Soudruzi z politbyra nastavili ceny v zájmu obecného blaha co nejníž, tedy pod tržní úroveň. Výrobci proto postrádali motivaci a důsledkem byl stav, kdy poptávka převyšovala nabídku.

Odpovědné za takovou situaci bylo pochopitelně komunistické vedení. Rozhodovalo, co se bude vyrábět, v jakém množství, jaké budou ceny výrobků, kolik za svou práci zaměstnanci dostanou, a kromě toho určovalo, kdo na všechno v podniku dohlédne.

Cílem bylo splnit plán, přijatý v ústředním výboru. Jedno, za jakou cenu a jestli po vyrobeném zboží vůbec je poptávka.

Absurdita takového hospodaření začala docházet i marxistickým ekonomům. Mezi ně patřil Ota Šik, kterého v dubnu 1968 tehdejší šéf komunistů Alexandr Dubček prosadil za místopředsedu vlády odpovědného za ekonomické reformy.

Naše stopa v říši středu

Učení českého mistra

Kniha Unlikely Partners detailně líčí první setkání čínských komunistů se západními ekonomy. Odhaluje při tom, jak významnou úlohu hrál při transformaci bývalý československý vicepremiér.

Jak Ota Šik naučil Čínu obchodovat

Kacířské nápady

Šik, označovaný tehdejšími skalními komunisty v Československu i sovětskými soudruhy za pravičáka, chtěl nahradit centrálně řízené hospodářství systémem, v němž prosperita firem nezávisí na plánu politbyra, ale na poptávce zákazníků, na prodeji výrobků.

V reálném socialismu kacířská myšlenka. K tomu k nelibosti některých straníků přidal Šik návrhy na to, aby bylo možné zavírat neefektivní podniky a soukromě podnikat v řemeslech a ve službách.

Šik, v roce 1961 jmenovaný ředitelem Ekonomického ústavu Československé akademie věd, se stal jednou z tváří Pražského jara. Poté, co padla cenzura, už jako vicepremiér omračoval statistickými daty, která odhalovala lidem to, co komunisté dosud tajili, anebo zkreslovali.

Pro Rudé právo napsal článek, ve kterém mimo jiné upozorňoval: „Je paradoxní, když se na vkladních knížkách hromadí desítky miliard vynucených úspor, zatímco z naší práce a z našich peněz rostou sklady vysloveně neprodejných výrobků.“

Největší pozornost ale v článku Komunista by neměl zatemňovat fakta! vyvolal Šik srovnáním, jak dlouho musí dělník v socialistickém Československu pracovat, aby si vydělal na tranzistorák, na televizor, na půl kila hovězího nebo vepřového masa a jak dlouho to trvá dělníkovi v „bonnském Německu“. „Vykořisťovaný“ zaměstnanec za železnou oponou z takového srovnání vycházel až o řád lépe.

Přišla zima a s ní i nový Finmag. Co v něm najdete?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

KNIHY JSOU BYZNYS

• Jak zacloumal knižním trhem nástup komiksu? • Proč si za sebe slavné osobnosti nechávají psát knihy? • Investice do knih se vyplatí, ale pro byznys se to dělat nedá.

BYZNYS JE HRA

• Než úspěšní podnikatelé zestárnou, musí vyřešit, co bude dál. Kdo převezme Pradu? • Hřbitovy mají problém: Velká poptávka nepřináší víc peněz. • Kolik platů stojí byt?


Konec reforem

Šéf hospodářských reforem pražského jara pochopitelně nenavrhoval stejný hospodářský model, jaký mělo západní Německo. Od člena ústředního výboru komunistické strany by takovou opovážlivost ani nebylo možné očekávat.

Ota Šik se vydal „třetí cestou“. Státní (národní) podniky ponechával státními. Pouze je chtěl dostat dál od stranického vedení, osvobodit je od závazných plánů.

Šikovy záměry přehledně popsal jeho někdejší spolupracovník v měsíčníku Listy. „Podnik vlastněný Fondem národního majetku měl mít v čele podnikovou radu s třetinou členů volených zaměstnanci, třetinou jmenovaných Fondem a třetinou externích odborníků. Kompetence rady byla omezena na jmenování, odvolávání a formy odměňování managementu,“ vysvětlil Otakar Turek.

Součástí Šikovy reformy byla liberalizace cen nazývaná „cenový mechanismus“ zahrnutá do ekonomického plánu z roku 1965. Pod jeho názvem Nová soustava řízení by sotva někdo hledal reformní plán. Slova reforma a liberalizace však byla v Československu první poloviny šedesátých let ještě zapovězena.

Šik počítal s tím, že budou fungovat tři typy cen – fixní (pro energie a suroviny), limitované se stanovenou horní hranicí (pro klíčové strojírenské zboží) a volné.

Řada podniků dostala možnost zvolit si druh cen pro svou produkci. Tomáš Nikodym v analýze Teoretické základy Šikovy reformy však připomíná, že žádný úprk do liberalizovaného světa nenastal. Administrativně stanovených, tedy fixních, zůstalo 87 procent maloobchodních cen. A ty, které byly přece jen uvolněny, vyrostly ke zděšení komunistů téměř o třetinu.

Stranovláda proto v roce 1967 zatáhla za záchrannou brzdu. Začala volné ceny zase regulovat a odčerpávat podnikům, které je využily, jejich nově nabyté zisky.

Důvod růstu cen byl nasnadě. Socialistická zestátněná ekonomika byla monopolní. Chyběla konkurence. Šikův tým proto chystal návrh na antimonopolní opatření. Zastavila ho ale srpnová invaze.

Návrat ke štětcům

Československo bylo sovětskou gubernií a sovětské vedení žádné pravicové výstřelky netrpělo. Ani v případě československých komunistů.

Šik se po invazi uchýlil do švýcarského azylu, kde napsal knihu Třetí cesta. Působil jako profesor ekonomie na Vysoké škole hospodářských a sociálních věd v Sankt Gallenu a na přelomu 70. a 80. let létal do Pekingu přednášet čínským komunistům o tom, že socialistická ekonomika se neobejde bez prvků trhu. Zmiňuje to Julian Baird Gewirtz v knize Unlikely Partners: Chinese Reformers, Western Economists, and the Making of Global China (Nečekaní spojenci. Čínští reformátoři, západní ekonomové a otevření Číny světu).

V Československu nebyl po „sametu“ o Šikovy rady zájem. Myšlenka spojit socialismus s trhem prohrála v konkurenci s obnovou kapitalistických poměrů. Ota Šik tak popadl štětec a na sklonku života se vrátil ke svému koníčku z mládí – malování.

Že by inspirace pro jiné odvržené ekonomy?

Úvodní fotka pořízena na výstavě Dany Kyndrové 1945 Osvobození – 1968 Okupace. Zakoupena od Profimedia.cz

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+11
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 13 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

20. 8. 2018 9:12, Jezevec

Poutavé shrnutí, jen to nabíjení zisků poněkud tahá za oči.

+1
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

20. 8. 2018 8:02, Lloyd

Koukám ze 68 je medializovan a 38 (39) je zapomenut.

-1
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (13 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Kofola bude vařit pivo. Koupi pivovarů schválily úřady

11. 3. 2024 | redakce Peníze.CZ

Kofola bude vařit pivo. Koupi pivovarů schválily úřady

Společnost Kofola ČeskoSlovensko dokončila nákup většinového podílu ve společnosti Pivovary CZ Group, pod kterou spadají značky Holba, Zubr a Litovel. Stalo se to krátce po té, co akvizici... celý článek

Inflace je definitivně zkrocená, hlásí analytici

11. 3. 2024 | redakce Peníze.CZ

Inflace je definitivně zkrocená, hlásí analytici

Vysoká inflace je minulost. Po pěti letech se únorové spotřebitelské ceny ustálily na dvou procentech. Inflace dosáhla cíle stanoveného Českou národní bankou (ČNB).   

Nejlepší spořicí účty v březnu. První porovnání s novou bankou

8. 3. 2024 | Petr Kučera | 2 komentáře

Nejlepší spořicí účty v březnu. První porovnání s novou bankou

Banky postupně snižují úročení na termínovaných vkladech, některé i na spořicích účtech. Kam se teď podívat, když si chcete vyšší úroky udržet co nejdéle?

Česká ekonomika si v EU pohoršila i kvůli inflaci

28. 2. 2024 | Kateřina Hovorková

Česká ekonomika si v EU pohoršila i kvůli inflaci

Česko má čtrnáctou nejsilnější ekonomiku v Evropské unii. Ve srovnání s ostatními státy ale už podruhé za sebou oslabila. Brzdí nás nízká přidaná hodnota a vysoká inflace, ukázal Index... celý článek

Bydlení už víc nezlevní, hlásí banka. Ceny pozemků dál rostou

22. 2. 2024 | redakce Peníze.CZ

Bydlení už víc nezlevní, hlásí banka. Ceny pozemků dál rostou

Ceny bytů i rodinných domů v loňském roce klesly. Vyplývá to ze statistiky ČSOB Index bydlení (dříve HB Index) za čtvrté čtvrtletí 2023. Základem jsou odhady tržních cen nemovitostí... celý článek

Partners Financial Services