Největší hvězdou úterních protestů proti porušování lidských práv v Číně, jejíž prezident zrovna podepsal s tím českým několik dohod o spolupráci, se stal předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Policistům, kteří průvodu zatarasili cestu k Hradu, opakoval „nemáte právo mě zastavit, protože jsem poslanec parlamentu“ tak přesvědčivě, že by s tím zvládl vynosit zlatou rezervu z trezorů národní banky. Kordonem skutečně prošel a zamával nad ním tibetskou vlajkou.
Průvod, v jehož čele se Kalousek znovuzrodil jako bojovník za lidská práva, byl sice sympatickým projevem občanské aktivity, ale svědomím čínského prezidenta nemohl pohnout víc, než by pohnuly letáčky Lidového spolku abstinentního životním stylem prezidenta českého. Když přitom Miroslav Kalousek seděl ve vládě a lidská práva v Číně i jinde mohl bránit nejen symbolicky, ale s reálnými výsledky, svůj humanismus si nechával pro sebe.
Doplněno 1. 4. v 11.30: čtenář Jakub Adámek upozornil na to, že se tehdy ohradil i Miroslav Kalousek. Jeho obhajoba lidských práv byla ovšem zakončená vyhýbavým „Rozhodně se ale nedomnívám, že je to téma na koaliční rozmíšku. Spíše máme pocit, že to byly zbytečné věty.“ Nadále platí, že na vládní politice se přes ryze symbolický odpor TOP 09 nezměnilo nic.
„Svobodný Tibet je hezké heslo, ale žádný plán,“ psal Michal Kašpárek před dvěma roky. Tenkrát ve svém komentáři ke každoroční přetahované, která radnice vyvěsí či nevyvěsí tibetskou vlajku, vysvětloval, jak přestalbýt mladistvým tibetomilcem. Bohužel za ty dva roky ani trochu nepřišlo to, co by Tibeťanům mohlo opravdu pomoci: větší svoboda v celé Číně...
První český premiér, který v zájmu bezproblémového exportu otevřeně napadal ochránce lidských práv, byl Petr Nečas. V roce 2012 na zahájení Mezinárodního strojírenského veletrhu mluvil o „umělém a falešném adorování takové záležitosti, jako je ruská skupina Pussy Riot“ a o tom, že vzývání dalajlamismu „není podporou svobody a demokracie“. Jeho tehdejší vládní kolega a koaliční partner Miroslav Kalousek nedemonstroval a vlajkou nemával. Za TOP 09 se velmi diplomaticky ohradil předseda Karel Schwarzenberg. Na vládní politice se tím samozřejmě nezměnilo nic.
Stejně tak ministru Kalouskovi a jeho stranickým a koaličním partnerům nijak viditelně nevadil třeba vývoz českých zbraní do diktátorských režimů: „Podle analýzy Amnesty International směrovalo v roce 2012 až 38,6 % z celkového objemu vyvezeného vojenského materiálu do zemí, kde neexistuje demokratická kontrola ozbrojených složek, nezávislé soudnictví a policie a způsob vlády je z podstaty autoritářský. Tento podíl se oproti roku 2011 zvýšil.“
Je ironické, že o pár let později právě Kalousek stanul v čele demonstrace nazvané Svědomí není na prodej. Japonští buddhisté pro to mají krásné slovo: satori, tedy náhlé osvícení.
„Čínský lid už netrpí podvýživou: průměrný občan jí šestkrát víc masa než v roce 1976. Nová doba ale přinesla nové druhy hladu: lidé se ne a ne nasytit nezvyklých zážitků, touží po nových myšlenkách, prahnou po uznání.“ Vítejte ve věku ctižádosti, vítejte v knize Age of Ambition, za kterou dostal Evan Osnos, reportér New Yorkeru, letošní národní cenu za literaturu faktu.
Být chucpe ale patří k výbavě pro přežití v politice. Jestli v úterý Kalousek zahájil kampaň před prezidentskými nebo aspoň sněmovními volbami, udělal to skvěle. Ukradl si pro sebe vrchol několikadenního vzepětí občanské aktivity a neposlušnosti. Ukázal, že se nebojí „přímé akce“, takže ve správný čas jej bude možné o něco uvěřitelněji přetřít na pankáče. Kromě prvovoličů to ale zahrál i na konzervativní fotříky, když před kamerou několikrát zopakoval, že je major v záloze, a když se svou hodností nechal oslovovat od chudáků policistů nadporučíků.
Politik, který chtěl před deseti lety vládnout s podporou komunistů, se teď dramaticky postavil rudým vlajkám, proti kterým vyrazil s tibetskou zástavou. Jednak se tím rituálně očistil. Jednak si pro svoji roli neposlušného občana a aktivisty chytře vybral zcela bezpečnou symboliku. Žluté hvězdy na rudém pozadí jsou eklhaft pro každého krom hardcore nostalgiků, kteří Kalouska stejně nenávidí. A i když tibetskou vlajku můžeme označit za kýč, nejspíš kvůli ní samotné nikdo Kalouska nezavrhne.
Bude teď zajímavé sledovat, jestli předsedovi TOP 09 jeho nový sklon k boji za lidská práva přímou akcí zůstane. Příležitostí k hrdinství bude mít dost: od protestů na veletrzích, kde se domlouvají další a další dodávky zbraní do Saúdské Arábie, po demonstrace za dodržování práv běženců.
Snad mu do té doby někdo zkušenější prozradí, že příznivci krajní pravice reagují na hypnotizování „nemáte právo mě zastavit, protože jsem poslanec parlamentu“ jinak než milí lidé z antikonfliktního policejního týmu.
Úvodní fotka probuzeného: Yan Renelt / MAFRA / Profimedia
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
1. 4. 2016 9:19, Honza z Boudova
Politik,pokud se tak tento alkoholik může nazývat, který fackoval občana, by neměl mít právo být poslancem. Kalousek je morální ubožák, který již dávno žije z velkých peněz od národa mimo realitu. Spláchnout ho do haizlu by bylo nejlepší
V diskuzi je celkem (15 komentářů) příspěvků.