Tohle dejte do učebnic ekonomie. Minulé desetiletí očima expertů

Ptejte se prosím i paní Šichtařové.

trocha finanční gramotnosti, když je ten úplněk ....
peníze musí mít vnitřní hodnotu nepodléhající inflaci či záporným úrokovým sazbám, takže to nesou v žádném případě fiat měny.
Takže peníze králů = zlato, stříbro = peníze džentlmenů, směna = peníze rolníků a řemeslníků a dluhy = peníze otroků a finančních analfabetů.

Předně. Reagoval jsem na Vaše tvrzení, že při QE centrální banky nakupují od komerčních bank státní dluhopisy za nové peníze. Toto děsivě vyhlížející tvrzení samozřejmě není pravdivé.
1) Ano, nepřímo (snižováním výše úrokových sazeb a zažehnáním paniky na dluhopisových trzích) dochází při QE k podpoře úvěrového trhu a tedy i možnému nárůstu objemu peněžní zásoby. Určitě však nikoliv v objemu samotných QE transakcí, jak by mohlo z Všeho původního vyjádření plynout.
2) Ano, emise státních dluhopisů a následné utracení peněz státem vede ke zvyšování peněžní zásoby (pokud ovšem stejné množství peněz zároveň nezanikne při splácení bankovních úvěrů). Avšak při QE k tomuto nedochází. V rámci QE nezíská stát nové peníze, které by mohl utratit a tím zvýšit peněžní zásobu. Nicméně souhlasím, že QE může otevírat určitý nový prostor pro budoucí fiskální expanzi, což však hlediska ekonomické stability vnímám veskrze pozitivně.
Vliv QE na inflaci je při porovnání dosažené inflace s objemem oněch QE transakcí, zcela neefektivním nástrojem. Pro opětovné nastartování ekonomiky nicméně bylo QE důležité v tom ohledu, že představovalo velmi přesvědčivou zprávu trhu, že CB nenechají padnout finanční systém ani státy, které se ocitly v problémech.

1) Cílem kvantitativního uvolňování je snížit strmost vládní výnosové křivky, tzn. snížit úrokové míry, a tím umožnit další zadlužování vlády s nízkými náklady.
2) Při dalším zadlužování vlády koupí dluhopisy obchodní banka nebo CB (peněžní zásoba se nezvýší). Následné utracení prostředků vládou zvýší peněžní zásobu, protože vláda převede získané prostředky nebankovnímu klientovi. (Vlády si půjčují proto, aby získané prostředky utratily).
Z toho plyne, že kvantitativní uvolňování má nepřímo vliv na peněžní zásobu, tedy i na inflaci.
Pozn.: původní příspěvek jsem psal zjednodušeně, aby tomu rozuměl i Kovanda:)

"Dluhy států jsou tak obrovské, že CB jsou nuceny tento dluh odkupovat za nově vzniklé peníze." To je velmi rozšířený, avšak o to fatálnější omyl. Při uvedeném procesu žádné peníze nevznikají. Vzniká při tom toliko likvidita. Neexistuje žádný způsob, jakým by se likvidita proměnila na peníze.

Největší průser vidím v tom, že zejména Evropou se šíří socializmus a zelený fašizmus jako požár. Aby se politici udrželi u moci, jsou nuceni na dluh financovat různé sociální experimenty a likvidují celá průmyslová odvětví, jako automobilový průmysl a energetiku. Je to populismus nejhrubšího zrna. Dluhy států jsou tak obrovské, že CB jsou nuceny tento dluh odkupovat za nově vzniklé peníze. Jeden státní úřad dluhy vytváří (MF) a druhý ho kupuje (CB). Je to takové finanční perpetuum mobile.
Mrzí mě, že jsem vyhodil učebnici Politické ekonomie a Marxismu Leninismu. Netušil jsem, že budou mít po 30 letech budování kapitalismu takovou cenu.