Diskuze: Finta s amortizací. Jak pojišťovny obírají řidiče o peníze

Ještě poznámka. Uvědomte si, že pojišťovna viníka nehody není VÁŠ obchodí partner, či se s ní vůbec nebavíme. Komunikovat doporučuji pouze se svoji pojišťovnou nebo raději přímo s viníkem nehody.

Já v tom problém nevidím, nechám si auto opravit na své náklady (ať jsou sebevětší) a následné škodu vymáhám na viníku nehody, ať se s pojišťovnou dohaduje on. Z vlastní zkušenosti vím, že ono vymáhání škody na viníkovi je právně v pořádku a často se aplikuje v praxi.

Je to zajímavé tohle jejich řešení pojišťoven, na jedné straně je sice pravda, že když se něco starého vymění za nové, je to dobré, ale jak je psáno...nezvýší to cenu auta, ale naopak sníží, protože auto má historii havarovaného vozu...

Bohužel toto je součástí obecnějšího jevu, kdy se pojišťovny snaží zprostit od své základní povinnosti, kvůli které byly zřízeny. nejde jen o náhradní díly. Jde o různé vylučovací podmínky atd. Přitom, když to domyslíme do důsledků, když se všichni budou chovat naprosto v mezích zákona, opatrně, nebudou nijak rislovat, neporuší žádný předpis či nařízení, nebudou pojišťovnu vlastně potřebovat. Vždyť pojišťovny těmito všemi snahami, jdou proti vlastní podstatě pojišťovnictví.

Mám špatnou zkušenost s Českou pojištovnou ze srpna 2013, která dosud dělá mrtvého brouka a snaží se mi vnutit almužnu za nezaviněnou nehodu. Likvidátor ČP při nahlášení škody aniž viděl auto a rozsah poškození ihned trval na totální škodě. Technik odhadl za lehce promáčknuté přední a zadní dveře cenu opravy od 20do 100 tisíc (?odborný odhad). Mám starší udržované mondeo (po TKsrpen2013) jsem na něj zvyklý a nechci měnit. Nechal jsem posoudit auto jak zůstatkovou hodnotu, cenu opravy v servisu…atd. ČP jsem požádal o metodiku stanovení těchto parametrů dosud jsem nedostal odpověd, i když jsem se obrátil na ředitele kontroly i ředitele ČP. Bez odpovědi i bez potvrzení přijetí mého požadavku. Navíc ČP bez mého vědomí zasílá informace přes můj účet u České spořitelny. (Dostala ohodnocení pojištovny roku asi oprávněně.) Když porovnám nabízenou almužnu, stanovení ceny opravy technikem se získanými údaji pak musím konstatovat - značně se liší.…ČP koná nekorektně, zdá se i nemorálně, poškozuje své klienty. Co je však nejhorší, týká se to časem všech klientů. I když to nestojí za to, už tak neseriozní chování likvidátora i dalších, stojí za úvahu zkusit, jaká je dovolatelnost práva u soudu.

to zní logicky, ale ve skutečnosti je to blbost. ikdyž je to viník, tak nemůže za to, do jak starého auta naboural.

Pojištěný se NESMÍ ZEPTAT na podmínky smlouvy ??? Pojištěný NEVÍ co podepisuje? Pojištěný je BLBEC ?

Vymáhal jsem to sice dlouho ale klaplo to. Je to jediná cesta jak se dorvat ke svomu. Ten co nehodu způsobol je viník a jak se pojistil je mi jedno. Mi vznikla škoda a vinník ji musí uhradit. Nemá jezdit jako hov..o .

Až do chvíle, kdy stojíte proti někomu, kdo je taky u D.A.S. - proti tomu pojišťovna nepůjde, viz její podmínky/výluky. Cílem je, aby u ní všichni byli pojištění a pojišťovna nemusela dělat nic, což se jim už docela daří :-)

V pohodě, nechal jsem se trochu unést. Samozřejmě je dobře, když vypíchnete, co mohlo zůstat přehlédnuto. Spíš jsem chtěl, aby to nevypadlo, že jsme to přehlédli i my :)

Můžete nám tu tedy prosím všem vysvětlit k čemu tedy zákonné pojištění je a proč vůbec mají pojišťovny stanovené limity pojistného plnění, když pak nejsou schopny ze zaplaceného pojistného uhradit ani zlomek z těchto limitů? Pokud by škoda přesáhla výši těchto limitů, pak je to bez debat k tíži viníka, ale vše co je pod tento limit má uhradit pojišťovna - na to jsme přece všichni pojištěni !!! A pokud někdo zákonné pojištění uzavřeno nemá, pak logicky vše na jeho triko. Jak potom k tomu přijde řidič, který žádnou škodu nezpůsobí a X desítek let platí pojištění pro nic za nic (dle Vaší logiky). A navíc - jak bylo i ve článku zmíněno - pojišťovna s viníkem nehody o výši úhrady vůbec nejedná, v případě škody je jejím "partnerem" pro řešení úhrady škody poškozený. Takže viník si těžko na své pojišťovně může něco vymáhat - on pouze oznámí pojistnou událost na kterou se vztahuje jeho zákonné pojištění, ze kterého má být škoda do výše pojistných limitů uhrazena. O žádném "ZMÍRŇOVÁNÍ" škod v pojistných podmínách není řeč - v každé smlouvě jsou stanoveny LIMITY POJISTNÉHO PLNĚNÍ. A ty by měly být pro pojišťovnu dle smlouvy závazné.

No muzete mi davat minusu, kolik chcete, vazeni, ale z diskuze je zrejme, ze mate dojem, ze pojisteni je nejaka forma omluvy za skodu, kterou zpusobite pri rizeni vozidla. A ze kdyz tedy mate pojisteni, ze to z vas jaksi snima odpovednost. Uvedomte si, ze ucel pojisteni je ZMIRNIT skody, nikoliv je plne nahradit, ci sejmout zodpovednost za protipravni jednani. Z toho uz je jasne, ze ja, jakozto poskozeny, se budu primarne domahat nahrady u toho, kdo me poskodil. A ten at si na to treba vezme pujcku, ale at me neposila do soudniho sporu s pojistovnou. Produdte se! Pripada mi to stejne jako s duchody - stat se tak moc namontoval do zajisteni lidi na stari, ze se lidi zapomneli zajistit sami. A ted prskaji, kdyz stat rika, ze na duchody nebude. Takze jste jednou - primarne jste zodpoveni SAMI ZA SEBE - neni to stat a neni to pojistovna. Dusledky sveho jednani tedy ponesete zase VY. Ma ucta.

Mimo mísu samozřejmě jste, protože diskuze je o tom, co když pojišťovna neplní. Škodu mi totiž nezpůsobila ona, ale viník nehody. Já škodu vymůžu na něm/ní a on/a nechť si poté vymůže na pojišťovně, co chce. Proč já bych se měl dohadovat a tahat se po soudech, když viník nehody je daleko přijatelnější soupeř.

Nerozumím, zkuste to povědět ještě jednou. Kdo vám orval zadek? Bolelo to?

hele a tenhle pripad ... debil s privesem mi vorval zadek, v pojistovne (opet od Kooperativy, nakej Global Expert) to prohlasili za totalku, odpocetli mi novy gumy, autoradio a co ja vim co jeste .. to je koswer ?!

"VYMÁHAT BY TO MĚLA POJIŠŤOVNA A NE MY. " - Ano souhlasím, ALE pouze za předpokladu, že má pojišťovna ve smluvních podmínkách uvedeno, že MÁ PRÁVO z určitých objektivních a zákonem stanovených důvodů pojistné plnění z povinného ručení pro poškozeného krátit a pojištěný má naopak zákonnou povinnost rozdíl mezi vyčíslenou škodou a pojistným plněním poškozenému bezokladně uhradit. Pak by to bylo naprosto v pořádku. Nevím o žádné pojišťovně, která by povinnou spoluúčast pojištěnému v rámci zákonného pojištění motorových vozidel smluvně ukládala. A v tom tkví jádro pudla - u běžných komerčních pojištění je spoluúčast daná předem smluvně a každý má možnost s ní souhlasit či ne. Tady si pojišťovny dělají doslova co chtějí a jakousi pseudospoluúčast stanovují zpětně, až když mají plnit. Je to v podstatě zneužití nerovných podmínek ve vztahu Pojišťovna - klident (pojištěný).

Omlouvám se , pokud máte dojem, že můj příspěvek je zcela "mimo mísu" protože je toto uvedeno již ve článku. Z diskuze jsem nabyl dojmu, že někteří přispěvovatelé (ti, co zde prosazují povinnost zákonně pojištěného viníka nehody finančně kompenzovat poškozenému to, co odmítne pojišťovna ze zákonného pojištění uhradit) se vůbec čtením tohoto nálezu Ústavního soudu k dané problematice nezaobírali a nebo jej snad možná přehlédli .... .-)

Je zde ještě jiná možnost - vymáhat rozdíl mezi vyplaceným plněním a náklady na opravu na viníkovi nehody.
TO MÁTE PRAVDU,ALE VYMÁHAT B TO MĚLA POJIŠŤOVNA A NE MY.

Milý Járo, děkujeme za rozšiřování obzorů a objevení Ameriky. Ondra právě o tomhle píše už ve druhém odstavci. Dokonce celý nález Ústavního soudu přikládáme :)

Převzato z jiné diskuze na podobné téma: http://www.amortizace.cz/amortizace/
http://www.dtest.cz/clanek-1921/vyvracime-myty-o-amortizaci-bouraneho-vozidla
Ústavní soud ČR sp.zn.: II.ÚS 2221/07 ze dne 19.03.2008 Pokud obnovení původního majetkového stavu není možné jinak než za použití nových náhradních dílů, oprava byla provedena účelně a směřovala jen k odstranění následků škodné události, nelze přenášet povinnost k úhradě nákladů na uvedení věci do původního stavu na poškozeného a neodůvodněně jej znevýhodňovat oproti škůdci.Je třeba přihlédnout i k tomu, že v případě havarovaného vozidla, byť opraveného novými díly, je jeho skutečná hodnota vždy nižší než původní hodnota použitého vozidla. V neposlední řadě je třeba vzít v úvahu i to, že poškozenému ono diskutabilní tzv. „zhodnocení“ vozidla v podstatě bylo protiprávním jednáním vnuceno. V důsledku škodné události se tak dostává do situace, kdy ačkoliv na rozdíl od viníka škody si počínal v souladu s právem (v konkrétním případě neporušil dopravní předpisy), je nucen vynaložit ze svého značnou částku na to, aby své vozidlo mohl vůbec používat jako před škodnou událostí