Užijeme si moře letos naposledy? Češi a dovolená očima expertů
Dovolená u moře letos konečně může proběhnout bez covidových omezení. Můžou si ji však...více
Přechválená generace. Přestaňte děti chválit a začněte oceňovat
Za pár dní děti přinesou vysvědčení. A my budeme hledat slova, jak ocenit jejich práci....více
Od zákazů po Ligu mistryň s fondem solidarity. Podcastový průvodce ženským fotbalem
Pátý díl Football Club podcastu se věnuje především historii a popularitě ženského fotbalu...více
Aká bude suma trinásteho dôchodku v roku 2022? Plus kalkulačka
Vysoká inflácia a rýchly rast cien sú dva hlavné dôvody, prečo sa v roku 2022 trinásty...více
Krach rozpočtové odpovědnosti
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
5. 2. 2013 8:00, Fredy
To chce klid. Vše je na dobré cestě, neboť vláda vyčlení na prorůstová opatření mnoho desítek miliard .....
Když někde slyším, či čtu, výše uvedený výraz, tak se musím smát i když je to vlastně spíše k pláči. Každý premiér, či ministr financí, by si měli položit 3 základní otázky:
1) Kdo tvoří zisky, z nichž se pak financuje státní rozpočet?
2) Kdo vytváří pracovní místa?
3) S kterými penězi se nejvíce uplácí, podvádí, korumpuje a tuneluje?
Pokud by si na ně odpověděli poctivě, tak by zapomněli na nějaká prorůstová opatření, různé pobídky, dotace apod. Z krize (spíše ze soustavného bordelu) vede jediná cesta. Škoda, že Nový Zéland je daleko. Tam bychom mohli všichni v Evropě hledat řešení. A opět to není nic složitého, bombastického a nemožného.
1) Radikální řešení daní a odvodů tak, aby všechny dohromady tvořily maximálně například 20% z hrubé mzdy a 10% ze základu daně. Z toho polovina by šla do státního rozpočtu a druhá do rozpočtu regionů. Dnes se to pohybuje od 45 do 65%. Pokud budu vědět, že z hrubého platu mého zaměstnance, například 20 tisíc Kč, odvedu 2.000 Kč do centra, 2.000 Kč zůstane v regionu a 16.000 Kč dostane zaměstnanec, tak to považuji za férové a klidně přijmu několik dalších.
2) Zrušit Zákoník práce. Kupodivu tam, kde neexistuje, je menší nezaměstnanost, lepší pracovní morálka a vyšší konkurence, doprovázena vyšší odměnou.
3) Radikální snížení státních zaměstnanců, spolu se zavedením hmotné odpovědnosti za svá rozhodnutí. Jako u podnikatelů - fyzických osob až do výše majetku.
4) Okamžité zrušení všech dotací, subvencí a dalších různých nesmyslných podpor, které generují tuneláře a podvodníky a které málokdy vyřeší to, co trh potřebuje.
To jsou základní podmínky k tomu, aby se opět nastartovala normální, tržní ekonomika a zvýšila prosperita jejich účastníků.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
5. 2. 2013 13:07, Pavel
Když tak přemýšlím o tom, co jste napsal, tak příčinou dnešního pomalejšího zotavování z krize je stárnutí populace. Starší lidé se přece jenom novinek spíš bojí, než aby si je hromadně pořizovali (jak já byl nešťastný, když mi po pětadvaceti letech dosloužily hodinky a musel jsem si koupit nové). Nicméně stále rád utratím za dobré jídlo, pobyt o dovolené v příjemném penzionu na krásném místě, atd. - v tom má Fredy pravdu.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Další příspěvky v diskuzi (celkem 19 komentářů)
8. 2. 2013 8:47 | jsk
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
7. 2. 2013 12:03 | eďa
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
7. 2. 2013 11:08 | eďa
6. 2. 2013 12:49 | Michal Kára
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
6. 2. 2013 10:50 | Michal338
6. 2. 2013 10:21 | Fredy
K těm vlkům znám třeba toto:
Demokracie je, když dva vlci a jedno jehně hlasují, co bude k večeři. Svoboda je, když dobře ozbrojené jehně odmítá hlasovat. Benjamin Franklin
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
6. 2. 2013 8:42 | eďa
6. 2. 2013 8:08 | eďa
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
6. 2. 2013 7:39
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
5. 2. 2013 22:44 | Nobody
5. 2. 2013 15:50 | Nox
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
5. 2. 2013 13:07 | Pavel
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
5. 2. 2013 12:57 | karel
5. 2. 2013 11:49 | Fredy
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
5. 2. 2013 11:46 | Fredy
Přece nemůžete dnes tvrdit, že lidé nechtějí mít něco dalšího ke svému životu, když ještě nevědí co. Vývoj jde rychlým tempem a s tím koresponduje výroba a spotřeba. Problém je spíše se setrváním výroby starých technologií a neochota přecházet na nové. Z toho pak pramení nasycenost trhu a nižší zájem spotřebitelů. Kdy tohle pochopí rychle, tak nemusí mýt o odbyt starost.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
5. 2. 2013 11:05 | zzz
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
5. 2. 2013 9:10
5. 2. 2013 8:00 | Fredy
Když někde slyším, či čtu, výše uvedený výraz, tak se musím smát i když je to vlastně spíše k pláči. Každý premiér, či ministr financí, by si měli položit 3 základní otázky:
1) Kdo tvoří zisky, z nichž se pak financuje státní rozpočet? 2) Kdo vytváří pracovní místa? 3) S kterými penězi se nejvíce uplácí, podvádí, korumpuje a tuneluje?
Pokud by si na ně odpověděli poctivě, tak by zapomněli na nějaká prorůstová opatření, různé pobídky, dotace apod. Z krize (spíše ze soustavného bordelu) vede jediná cesta. Škoda, že Nový Zéland je daleko. Tam bychom mohli všichni v Evropě hledat řešení. A opět to není nic složitého, bombastického a nemožného.
1) Radikální řešení daní a odvodů tak, aby všechny dohromady tvořily maximálně například 20% z hrubé mzdy a 10% ze základu daně. Z toho polovina by šla do státního rozpočtu a druhá do rozpočtu regionů. Dnes se to pohybuje od 45 do 65%. Pokud budu vědět, že z hrubého platu mého zaměstnance, například 20 tisíc Kč, odvedu 2.000 Kč do centra, 2.000 Kč zůstane v regionu a 16.000 Kč dostane zaměstnanec, tak to považuji za férové a klidně přijmu několik dalších.
2) Zrušit Zákoník práce. Kupodivu tam, kde neexistuje, je menší nezaměstnanost, lepší pracovní morálka a vyšší konkurence, doprovázena vyšší odměnou.
3) Radikální snížení státních zaměstnanců, spolu se zavedením hmotné odpovědnosti za svá rozhodnutí. Jako u podnikatelů - fyzických osob až do výše majetku.
4) Okamžité zrušení všech dotací, subvencí a dalších různých nesmyslných podpor, které generují tuneláře a podvodníky a které málokdy vyřeší to, co trh potřebuje.
To jsou základní podmínky k tomu, aby se opět nastartovala normální, tržní ekonomika a zvýšila prosperita jejich účastníků.
5. 2. 2013 7:33 | Pavel
Představa, že nějaký státní ouřada, trvale přisátý ne cecík státního rozpočtu, který nikdy nebyl za svá rozhodnutí zodpovědný, dokáže zodpovědně rozhodnou, kam se má investovat, a to lépe než člověk, který následky špatného rozhodnutí pocítí na vlastní kůži, je skutečně směšná.