Očima expertů: Vyspělá první republika. Mýtus, nebo realita?

JAN SOKOL: Většina euroskeptiků nemá problém se spolupracující a spoluobchodující unií, jen se jim nelíbí politická nadřazenost nad národním státem. A to je třeba dnešním odpůrcům euroskeptiků stále připomínat.

OKAMURA: Proboha, musíte toho Okamuru všude tahat? Ať otevřu jakékoli noviny nebo časopis, ať zapnu jakýkoli program v televizi, všude na mně leze Okamura! Už je tu moc přeokamurováno! Nic ve zlém, ale co on může vědět o první republice, když školu neabsolvoval v ČSR a mládí také prožil mimo?

Znám slušně dějiny Finska. Nejen že jsem tam neprožil mládí, nechodil tam do školy, ale dokonce jsem tam ani rok nežil. Páně Okamurův postřeh o Baťovi a dnešních mogulech je navíc docela pěkný – nevím, jestli opravdu platný, ale pěkný. Konečně – i další pánové tu a tam přiznají, že toho vlastně mnoho nevědí. A ještě jeden postřeh: dozvídat se o první republice v české škole třeba před třiceti čtyřicíti lety... mohlo být pro její pochopení spíš na škodu :) Ale jinak – je fakt, že Okamura je leckde.

Okamura se připravuje na politickou dráhu. To je vidět i zde, kde plácá líbivé populistické fráze, které jsou naprosto v rozporu s tehdejší realitou.

Náš stát nepotřebuje populisty, ale dříče, kteří budou schopní konsolidovat společnost a vytáhnout ji z morálního, právního, politického a kulturního bahna. Bože, ochraňuj naši zemi před populisty!

Skutečně zajímavé, že mezi diskutujícími není ani jeden historik. Chtít pak historika např. specializujícího se na hospodářské dějiny je již zcela snová věc. Nemá to ani cenu číst, žádného experta nevidím. V hospodě najdu kvalifikovanější odborníky.

Příteli, na rozsáhlý rozhovor s historikem, odborníkem na hospodářské dějiny máte odkaz v článku v boxu, nebojte, nezanedbali jsme to.

Stačí si přečíst dobové noviny. Korupce a klientelismus v bankovnictví a důlním průmyslu kvetly - jen nebyly skryté kamery a magnetofony, tak se po tom hůře pátralo. Většina ůspěchů první republiky byla počata už v Rakousko-Uhersku. Prlament plkal zrovna tak, jako teď.
Určitě ale bylo daleko víc vlasteneckého cítění a hrdosti na českost.