Tahle země není pro mladý

Odejít ze zaměstnání nespokojenému pracovníkovi nemůže nikdo bránit a ani nebrání.Řada lékařů to také udělala.Buď odešli a zůstali v oboru nebo vstoupili do politiky.Ačkoliv jich je v parlamentu i senátu nezanedbatelný počet,co udělali pro své soukmenovce za ta léta v politice?Tady byla legitimní cesta vyvíjet permanentní nátlak na řešení dlouhotrvajících problémů.Nestalo se.Nepovažuji takto organizovaný nátlak na zcela nového ministra zdravotnictví za adekvátní.Chápala bych,kdyby došla lékařům trpělivost ku konci volebního obdobní předchozí vlády,kdy bylo patrné,že se náprava neuskuteční.Všem doktorům muselo být jasné,že bez zásadních změn zdravotnicví nespasí peněženky pacientů.Mlčeli.Nátlak na nového ministra,který při nejlepší vůli nemůže ze dne na den celý zdravotnický moloch změnit nemohu nazvat jinak než vydírání.Proto celou akci hluboce odsuzuji a vidím doktory úplně v jiném a ne právě přívětivém světle.

Nefandím těm, kteří na tom nejsou finančně zrovna špatně a přesto opustí svoji vlast, ale je mi milejší český doktor v zahraničí než český doktor v české politice. To platí i o advokátech, ale ti se nějak houfně do ciziny nehrnou. Je to proto, že ti advokáti, co jsou ve vrcholové české politice si to uměli a umějí pro svůj stav zařídit a to se lékařům jak si nedaří. Tomu, že má VZP pro lékaře málo financí nevěřím. Vždyť jen generální VZP má přes 350000,-Kč měsíčně a zrovna jeho, opravdu žádný pacient, nemocnice či ordinace nepotřebuje.

Prosím odejdete ale vraťte peníze za školu.

Omlouvám se. Prezentovali lékaři. Odbory by se prezentovaly.

Líbí se mě, že se MUDr. D. Šupová podepsala pod svůj příspěvek. Chtěl bych jen jako člověk mimo obor namítnout, že odbory měly již dávno tlačit na dodržování ZP u přesčasové práce. Mě to připadá tak, že mnohým lékařům to vyhovovalo. (Pomíjím, že v mnoha oborech pracujete přesčas zcela zdarma a bojíte se ozvat.) Naprosto nemorální se mě jeví postup porodníků u Apolnáře. Když vypovím smlouvu o dalším prac. poměru (kryjící přesčasy) tak s nějakým předstihem a ne stylem ať se to podělá. Stran nástupních platů. Je spousta vysokoškoláků, kteří mají stejné podmínky. Napřed se musí zavést a něco naučit. Horší je situace, kdy se není od koho učit. Je však třeba odborům vytknou, že se u veřejnosti prezentovali dvěma způsoby. 1. Náš odchod Vaše smrt. 2. Chceme trojnásobek. Nelze se pak divit, když se veřejnost postavila proti nim.

Celé je to jenom o nabídce a poptávce. Mladým doktorům nemocnice nabízí malé platy (alespoň si to doktoři myslí, přestože po škole nic neumí). Stejné jeto ale na CELÉM SVĚTE! PŘESTO tam jdou pracovat! Nabídka a poptávka se potkaly. Kdyby doktoři SKUTEČNĚ odešli a systém by SKUTEČNĚ trpěl nedostatkem lékařů, voliči by na politiky silně zatlačili a podmínky by se změnily. . O tom, že zdravotní systém a toky peněz jsou neefektivní, ení třeba diskutovat. Jen naivka si ale myslí, že se to změní ze dne na den. . Jsme v EU, takže kdo byl SCHOPNÝ (odborně a jazykově), je už DÁVNO pryč. Ti, co zůstali, stejně nemají kam jít (jistě výjimky se najdou), ale v globálu to platí. . Jestliže nemocnice nutí doktory poručovat zákonk práce (nadmernými přesčasy), KDO SI KDY STĚŽOVAL na Úřadu práce? Ihned by přišla kontrola a zaměstnavatel by dostal pokutu a povinnost to napravit. Doktoři slouží ty přesčasy DOBROVOLNĚ (taky to mají zaplaceno). . Nzvládnutá trapárna pod vedením odborů výrazně snížila podporu lékařů mezi lidmi (pacienty). . A nakonec. Doktor NENÍ JEDINÉ ZODPOVĚDNÉ zaměstnání! Co řidič autobusu, pilot, konstruktér budov, operátor ve velíně jaderné elektrárny? Když kdokoli z nich udělá chybu, zemře MNOHEM více lidí, než ten jeden konkrétn pacient doktorovi pod rukama.

Jen tak pro zajímavost:
Vyjádření mladé lékařky k výzvě Děkujeme, odcházíme Jako mladá lékařka bych se ráda vyjádřila k situaci v českém zdravotnictví v souvislosti s výzvou Děkujeme, odcházíme. Přála bych si svým osobním svědectvím uvést pár věcí na pravou míru a přispět tak k lepšímu pochopení našich protestů. Je mi 26 let a univerzitu jsem dokončila v červnu 2010. Nyní již pátý měsíc pracuji na interní klinice v jedné nefakultní krajské nemocnici. Můj měsíční příjem činí 15 tisíc korun hrubého. V práci často trávím deset a více hodin denně. Na místním pracovišti je zvykem sloužit noční až po roce praxe, tedy si ani tímto způsobem nemohu přivydělat. Osobní ohodnocení i přes příslib primáře také zatím nemám. Na výši svého platu by člověk třeba na chvíli zapomněl, kdyby se měl od koho učit. Na našem oddělení však chybí generace mladých atestovaných lékařů, chybí čas na vysvětlování a diskuzi, jak si ji pamatuji ze zahraničních stáží například ve Francii . Hlavní pozornost v souvislosti s výzvou Děkujeme, odcházíme na sebe strhly platy lékařů. Krize postgraduálního vzdělávání tak stojí, snad pro svou značnou nepřehlednost, na okraji zájmu veřejnosti přesto, že je neméně závažná. Některé klíčové nedostatky již začalo ministerstvo zdravotnictví řešit (novela vyhlášky č. 185/2009 Sb. (vyhláška č. 361/2010 Sb.) platná od 1.1.2011, k dispozici na internetových stránkách ministerstva). Zatím však stále zůstávají lékaři nuceni z ekonomických důvodů uzavírat stabilizační dohody s nemocnicemi nebo se hlásit na státem dotovaná tzv. rezidenční místa, aby byli schopni absolvovat drahé a povinné předatestační stáže na akreditovaných pracovištích. Pro vaši představu: Součástí předatestačního programu diabetologie je čtyřměsíční stáž na vyšším akreditovaném pracovišti. Po dobu stáže vás v lepším případě (pokud máte podepsanou např. stabilizační dohodu) platí vaše domácí pracoviště, v horším případě plat nedostáváte vůbec, naopak hradíte akreditovanému pracovišti nemalý poplatek za to, že se tu, pravda, učíte, ale také za to, že zde pracujete zadarmo. Ministerstvo zdravotnictví nyní usiluje o zrušení stabilizačních dohod a stanovilo maximální možnou cenu za stáž specializační přípravy na 5000 kč za měsíc. Je ale vůbec tento systém vzdělávání vyhovující a morální? Chtěla bych jen dodat, že v případě rezidenčního místa, kdy na vaše vzdělání přispívá stát, jste na oplátku vázáni vykonávat lékařského povolání na území České Republiky po dobu 10 let. Stabilizační dohody se uzavírají s jednotlivými zdravotními zařízeními se závazkem pracovního úvazku na dobu kolem 5 let po atestaci. Absolvent, který často začíná vykonávat své povolání v novém městě, není si jist oborem, kterému se chce po celý život věnovat, mladý člověk s touhou vyrazit na zkušenou na pár měsíců za hranice se k takovým podmínkám zavazuje jen s těžkým srdcem. Starší kolegové kdysi také museli podepisovat podobné dohody, tento systém je tedy u nás již tradicí. Má ale šanci uspět v jednadvacátém století? Dalším z bodů výzvy Děkujeme, odcházíme je nedodržování zákoníku práce. V zemích jako je například sousední Německo se totiž po nočních službách odchází domů. U nás je bohužel běžnou praxí, že trávíte v nemocnici až 32 hodin bez přestávky a představa, že lékař v noci spí, je v naprosté většině případů skutečnosti opravdu vzdálená. Pracovat po probdělé noci stejně pozorně a svědomitě je téměř nemožné a současný stav ohrožuje nejen lékaře, ale zejména pacienty. Toto jsou pracovní podmínky mladého lékaře. Co byste na našem místě udělali vy? Je pravdou, že ministr zdravotnictví Leoš Heger jeví ochotu situaci alespoň co se týče vzdělávání řešit, s podstatnými kroky ale přišel až v době, kdy byla většina výpovědí na stole a o platové otázce není ochoten jednat vůbec. Přiznám se, že jsem s podáním výpovědi v režii lékařského odborového klubu váhala. Rétorika celé té akce mi není vlastní - jsem nerada, když za mne mluví jiní, věřím, že účel nesvětí prostředky a že změny půjde dosáhnout po dobrém. Je však otázkou, zda na těchto morálních principech stojí také česká politika. Zkušenost spíše radí: Když se ti něco nelíbí, řekni to hodně nahlas. A já jsem cítila potřebu říci jedno významné ne. Výzvu Děkujeme, odcházíme jsem podepsala proto, že je nutné v českém zdravotnictví něco změnit a to velmi rychle, počínaje pregraduálním vzděláváním (kdy se studentům nedostává adekvátní praktické výuky), přes organizaci práce v nemocnicích (lékaři jsou administrativně natolik zatíženi, že se to nutně odráží v odborné péči i individuálním přístupu k pacientovi), platovými podmínkami a s tím souvisejícím personálním nedostatkem konče. Vykročit z tohoto bludného kruhu je nelehký úkol, možný jen za předpokladu spolupráce zdravotníků a politiků, ve kterou do budoucna stále pevně doufám. Kdybych si přála pracovat v zahraničí, už tam pravděpodobně pracuji. Tak jako většina mých kolegů hovořím plynně dvěma světovými jazyky. Chtěla jsem ale začít vykonávat své povolání v České Republice a chtěla bych tu zůstat i nadále. Avšak za podmínek, které jsou důstojné lékařské profese, odpovídají její náročnosti a v neposlední řadě motivují k práci. A za tyto podmínky se lékaři musí bít jedině společně. V Liberci, 6.1.2011 MUDr. Daniela Šupová

A zase jsme u podfinancovaného systému, který volíme už 20 let a po kterém, zdá se, toužíme. Vysávat lidi jako citron, jen aby se pár vyvolených mělo jako prasata v žitě. Modlíme se k penězům a současně je proklínáme. Tušíme, že systém maximalizace zisku jedné skupiny na úkor vydírání a zvedáníá žlabu skupině mnohem početnější je na konci svých možností, je podkapitalizovaný, korupčně zdecimovaný - stojící na lži a nenávisti k okolí. To přece chceme a proto volíme podvodníky a lumpy, které nás zastupují celou jednu generaci, chceme kapitalistické platy jako poslanci, manažeři, bankéři. A ostatní většina sotva přežívá, ale to nás nezajímá, proto jim napaříme ještě větší daně, odvody a poplatky. Systém jako celek se hroutí a vůbec nejde jen o lékaře.

zarubo, o zdravotnictví, stejně jako např o školství se DLOUHÁ DESETILETÍ ví, že jsou podfinancované a platy nic moc. To že doktoři slouží přes víkendy a přesčasy, se ví také. Pokud se někdo přesto DOBROVOLNÉ rozhodne toto vystudovat a opravdu to dokončí (tedy jakýsi náznak inteligence), jak se PAK MŮŽE DIVIT, že realita, ja skutečně taková?
Herec Petr Nárožný v jednom rozhovoru to jasně řekl o hercích, ale platí to i o doktorech a učitelích: "Mají dnes čeští herci právo na nějakou hlasitou nespokojenost? Třeba platy v divadlech." "Tak měli vystudovat bankovnictví, tam jsou platy vyšší - je to podobné, jako by si mniši stěžovali, že v klášteře nejsou ženský..."
Když se někomu nelíbí současné podmínky, AŤ JDE ZA SVÝM ŠTĚSTÍM a hledá RÁJ NA ZEMI, kde dostane královský plat! Pročpak kolem toho tolik tyátru, trapáren a vydírání?
Od doktorů (kde očekávám alespoň náznak inteligence) bych sa věřil, že chápou, že výpověď podává zamestnanec zvému zaměstnavateli. Komedie motat do toho odbory a právní kancelář je trapárna na entou.
A nakonec klasická demagogie. Jak naši doktoři mohou srovnávat Česko a Německo? My jsme se 40 let flákali a dostali se na úroveń rozvojové země. Zatímco západní Německo makalo s stalo se jednou z nejbohatších zemí. Každý vždy demagogicky vytáhne takové statistiky (třeba platy), které se mu hodí. Hnus.

Každý tady nadává na doktory, ale když mu něco je, tak jsou mu dobří. Nemyslíte, že by měl mít člověk s takovouto nesmírnou zodpovědností také odpovídající podmínky??? Proč by měli mít lidé, kteří zachraňují životy menší plat než někdo, kdo má sotva základku? Navíc tu přece nejde jen o peníze a to nedokáže moc lidí pochopit. Má nějaký smysl riskovat, že člověk udělá chybu, protože musí pracovat tři dny v kuse? A kdyby se doktoři neozvali, tak by se nikdy nic nezměnilo. Takhle je alespoň šance, že si závažnost situace někdo uvědomí. K iniciativě se přidala i spousta starších lékařů, takže to rozhodně nejde bagatelizovat stylem...že je to akce mladých nespokojených, kteří ještě nic nedokázali.

Propagační článek. Proti tomu je dobré si přečíst třeba toto: http://janzima.blog.idnes.cz/c/173221/Lekari-si-do-nas-sahli-prilis.html

V souvislosti s pohrůžkou hromadného odchodu lékařů mě napadá, jakou motivaci ke studiu medicíny měli. Léčit nebo vydělat balík? Jsou i jiné profese, kde je nutné vysokoškolské vzdělání a mzda/plat není nic moc a přesto tito lidé svou profesi vykonávají s láskou a nadšením, protože si toto povolání vybrali.

Nu, holt to musi chvili vydrzet za par korun. To je udel kazdeho mladeho odbornika. Mam nesrovnatelne vyssi vzdelani nez tento pan a zacinal jsem na unverzite za 6100 hrubeho. A byl jsem rad, ze nejake misto bylo. O nejakem soukromniceni jsem si mohl tak akorat nechat zdat. A do zahraici? Jazyky a zkusenosti mam az ted, tehdy jsem byl ucho po skole. Mam nejake informace o vyuce na lekarskych fakultach. Musim ovsem rici, ze jim tedy sebevedomi nechybi. Ovsem to je casto to jedine, co jim nechybi.

Tahle země není ani pro starý /nad 50/,kteří i po letech zkušeností a vzdělávání mají také těch 13 tisíc.Ale na rozdíl od oněch vyděračů v bílých pláštích mohou jít akorát do předčasného důchodu.

Pavol Vereš je Slovák, který v ČR zdarma vystudoval a ještě má blbý kecy.