Diskuze - Exekuce majetku a práva třetích osob: nedostatky

Mám bohužel tu smutnou zkušenost, že jsem odešla z bytu bývalého přítele po mém fyzickém napadení pouze s několika osobními věcmi svými a mého syna. Vzápětí ten člověk vyměnil zámek a vzhledem k tomu, že jsem zde nebyla hlášena, neměla jsem šanci zbytek svých věcí dostat. Nebyla s ním řeč. Asi jsem ho měla nechat zmlátit bandou Makedonců a možná by to bylo v pohodě..... Nyní jsem zjistila, že byl byt exekučně vyklizen. Logicky jsem se pídila, zda je možnost věci získat. V tuhle chvíli není, protože bych musela podat vylučovací žalobu, ale to je pro mne krok do tmy a zatím zbytečný výdaj za advokáta, protože nevím, co za mé věci v bytě vůbec zůstaly. Uběhl již nějaký čas a možná ty hodnotnější rozprodal. Chtěla jsem získat soupis zabavených věcí ale ouha, nejsem účastník řízení. Ledaže bych podala vylučovací žalobu. A jsem zase na začátku. Co mám za možnosti? Podplatit stěhovací firmu, vrátného ve skladu, ať mne nechá kouknout? A jak to zjistím? Pravda, můžu ještě podmáznout úředníka na úřadě..... Fakt KOCOURKOV......

Tady se též musím zastat účinného vymáhání dluhů. K exekuci obvykle dojde až po nečinnosti a nespolupráci dlužníka. A že to něco stojí, si dlužník obvykle uvědomí až příliš pozdě, ale v žádném případě to není chyba věřitele, exekutora nebo státu. Nemůžeme problémy svádět jen na "ztrátu schopnosti splácet směšnou částku". Za vším je jen nevědomost nebo hloupost těch, co si půjčili. Vždy mají počítat s tím, že se něco může přihodit, nepůjčovat si na zbyytečnosti a být připraveni na to, že budou začínat znovu od nuly. Musí snad mít každý všecho hned? Nebo se má o veškeré blaho postarat stát? Ten by měl především nabádat ke vzdělání a posilovat schopnosti jedinců, aby se o sebe postarali sami. Stát může pomáhat nemocným, i když i o ty by se měla postarat především rodina. Pod mostem chcípá hlady především ten, komu se nechce pracovat.
Stát by měl dělat něco s tím, že se mezi exekutory a jejich pomocníky infiltrovala různá verbež a ani korupce v těchto kruzích není výjimkou.

Milý pane, asi i Vy jste v referendu hlasoval za vstup do EU. Možná jste v r. 1989 i cinkal klíči na Václavském náměstí? Tak co tedy chcete?

Hodně se o tom mluví ale nikdo nic nedělá ... Proč už čeští zákonodárci neudělali přítrž řádění exekutorů? Proč není soudu podivné ba naopak schválí pohledávku která i pětinásobně převyšuje původní dluh a to jen díky nesmyslným úrokům a poplatkům exekutorů? Není každý bohat kdo na světě pobývá a stane se, že se někdo dostane do bláta chudoby ... je snad účelem české demokracie zašlapat tohoto člověka úplně do země? Zničit jeho osobu i jeho rodinu? Je mnoho případů kdy na se počátku jednalo o směšnou částku ale povinný ji nebyl schopen splatit a nyní má být schopen zaplatit několikanásobek? Vyplývá mi z toho všeho jen jedna jistota - jestli to tak bude pokračovat dále tak tu polovina národa bude bydlet pod mostem a chcípat hlady.
Ze všeho nejvíc mne mrzí, že žádná z poltických stran nedělá nic pro to, aby se něco změnilo ... všichni ale tvrdí, že jim jde o lidi ... je to vidět ...

Přibližně to tak je. Při rušení trvalého pobytu se samozřejmě dělá místní šetření a pokud se zjistí (dotazy u sousedů atd.), že dotyčná osoba se už více jak půl roku na daném místě nezdržuje a zároveň se nezjistí nové místo jejího trvalého pobytu, pak se její trvalé bydliště převede na adresu obecního úřadu. Od podání žádosti se tedy aspoň půl roku čeká.

v tom trvalém bydlišti jsme viděli ze začátku výhru, ale...když se chtěl ode mě odhlásit, řekli mu na matrice, že má nejprve nahlásit nové bydliště...ale jaké? byla jsem už napokraji, tak jsem tam zašla znovu s tím, že mám v bytě nahlášeného člověka, který tam už dávno nebydlí a že ho chci tímto odhlásit, protože s ním nemám nic společného. tak mi paní řekla, ať si podám písemnou žádost, ale ať si nemyslím, že to půjde jednoduše. prý musejí nejprve vypátrat, kde se ta osoba nachází a pak to řešit. takže nic. v ten moment jsem měla pocit, že si tam tak nějak všichni nahrávaj. a vlastně jsem zjistila ještě jednu mezírku v zákonech. kdybych např. s někým žila a zjistila, že to je strašnej lump, tak se ho nemůžu zbavit, protože prostě nemám právo odhlásit ho ze svého bydliště.

Já myslím,že nejlepší odpovědí na člověka,který mi neoprávněně leze do bytu,je brokovnice,nejlíp opakovací.

Kolem případů, kdy exekutor zabaví něco, co dlužníkovi prokazatelně nepatří, vzniká v současnosti docela humbuk, jsem však zvědavý, kdy bude konečně někdo za tuto zlovůli právem potrestán. Pro vás je tu ještě jedna možnost, jak svůj majetek lépe ochránit: Domluvte se s notářem, který vyřizuje dědictví, aby celý jeho soupis i s popisem jednotlivých věcí uvedl do soudního protokolu o vypořádání dědictví (asi to nebude levné) a exekutor, který by tento soupis chtěl ignorovat bude tak trochu balancovat na okraji propasti, protože ignorovat soudní rozhodnutí pracovníkem stejného rezortu by bylo mediálně docela zajímavé téma.
Dále se váš přítel může přihlásit k trvalému pobytu na obecní úřad (nebo ještě lépe nejdříve někam jinam a až teprve poté na obecní úřad) a exekutor u vás už nebude mít co pohledávat, jen bude nutné, aby si občas na ten úřad chodil pro poštu, aby se sám nestal neplatičem...
Další možnost by mohl poskytnout zákon o osobním bankrotu, který má začít platit příští rok v červenci, ale podrobnosti vůbec žádné neznám.
Ono je smutné pořád takhle kličkovat mezi problémy někoho jiného, ale když vidíme, že tenhle stát s těžko vymahatelným právem, kde horkou jehlou šité zákony jsou platné jen pro někoho, kde se na ministerstvech vymýšlí, komu, že prezident udělí milost a za kolik miliard to bude... A to celé je jen vrcholek pyramidy - o každé patro níž se jen škrtá jedna nula a mnozí dole už to berou jako samozřejmost... Darmo mluvit.
Rád bych ovšem taky věděl, jak se na exekuci dívají věřitelé.

Díky za rady. Trvalé bydliště má u mě, protož když šli s manželkou od sebe, prodali byt a rozdělili si peníze, v ten moment ale netušil, co vše je schopna podnikat s penězi a vším ostatním, co s penězi souvisí, tak se přihlásil ke mně. teď se ale dozvídá čím dál víc věcí, co kde nadělala za spoušť a čekáme, kdo další si přijde pro peníze. dle právníka vše co za manželství nadělala, se týká i jeho. takže se ty dluhy můžou ukazovat do nekonečna. byt je můj(respektive maminky), takže o něj strach nemám, spíš o to, co je v něm. není to nic extra, ale mám k tomu citový vztah, bydlel tam tatínek a proto je pro mě strašný, že bych těmito věcmi měla zaplatit dluhy za nějakou neomezenou zlodějku, se kterou jsem se ani nikdy v životě nesetkala. můžu sice dokázat, že tam ty věci byly v době, kdy jsem přítele ani neznala(fotky nábytku s několika nyní již zemřelými příbuznými), ale jak jsem zde četla, zabavených věcí bych se mohla dočkat někdy bůh ví, kdy...jestli vůbec. a co když se tam pak za čas ukáže zas jiný exekutor? prostě abych to shrnula, je pro mě katastrofální představa, že se mi bude někdo pravidelně chodit hrabat do osobních věcí, když samotná já jsem nikdy nikomu nic špatného neudělala.

Dobrý den, mojí mamince zabavil před 14ti dny exekutor s věřitelem automobil, přestože maminka nic nedluží a byl jim předložen velký technický průkaz od vozu. Neakceptovali to, ukradli v domě klíče od auta a s autem odjel neznámo kam pracovník věřitele. Z domu odnesli ještě další věci,které nepatřily povinné. Zdenka

Setkat se můžeme s osudy opravdu různými, ale ve vašem případě to zase není nijak tragické. Z čistě amatérského pohledu (to abych nebyl zase napaden, že tu neoprávněně poskytuji nějaké služby) to vidím docela dobře. Přítel je rozvedený a majetek z jeho manželství je nejspíš nějakým způsobem vypořádaný. Pokud není, měl by s tím urychleně něco udělat. Nejsou-li jiní dědicové, je byt skoro váš a nikoli přítele a jeho zařízení je toho, kdo ho koupil a má na to doklady. Pokud u vás váš přítel nemá trvalé bydliště, pak už exekutor skoro ani nemá kam přijít. Samozřejmě, po bývalém manželovi stále může vymáhat část dluhů, která na něho při rozvodu připadla. A manželství, kde manžel neví, co kde jeho drahá polovička utrácí je v našich poměrech trochu neobvyklé. Spíš je tomu naopak. Nevím však, jak se řeší případy, kdy jsou dluhy při rozvodu zatajeny.
Chcete-li mít větší jistotu, prodejte byt a přestěhujte se. Ovšem musíte být smířeni s tím, že za sebou "spálíte mosty" - to však v našich podmínkách dost dobře nejde. Asi jednodušší je mít stále přehled o místě výskytu jeho bývalé manželky, abyste měli exekutora kam poslat.

Přečetla jsem si zde hodně názorů a nestačím se divit. Nejčastěji se zde ozývají lidé, kteří trpí exekucí, aniž by byly dlužníky. Zajímavé je, že na tyto příspěvky nikdy nereaguje zastánce exekutorů... . Je mi 25 let a nikdy jsem neměla žádnou půjčku a nikdy jsem nikomu nic nedlužila. Přesto i já už přemýšlím ve strachu o své existenci. Mám přítele, který také nikomu nic nedluží a nemá žádné půjčky. Říkali jsme si, že chceme žít s čistým štítem, ale chyba lávky. Žijeme v bytě, který je stále v dědickém řízení po mém tatínkovi. A teď se bojíme exekutorů. Přítelova bývalá manželka byla totiž za jejich manželství tak šikovná, že si nadělala spoustu dluhů. A tak se stalo, že jednoho krásného dne přišel mému příteli dopis od exekutora ohledně 70 000,-Kč. Teď už jenom čekáme. A jelikož se paní přestěhovala o 350km dál a trvalé bydliště si nechala v původním bydlišti, asi se dočkáme. Nikdo totiž pořádně neví, kde vlastně bydlí. V našem městě jí lezou obsílky od soudu ze schránky a lítají po ulici. Má toho prostě hodně. Přitom si žije docela spokojeně, je obsypaná zlatem a chodí ve značkovém oblečení. Je to prostě takový typ člověka, který absolutně nerespektuje úřady a zákony. Platí jen za to, co dostane přímo do ruky(třeba rohlík v pekárně), to už se ovšem nedá říct o nájmu, paušálu za telefon, pokutách v MHD atd. Zajímavé je, že se říká, že na každého jednou dojde a tady zatím není nic vidět. O co nyní ale hlavně jde. Chceme si založit rodinu, protože máme pevný vztah, ale...co dál?? Dokdy máme počítat s různými zásahy exekutorů? Vždyť vůbec nevíme, co kde nadělala a kam až ty dluhy sahají. Prostě to není jednorázový dluh, bude jich mnohem více. A ona si bude spokojeně žít dál, fakt je to úděsné. Je to existenční problém, neřešitelný problém! Tohle jednání se mi nelíbí, máme právo žít v klidu.

Dluhy se vymáhat mají, to je naprosto v pořádku. A tvrdě. Ale pokud z 82 exekutorů je 50 bývalých příslušníkú policie, StB a jiných podivných skupin, popř. "spolupracujících" advokátů-a lidé znalí vědí o čem mluvím, pak se nelze divit, že zaměstnají "půlmozky", kteří by inteligencí sotva mohli soupeřit s automatickou pračkou, kterou zabavují. Mají obrovskou moc, tu nejvyšší. Být exekutorem je dnes snem všech úchylů, exhibicionisticky-parlamentně neúspěšných právníků a absolventů Vysoké školy sboru národní bezpečnosti v Holešově. Stát jim dal do ruky mocný nástroj a v zákoně na kontrolu už nikdo nemyslel. Nedivte se, že přibývá infarktů rodičů a těch nevinných, kteří někdy opravdu netuší...... Občas to vidím a můžu vám všem říct- Plaťe dřív než to nastane-zarmoutíte jinak sebe a moc svých blízkých. Jsou to ve většině případů hovada, která se chovají jako kdysi policajti pod praporem strany a vlády. A těm, kteří to dělají normálně se omlouvám.

Do budy!

Zadarmo ani kuře nehrabe, natož právník...

Díky za názor. To, že nejsme právníci a naše spory jsou na úrovni českých hospod, si tady většinou uvědomujeme a taky se podle toho řídíme.
Ale co takhle dát do el. diskuze nějakou fundovanější radu k tématu? To bychom všichni velmi ocenili.

Nechci zasahovat do vašich elektronických sporů. Jsem právnička a myslím si, že ten, kdo nemá odpovídající vzdělání a profesní atestaci jako advokát, notář,soudce,exekutor nebo státní zástupce, tak by se měl zdržet svých rad komukoliv dalšímu, pokud se týkají kteréhokoliv oboru platného práva. Laik by takovým radám mohl uvěřit a pak by se zřejmě divil. Je to asi, jako by po mně někdo chtěl postavit zimní stadión, když nemám stavební průmyslovku nebo stavební fakultu.
Renata

Má první reakce platí pro ANONYMA. Pokud neposkytuji rady za peníze, můžu radit komu chci a co chci. Jak je vidět jsi asi opravdu "ODBORNÍK"

Vole

Ano, dlužníci se většinou cítí poškozeni, hlavně z důvodu, že nevědí, kolik taková exekuce může stát, ale o to tady vůbec nejde. Spíš jde o případy, kdy dlužníci na všechno kašlou a exekutor si potom vybere někoho z příbuzenstva a na něm se s minimálním úsilím "zahojí".
Nechápu, proč Sobotkovo ministerstvo se svou všeobjímající sociální náručí spílalo bankám, které si účtují nesmyslné, ale titěrné poplatky za příchozí platby a za vedení účtů atd., ale je mu úplně fuk, jací lidé si u bank a dalších institucí půjčují peníze, nevadí mu, že dlužník podepíše kde co, jen aby dostal pár tisíc na zbytné statky.