Diskuze - Budování majetku aneb finanční plán pro fajnšmekry

No, částečně asi máte pravdu. Už dlouho více lidí tvrdí, že MLM není pro prodej fin. produktů vhodný a nemění na tom nic ta skutečnost, že tomu někdo říká jinak (strukturovaný prodej atp.). V průběhu putování informace shora dolů zcela zákonitě dojde ke zkreslení. Pioneer je ale fakt trošku něco jiného. Tam doopravdy lhala společnost Pioneer, ne poradci nebo jejich nadřízení ředitelé. Nic to ale nemění na faktu, že to průšvih byl. Sice ne tak fatální jako Helvag, ale moc bych nedal za to, že tam bylo utopeno ještě víc peněz.

A vtom je jádro věci.Poraděnkové mají nalito do svých hlav to,co jim naordinujou jejich nadřízení.Všeobecně platí u těchto společností to,že nadřízený má pravdu a proto jsou všichni tito poraděnkové nástroji těch výše postavených.Ti jsou samozřejmě mimo dosah postižených klientů a případný problém ve financích klienta chytí jako první kritiku zprostředkovatel.To že si nějaká společnost vede špatně až tak nikoho nezajímá,zprostředkovatel je viník. Riziko podnikání v oboru financí je dnes tak velké,že obdivuji nové adepty naverbované verbíři poradenských společností.

Já už mám kreditku přes 2 roky a dosud jsem žádné úroky neplatil :)

"UROB SIS SÁM" platí ve financích snad ještě víc, než kde jinde. Tedy pokud nemáš miliony USD, abys byl zajímavý pro skutečné dobré privátní bankéře...

Rozhodně se nechci zastávat poradců od OVB, případně jiných poradenských, dealerských či jiných zprostředkovatelských firem, potažmo ani přímých prodejců nebo dokonce některých bank, které Pioneer prodávaly, ale nemáte pravdu. Všichni výše uvedení byli, řekněme až podvedeni tímto fondem ( resp. jeho portfolio manažerem), který se nějakým způsobem i ve svých materiálech deklaroval a nakonec nakupoval v obrovském rozsahu technologické a internetové akcie. No a když splaskla tato bublina, tak to jelo jak po másle směrem dolů. Nikdo, dle mého názoru v této době nic nezatajoval, jen se to nevědělo, fond strukturu investic sděloval pouze velice obecně a s velkým zpožděním. Takže tady není rozhodně na místě kopat do prodejce, ale výhradně do fondu a jeho vedení. Pravdu má taky Petr Syrový, že pokud to byly Vaše jediné peníze, tak jste velice špatně ( ale možná na radu poraděnka) investoval. V té době taky byly trošku jiné zákony, atd., ale to je na delší povídání. Tím samozřejmě nechci říct, že to bylo OK, jen prostě vysvětluji stav.

Nesmíte zapomenout na společnost "AWD"!!! Užasná to líheň primitivních lovců,pod vedením zkušených stařešinů(ti už neloví)! Zato mají najmuty hloupé ovce které jim snášejí na hnízdo.Ovce jsou pak odměněny chudou stravou v podobě miniaturních provizí.To se to potom rozhazuje a ukazuje, jací že to ti naši ředitelé jsou frajeři. Jednoduše řečeno,jedná se o vyžírky.Jinak se to snad ani nazvat nedá...

nezapomenu na zkusenost s jednou predni cr bankou v dobach laskovani s podilovymi fondy.. prisel jsem na pobocku a chtel nakoupit zahranicni akciove fondy, pani "jo tohle, ale to ja neumim, ja umim jen Multicash..":-)) "a vy nechcete Multicash?ten berou vsichni"...:-)) musela zavolat starou harcovnici, ktera to zvladla za 5 minut..:-)
P.S. fond nabízený "financni odbornici" byl samo penezni..

Souhlas. „Likvidní rezervu“ bych v dnešních podmínkách již chápal spíše jako nástroj pro vykrytí jednorázových plánovaných výdajů přesahujících možnosti běžného příjmu. Mám na mysli např. dovolenou, vánoční nákupy, … Takové výdaje platím z likvidní (výstižnější by asi bylo „operativní“) rezervy, kterou následně opět postupně doplním na původní výši. Tyto výdaje lze také samozřejmě řešit úvěrem, ale příliš bych to nedoporučoval. Při nedostatku sebekázně se to značně prodraží. Neočekávané výdaje lze pak řešit jak píšete (kontokorent, fondy).

Bohužel jsem čekal, že mi odborník poradí. Dneska je mi jasné, že mu šlo jen a pouze o provize a chytit zas jednoho hejla. Takže se ptám: i ve financích (nebo především tam) platí "urob si sám"? Na co ty odborníky teda máme? Říkáte nevyzrálý trh? Jak to, že něco takového, jako je "investiční profil klienta" přišlo až po těchto průšvizích? To ho ty vyspělé trhy předtím nepoužívaly? Nebo se k nám přišly napakovat na blbcích? Nejvíc mně na tom štve, že chytrých je i bankách hafo, samí poraděnkové, ale i dneska tomu rozumí jen málokdo, a ví, o čem je řeč.

Začal jste v době, kdy u nás OPF nebyly dlouho. Tato forma investování se teprve rozjížděla. S tím jste podstoupil i riziko nevyzrálosti trhu. Dnes už se trh částečně vybarvil a lze lépe rozpoznat, která společnost je solidní a které je lepší vyhnout se obloukem. Časem se to ještě zlepší. Částečně jste chyboval i sám. V r. 2000 nebyla akciová složka portfolia zrovna žádoucí. Tedy ani balancované fondy, které určitou porci akcií v portfoliu vždy mají. Problém těchto fondů vidím v tom, že jim statut nedovoluje přejít čistě na dluhopisy nebo čistě na akcie podle vývoje trhu, ale mohou balancovat v omezeném rozsahu, např. 40-60% akcií + 60-40% dluhopisů. Když pak akcie letí dolů, dluhopisy to nemají šanci vyrovnat. Proto si raději tu balanci hlídám sám. A poraděnky, zvláště ty od mateřské investiční společnosti, posílám do háje. V tom se shodnem. To nejsou poradci, ale verbíři.

S Vaší námitkou ohledně likvidity musím souhlasit. Podle statutů OPF ISČS mohou fondy pozdržet výplatu (zvláště rády to dělají při výběru větší částky) až o 15 dnů. Ve zvláštních případech v zájmu zajištění stability fondu mohou dokonce pozastavit likvidaci pokynů (pokud se nemýlím) až na 3 měsíce. Osobně jsem zažil zdržení přes 10 dnů. Pod pojmem likvidní rezerva si představuji něco, co lze použít ihned.
Z tohoto pohledu posuzuji i pojištění. Pojistky s jednorázovým plněním obvykle slibují plnění ve výši, kterou lze spořením "pojistného" poměrně brzy našetřit. Pokud takovou částku již mám v rezervě, ztrácí pro mne pojištění smysl, neboť rezerva mi skýtá peníze ihned a bez ohledu na to, co přesně se událo, kdo to zavinil atd. Z pojistky je dostanu (pokud vůbec) po delším šetření pojistné události. Nesplňuje proto základní důvod, proč bych se pojistil - abych v případě maléru měl hned čím malér napravit. Proto pro mne má význam spíše pojištění s trvalou rentou pro případ invalidity.

Jenom pro zajímavost. Drtivá většina příjmů bank plyne u kraditních karet z přijatých úroků. (Dále něco od obchodníků a něco z poplatků.) Hodně lidí si říká, že to zaplatí brzo a bude to bezúročné, ale situace bývá jiná. Zapojte do rozhodování také psychologii a technickou stránku věci a odpovězte si, jestli to opravdu zvládnete. Pokud ano, tak to budete mít levné. Pokud ne, budete v masové většině, která má drahý úvěr.

Dokonce si myslím, že nic jako "likvidní rezerva" nemusí existovat. Stačí mít nějaké peníze k dispozici, pokud budou potřeba. To může být buď kontokorent nebo balancovaný fond nebo akciový fond. Když náhodou budu peníze potřebovat, tak je vyberu ze zdroje, který je pro mě nejméně bolestivý (nákladný). Něco mě to může stát (úroky kontokorentu), prodělek ve fondech. Ale náklady jsou dost malé na to, aby to můj rozpočet unesl. (Mohou být řádově v tisících.) Když se na finanční situaci každého klienta podíváme z větší šíře, máme daleko více proměnných s daleko větší odchylkou než jsou tisíce. (Kéž bychom uměli plánovat s přesností tisíce korun!) S použitím kontokorentu máte pravdu, s použitím kreditní karty taky. Záleží, co je levnější. Ale princip zůstává stejný.

Platí jedno investiční pravidlo. "Nesmí se vše vsadit na jednu kartu", (dávat všechna vejce do jednoho košíku...) Jestli jste dal něco do jednoho fondu, neměli by to být všechny Vaše peníze. Opět nastává problém u poraděnků, kteří prodávají jenom jeden investiční produkt. Tam o diverzifikaci nemůže být ani řeči.

Záleží na konkrétních úvěrových podmínkách (úvěrový rámec, úrokové podmínky, poplatky, …). Problémem je, že kreditní kartou nelze platit všude. Převodem z účtu, případně hotovostí ano.

A neni jeste lepsi jako rezerva kreditni karta? Vetsina veci se da zaplatit kartou a behem bezurocneho obdobi se da stihnout ty penize odnekud vytahnout...

Jen si takový klient nesmí nechat radit od zástupců "renomovaných poradenských firem", ajko je např. OVB a další poraděnkové. Píšete, že: "Rozdíl ve výnosu balancovaného fondu a fondu peněžního trhu není nijak veliký. Může se jednat o 2-4 % ročně. Jenže pokud to budeme praktikovat několik let, dojde ke známému efektu nabalování úroků (tzv. složené úročení). Za 10 let již rozdíl bude více než patrný." V roce 2000 jsem na radu poraděnků z OVB investoval 250.000,- Kč do fondu Pioneer. Hoši tvrdili, že fond je balancovaný. Zatajili, že v té době byl téměř akciový, což mi hoši neřekli a dneska bych to hodnotil jako jasný podvod klienta. "Pioneer - dynamický fond - je klasifikován jako balancovaný fond s agresivním portfoliem", píše jejich www.stránka. Výsledek investování: 2000: vklad 250.000,- Kč 2005: pokles hodnoty o 30 % a otázka, zda pokles v rozumné době vybere.
Budu rád, když nepřijdu o všechno, jak je v českých luzích zvykem. Kdybych to prochlastal, tak jsem z toho aspoň něco měl. Takhle se za moje peníze poměli jiní. Když už to vydělám, utratit si to dovedu sám, na to poraděnky nepotřebuju. Nakopat je do PR**ELE!!

Jako ještě výhodnější pro vytvoření části finanční rezervy bych viděl využití kontokorentu. V řadě případů je jeho vedení zdarma a jeho výše může, u některých bank, činit dvou až trojnásobek částky, která měsíčně na účet přichází. Využití „cizích peněz“ pro tento účel proto považuji za mnohem výhodnější a oproti investovaným prostředkům i likvidnější. Pokud jde o investování části finanční rezervy, tak lze s autorem plně souhlasit. Sám to mám takto řešeno. Jiná situace je ale u klientů, kde velkou roli hraje psychologie. Klient bez problémů toleruje, že se mu uložené peníze zhodnocují pouze o inflaci, ale na případný pokles je zpravidla velmi citlivý. Pro klid v duši jej proto s možností výnosnějšího uložení finanční rezervy seznámím, ale ve skrytu duše jsem rád, když tuto možnost odmítne. Tímto dílem seriál již skutečně přestává být návodem k masovému následování a začíná být určen pro fajnšmekry. Jsem rád, že mne autor nezklamal.