Budování majetku aneb finanční plán pro fajnšmekry V.

Tradičně je doporučováno udržovat likvidní rezervu ve výši 3násobku měsíčního příjmu nebo 6násobku měsíčních výdajů. Podle různých zdrojů se výše násobku liší. Tato rezerva má sloužit pro překlenutí období, v kterém by mohly chybět peníze. Např. v případě ztráty zaměstnání, když se rozbije pračka či porouchá auto, při krátkodobé nemoci a tak podobně.

Pokud si neponecháme "likvidní rezervu" a budeme muset pokrýt nenadálý výdaj, nezbude nám než sáhnout po:

• úvěru, který nemusí být levný (jsou navíc případy, které není možné řešit úvěrem, jako je třeba ztráta zaměstnání a výpadek příjmu),
• úsporách, které jsou vázané a kde výběry znamenají sankce nebo ztrátu státní podpory (např. stavební spoření, penzijní připojištění, termínované vklady),
• investicích, které jsou připravené na delší dobu.

Proto se doporučuje ponechat stranou nějaké peníze, které uložíme:

1. likvidně (aby byly k dispozici během pár dní),
2. bezpečně, abychom o ně nepřišli.

Většinou se doporučuje uložit peníze do fondu peněžního trhu, který splňuje obě výše zmíněné podmínky.

Právě druhá vlastnost ovšem není až tak potřebná. Není nutné trvat na tom, aby peníze byly uloženy velice bezpečně (bezpečně ve smyslu kolísavosti jejich hodnoty).
V investicích platí známá poučka o riziku a o výnosu. Chceme-li vyloučit riziko ze svého portfolia, musíme se spokojit s nižším výnosem. A naopak, chceme-li dosáhnout vyššího výnosu, musíme připustit nějaké riziko.
Velice bezpečnou investici požadujeme z toho důvodu, aby nepoklesla její hodnota. Jednou dáme do likvidní rezervy 60 000 Kč a tato hodnota je tam pořád. Dokonce trochu roste, jak se peníze ve fondu peněžního trhu zhodnocují.

Co se stane, když připustíme nějaké riziko? Prostě nám bude hodnota likvidní rezervy trochu kolísat. Uložíme 60 000 Kč, ale za půl roku tam bude jenom 59 000 Kč. A co se stane? Vůbec nic. Jenom budeme mít špatný pocit, že jsme prodělali.
Výše rezervy byla stejně "vycucána z prstu". Jestli jsme si uložili 2 nebo 3 měsíční platy je daleko větší rozdíl, než jestli jsme prodělali 1 000 Kč při nepříznivém vývoji na kapitálovém trhu.
Navíc investice do fondu peněžního trhu není až tak jistá, za jakou ji považujeme. Máme "jistou" jenom nominální hodnotu, ale nikoli kupní sílu peněz. Stejně nevíme, kolik si za uloženou likvidní rezervu budeme moci koupit za rok. Bude to o něco málo více než letos? Nebo o něco málo méně?

Stejně pracujeme s určitou mírou nejistoty a nevadí nám to. Tak proč nezkusit trochu větší míru nejistoty a investovat likvidní rezervu např. do dluhopisových nebo do balancovaných fondů? Likvidní rezerva není investice na krátkou dobu. Je to investice pro případ, "co kdybychom peníze potřebovali ihned". Pravděpodobně budou naše peníze uložené dost dlouhou dobu a nebudeme na ně sahat. Případně část rezervy vyčerpáme, pokud nás potká nenadálý výdaj, ale zase to doplníme.
Při investici do něčeho rizikovějšího nám hrozí, že nakoupíme třeba balancovaný fond, ten poklesne a my budeme potřebovat rezervu použít. To je nejhorší scénář, který může nastat.

Vše ostatní je optimističtější:

• Balancovaný fond nemusí ihned prodělat, ale může růst.
• Peníze nemusíme potřebovat několik měsíců nebo let.
• Dlouhodobě peníze v balancovaném fondu vydělají více než ve fondu peněžního trhu.

Rozdíl ve výnosu balancovaného fondu a fondu peněžního trhu není nijak veliký. Může se jednat o 2-4 % ročně. Jenže pokud to budeme praktikovat několik let, dojde ke známému efektu nabalování úroků (tzv. složené úročení). Za 10 let již rozdíl bude více než patrný.

Při úvahách, kam umístit likvidní rezervu tedy jistě stojí za zvážení neumisťovat ji do fondu peněžního trhu, kde jsou minimální výnosy. Spíše ji umístit do rizikovější fondů (např. balancovaných). Likvidita je zaručena, případné poklesy jsou vyváženy vyšším dlouhodobým výnosem. Zvýšené riziko (možný pokles) nás nijak neohrozí.

Jak se svoji likvidní rezervou nakládáte vy? Máte vůbec nějaký takový fond? V jaké výši a v jakých případech z něj čerpáte?