Diskuze: Chudší přispívají na vzdělání bohatších

Samozřejmě jsem pro placení vzdělání, zejména vysokoškolského. Proč mám já nebo můj muž platit, když naše děti nestudují? A ten vystudovaný, např. advokát nebo doktor z nich bude tahat těžké prachy a těžce na nich jednou vydělávat, takže může splatit půjčku, kterou si na studium vzal. Bude mít zase mnohem větší příjmy. A zároveň proč bychom já a můj muž měli platit na studium cizinců, např. Slováků, kterých tady studuje 10 krát víc než Čechů tam? Proč? Není to spravedlivé!!!!!!!!

no to teda fakt neni.

Nevím z čeho pramení Vaše přesvědčení, že se u nás doktor neuživí? Já neznám jediného, který by žil v bídě. Také pochybuji, že venku je zájem zrovna o ty u nás nejhůře placené. I když ohodnocení lékařů je u nás v poměru k náročnosti jejich povolání nízké, je pořád mnohem vyšší, než u většiny občanů. Kdyby se neuživili doktoři, jak by to dokázali ti ostatní? Spíš je to tak, že utíkají za větším příjmem, protože sami svou práci hodnotí na víc a touží po luxusu. Mnozí ovšem utíkají i kvůli odborným podmínkám, které na domácím pracovišti nemají.

Promiňte, předchozím myslím příspěvek xyc, samozřejmě.

Předcházející příspěvek je nechutný, mrzí mě, že se tady něco takového objevuje. Nicméně - svět je dnes už malý a přestože myšlenka motivovat lidi, aby zůstali po vystudování pracovat doma zní líbivě, já osobně jejím zastáncem nejsem. Podle mého názoru je lepší, když schopný vědec pracuje tam, kde má vytvořeny všechny podmínky, než když se tady potýká se všemi možnými problémy nedostatkem vybavení počínaje a tím, že neuživí rodinu konče. Výsledky jeho práce můžou být prospěšné (a taky nemusí, já vím) všem. Ať se mladí lidé klidně rozprchnou po světě, většina se jich vrátí bohatší o zkušenosti. Co se týče případných plateb za studium - možná by stačilo "opisovat" od Američanů: Na státní univerzitě nemá na základním stupni studia cizinec nárok na finanční pomoc (není dovoleno, protože jde o státní peníze), soukromé si mohou dělat co chtějí. U doktorandského studia bariéry padají, většinou se nerozlišuje, navíc existuje spousta forem stipendií.

jednak som na Slovensku, snad nemusia na ceske servre prispievat len Cesi, jednak aky rozdiel bude v tom, ci si zaplatia skolne a odidu do zahranicia alebo ci im pozicka nebude odpustana....budu v rovnakej situacii.

boze to je ale picovina...tolik doktoru se v CR neuzivi, proto musi pracovat v cizine jako treba v Nemecku....a autorka by mela zustat doma na slovensku, protoze naval Slovaku na ceskych VS je ten HLAVNI problem

Je pravda, že to mnohdy nemá se školným spojitost. Děti dost ovlivňuje prostředí, v němž vyrůstají. Je-li otec řemeslník a matka úřednice, jejich děti tíhnou k podobným povoláním, protože je to pro ně známé prostředí. Díky deformaci mezd mají mladí z dělnických rodin v rukou silný argument: "Fero od lopaty si vydělá víc, než kdejaký inženýr nebo doktor. Proč se mám ničit na nějaké škole?" Jindy naopak rodiče chtějí mít ze synka doktora, aby se mohli chlubit.
Je však také spousta případů, kdy peníze hrají svoji roli už v době studia. Pokud musí rodiče své dítě živit o několik let déle, platit mu cesty do školy, ubytování atd. mnozí to finančně neutáhnou. Ani nemusí být zavedeno školné. Někdy by peníze i byly, ale rodiče s nízkým vzděláním nevěří ve výhody vzdělání a svým dětem v něm brání právě tím, že je finančně nepodpoří. I tento problém by mohly elegantně řešit půjčky od státu, stejně jako školné.

To je přesně ona křehkost pojmů veřejný statek a externalita. Míním, že se to dá říci i Vaším pojetím. Akorát externalita má vymezeného vlastníka. Tedy předmět, činnost, který externalitu způsobuje. Což se obávám, že u VS nelze. Čí je vzdělání? Pokud jedince, jde o soukromý statek, ale vzdělání v celosplečenském pojetí?
Osobně se kloním k pojetí - vzdělání = soukromý statek s širokou paletou externalit. Ale to už je pouze o osobním názoru a nikoliv o faktech.

Není veřejný statek čistá pozitivní externalita? A smíšený statek prostě soukromý statek s pozitivní externalitou?

Ad autor: nebráním se dělení statků na soukromé, veřejné a smíšené. Bráním se vyvození, že pokud je statek smíšený nebo veřejný, pak to musí platit stát. Jenom malý detail: IMO školy vyřeší jedině postup směrem k volnému trhu. Zavedení školného je takový malý krůček, ale vzhledem k celkové "netržnosti" školství (bude se moci školné použít na úhradu nákladů školy? proč nemůže být školné neomezené, zvláště na oborech, kde je vysoký převis poptávky?) si nejsem jistý, jestli to bude znatelný pokrok....
Ad:...nejúspěšnější živočišný druh je vzájemná pomoc..., 1. a 2. Takže: 1. Irelevantní. Pokud bychom to takto brali, pak je jakýkoliv systém placený z daní nezrušitelný. Navíc se to dá formulovat jinak: mě platili vzdělání rodiče prostřednictvím státu. Já si přeji platit vzdělání přímo. 2. Zatímco pokud by zaplatili SVOJE vzdělání, tak tím asi svou úroveň zvýší více. Je tedy morální je nutit k tomu, aby zvyšovaly úroveň ostatních?
BTW: Já si dovedu představit, že se chudí lidé v nějaké zapadlé vesničce složí na vzdělání třeba lékaře nebo učitele. Udělají to proto, že vidí, že pokud bude tento člověk mít vzdělání, pak z toho budou těžit i oni. Jenže vzájemná pomoc je založena na dobrovolnosti ne na povinnosti.
... ale souboj ekonomických jednotek – států, kde vzdělání hraje důležitou úlohu.... Sice nevím, s kým vlastně soutěžím(chcete říct, že státy jsou spolu permanentně ve válečném stavu?), ale i kdybych to vzal vážně: Co si myslíte, že je efektivnější, centrálně plánovaná ekonomika nebo volný trh? Co by měl stát udělat pro to, aby dosáhl nejefektivnějšího vzdělání lidí? Centrálně plánované (a z daní placené) vzdělání, nebo vzdělání založené na volném trhu?

Implicitní sdělení v článku je samozřejmě pravdivější, než si socánci jsou schopní připustit. Nejjednodušší systém je, když si každý za své vzdělání zaplatí - a ten kdo nemůže, dostane od státu půjčku nebo dokonce dotaci. Systém, kdy stát bere VŠEM, tedy i těm nejchudším a těm co službu nepožívají neb i jejich dotovaná verze je pro ně nedostupná; a rozdává výhody a peníze taky VŠEM, i těm kteří to vůbec nepotřebují - tato myšlenka už jednou ekonomicky zhroutila východoevropskou civilizaci. Kolikrát se to ještě v těch menších pokusech bude muset opakovat, než si socanští blbečkové uvědomí že vždy existují jen jedny lidi a jedny peníze, by mne docela zajímalo.

Musíme si uvědomit, že čistí plátci daně jsou jsou jen bohatí. Chudí jsou příjemci sociálních plateb - tedy nedá se hovořit o přispívání. Jsem také pro platby za vzdělání a za odstranění starých zkostnatělých učitelek...

Tuším, že neuvadím, že musíte. Akorát poukazuji na to, jaký je stav.
Mimochodem, je těžké bazírovat na definicích pojmů, které jsou velmi křehké. Osobně se ani tak neztotožňuji s dělením statků na soukromé a veřejné (a jejich kombinace). Avšak pro jednoduchost je asi smíčený statek poměrně výstižný pojem. Současná ekonomie řeší i Váš problém ohledně hotelu. Avšak nikoliv jako smíšený statek, ale jako extrnalitu. Mrkněte se na Pigoua nebo Coaseho. I Vy sám cítíte, jaký je rozdíl mezi vzděláním a nemovitostí... Zkuste se jednoho dne rozhodnout a prodat své znalosti.

Nedávno šel na ČT2 dokumentární cyklus o lidských instinktech. Jeden ze silných instinktů, který udělal z člověka nejúspěšnější živočišný druh je vzájemná pomoc. Tím se celá lidská rasa stala velice silnou, protože si její jednotlivci dokáží vzájemně pomoci v krizových situacích a pak z toho těží jako celek
V dnešní době si můžeme představit evoluční boj jako souboj nikoli živočišných druhů, ale souboj ekonomických jednotek – států, kde vzdělání hraje důležitou úlohu.
Financovat vzdělání jiných >MUSÍM<, protože: 1. Sám jsem toto financování využil v době, kdy jsme studoval. 2. Tím, že pomůžu vystudovat jiným, nepřímo zlepším i svoji životní úroveň.
Omlouvám se, že toto není odborná odpověď očekávaná na finančním serveru…

Tvrzení, že smíšené statky MUSÍME financovat všichni je opravdu zvrhlé.
- můj krásný barák v centru Prahy láká turisty, následně vyšší příjmy z daní, můj krásný barák je smíšený statek, tzn. MUSÍME zavést státní financování "rozvoje krásných domů" - bez hotelů v Praze by sem nejezdili turisti, tzn. hotel je smíšený statek, tzn. MUSÍME zavést státní financování hotelů... - lidé v Praze vytvářejí dobrou náladu, za kterou sem jezdí turisté z celého světa, takže MUSÍME financovat "dobrou náladu"....
Může mi někdo vysvětlit, proč MUSÍM financovat vzdělání někomu jinému? Ten článek říká něco v tom smyslu: chudí financují vzdělání bohatým. Nemyslíte si, že kdyby chudí nefinancovali vzdělání bohatým, že by ho mohli financovat sobě?

Vidíte, já taky studuji VŠ a už teď jsou fronty skoro všude. Ale já fakt tady nepsal o školném, ale o vztahu sociální postavení - přístup ke vzdělání.

este by bola varianta, ze clovek ktory vystudoval a pracuje na uzemi svojho statu by dostal odpustenie urcitej proporcionalnej ciastky z pozicky, ktoru by si musel vziat na studium. Tym by sa odstranilo krvacanie krajiny, ktora financuje studium pre studentov, ktori potom odidu do zahranicia, na druhej strane by sa znizil strach studentov si pozicku vziat a nemat z coho ju hlavne na zaciatku kariery splacat, vzhladom k nizkym nastupnym platom. Zaroven by sa to statu oplatilo, pretoze by to aspon ciastocne motivovalo ostat doma a platit tym padom dane tam a nie do zahranicia

studuji VŠ a mohu Vám říci, že jediné, co se změní po zavedení školného, bude akorát fronta před kanclem , kde se bude vybírat tato humanitární dávka.

Pokud Vám připadá článek demagogický, pak jsem zvědav, jaký přívlastek najdete např. pro článek na této adrese: http://www.mwm.cz/CD/c1225.htm. Dříve, než jsem se dobral vzdáleného konce, nabyl jsem přesvědčení, že se autor musel řádně zkouřit a ještě si spletl tabák s něčím ostřejším. Ať se propadnu, jestli si nepřijdete na své. :-)) Přinejmenším v článku najdete další argument proti podpoře vzdělání, protože se snaží udělat z vědců lháře a pitomce.