Investice do „Internetu věcí“

Zprávy z finančních trhů, 28. 11. 2014 13:25

Postupný pokrok ve využívání počítačů byl podmíněn především klesajícími základy a zlepšováním funkcí.
Historicky každá nová
vlna komputerizace zasáhla přibližně desetkrát více uživatelů než vlna předchozí.
Zatímco současná vlna mobilního internetu stále ještě probíhá, prozíraví investoři hledí vpřed s otázkou: co nás čeká příště? Ve Fidelity věříme, že další velkou vlnu bude představovat takzvaný
Internet věcí” (Internet of Things) globální ekosystém, k němuž jsou připojeny objekty, které mohou snímat, zpracovávat a sdílet data s ostatními objekty.

Toto vydání newsletteru Perspectives zprostředkovává názor Fidelity na internet věcí včetně jeho hlavních hnacích motorů a pokouší se identifikovat některé pravděpodobné příjemce investic.

„Nejdůležitější aplikací, která způsobila, že je dnes svět doslova omotán elektrickými kabely, byla žárovka.
Ta způsobila elektrifikaci naší planety.
A když lidé natahovali první elektrická vedení, o nějakých dalších elektrických spotřebičích se jim ještě ani nezdálo.“ Jeff Bezos (zakladatel Amazon.com
)

Internet věcí (IoT) je název používaný pro stále rostoucí počet předmětů propojených internetem a vybavených zabudovanými senzory, které mohou ovládat a sdílet komplexní informace bez lidského zásahu.
Mezi jeho výhody patří to, že fyzické objekty přesně snímají podmínky jejich prostředí a předávají tyto informace ke zlepšení celkové účinnosti systémů nebo procesů.

Tyto internetem spojitelné objekty – od továrních strojů až po chladničky v domácnostech – už nějaký čas existují.
Ale podobně jako obyčejná žárovka, která byla impulsem k rozvinutí elektrické sítě a vývoji tisíců elektrických spotřebičů, internet věcí je předurčen k tomu, aby byl mnohem významnější než ve svých začátcích.  Původně byl navržen k vzájemnému propojení počítačů, ale dnes si uvědomujeme, že internet může propojit také mnoho dalších věcí.

Jak je patrné z uvedeného grafu, pokud jde o počet kusů, velké technologické vlny mají tendenci růst v řádu desetinásobků.
Poslední takovou desetinásobnou vlnou, která ještě stále probíhá, je přechod od osobních počítačů k chytrým telefonům a tabletům. Při pohledu do budoucna si myslíme, že je velmi pravděpodobné, že další velkou vlnou bude mnohem větší rozšíření internetu schopných věcí.

Velké technologické vlny

as

Tabulka 1.
Zdroj: KPCB; ITU; MS Research

Společnost Gartner zabývající se výzkumem trhu předpokládá, že počet inteligentních internetem propojených věcí vzroste ze současných 3,7 miliardy už v příštím roce na 4,9 miliardy a do roku 2020 na 25 miliard.

Hnací motory internetu věcí

Koncept internetu věcí není nijak nový – tento termín poprvé použil britský průkopník moderních technologií Kevin Ashton v roce 1999 a už o rok později vyrobila jihokorejská společnost LG první chladničku komunikující prostřednictvím internetu.
Nicméně v minulosti existovala ještě řada překážek, které zabraňovaly rychlejšímu rozvoji této technologie.

Zřejmě nejdůležitější hnací silou bylo rychlé šíření chytrých telefonů umožňujících připojení k internetu.
Ve skutečnosti dnešní telefony s připojením k internetu, které nosí většina lidí v kapsách, jsou mini-počítače, které jsou výkonnější, než byly před deseti lety průměrné osobní počítače.
Pokud jde o nové faktory, nejdůležitějším z nich je schopnost ukládat mnohem větší množství dat na dálku v „cloudu”, který byl také významným katalyzátorem tématu „velký objem dat”.
Konečně také cena hardwaru (procesory, senzory atd.) začala výrazně klesat v souladu s Moorovým zákonem.

Hnací motory – co se změnilo?

as1

Tabulka 2.
Zdroj: FIL Listopad 2014; IoT znamená Internet věcí.

HLEDÁNÍ VÍTĚZŮ – HORIZONTÁLNÍ VERSUS VERTIKÁLNÍ SEKTORY

Nejlepším způsobem, jak pochopit potenciál investic do internetu věcí, je podívat se na příklady z praktického života.

Na sektorové úrovni, si myslíme, že budeme svědky „horizontálního a vertikálního efektu“.
Na horizontální úrovni na této technologické revoluci vydělají ty společnosti, které vyrábějí hlavní komponenty potřebné pro internet věcí.
Dobrým příkladem je například lowcostový mikro-elektromechanický polovodičový senzorový systém (MEMS) potřebný k získávání dat z reálného světa, které všechna připojená zařízení vysílají.
Ve skutečnosti většina dnešních chytrých telefonů je už vybavena několika MEMS senzory.

Vertikálními příjemci, na druhé straně, budou společnosti z jiných odvětví, které budou moci vydělávat na vysoce specifických aplikacích sloužících ke zvýšení účinnosti nebo kvality služeb.

Příležitosti investování se budou nabízet jak v horizontálním, tak ve vertikálním sektoru, nicméně jsme přesvědčeni, že mnohem větší šanci investorům nabídne právě vertikální sektor vzhledem k větší rozmanitosti potenciálních průmyslových aplikací, z nichž některé by mohly přinést skutečný technologický převrat.
Z tohoto důvodu se už nějaký čas náš výzkum zaměřuje na identifikování společností, které zaujímají vedoucí postavení při formulování a efektivním zavádění strategie internetu věcí, čímž se jejich nabídka odlišuje od nabídky jejich konkurentů.
Zásadní význam bude mít v této oblasti rychlost, s níž se firmy zapojí do internetu věcí – pouze ti první budou mít šanci získat významný tržní podíl.

Hlavním důvodem, proč vidíme méně příležitostí v horizontálních sektorech, je velká citlivost hardware na tržní prostředí.
Stručně řečeno, ziskové marže mají v této oblasti tendenci rychle klesat, protože hardware lze snadno kopírovat.
Jako mnohem výhodnější se proto ukazují investice do oblastí, jejichž výrobky nelze tak snadno kopírovat.
Přesně toho jsme byli svědky v počítačovém průmyslu.
Jak ukazuje tabulka dole, v okamžiku, kdy se osobní počítače staly běžné a všudypřítomné, zájem investorů se obrátil k výrobcům software, dodavatelům hlavních součástek a provozovatelům služeb (například Microsoft, Intel a Google).

Přesun hodnot v průmyslu osobních počítačů – podíly tržní kapitalizace (%)

as2

Tabulka 3.
Harvard Business Review, Červenec 2013

HLEDÁNÍ VÍTĚZŮ – PŘÍKLADY NĚKTERÝCH AKCIÍ

Monsanto – Nejvýznamnější společnost v oblasti zemědělských biotechnologií má na svém kontě řadu inovací, z nichž nejdůležitější je její průkopnická role v oblasti geneticky modifikovaných plodin.
V současné době je Monsanto v čele úsilí vytvořit integrovaný datový systém ke zvýšení zemědělské produktivity.
Uvedla na trh svůj vlastní systém FieldScripts a v říjnu 2013 získala společnost Climate Corp, což je firma zabývající se analýzou klimatu.
Jako leader a investor v biozemědělství a s ohledem na rostoucí spotřebu potravin je Monsanto společností, která má nejlepší předpoklady posílit zásluhou internetu věcí svoji pozici na trhu.

FieldScripts a praktické zkušební výsledky

as3

 

Tabulka 4.
Zdroj: Monsanto.
FieldScripts praktické zkoušky v 56 lokacích. Údaje 12/2012

General Electric (GE) – Zřejmě nejslibnější ze všech oblastí se jeví rostoucí vzájemná interakce internetu věcí a průmyslového sektoru.
GE v této oblasti hraje vedoucí roli a investuje významné prostředky do systému, který nazývá Industrial Internet.
V dnešní světové průmyslové základně bychom napočítali přes tři milióny velkých “věcí, které se točí”.
GE odhaduje, že optimalizační proces, který by vedl k úspoře ve výši pouhého 1 %, by znamenal v průběhu 15 let celkovou úsporu 226 miliard dolarů. Industrial Internet by mnohým společnostem umožnil přiblížit se k ideálu „nulových neplánovaných odstávek“, kde by se preventivní údržby mohly provádět na základě skutečného stavu technologie a nikoliv podle jejího odhadovaného stavu.

Samsung Kromě toho, že je jedním z největších světových výrobců chytrých telefonů, je korejský Samsung zároveň dodavatelem širokého spektra technologických produktů, včetně chladniček, praček, DVD přehrávačů atd. S ohledem na šíři nabídky a výzkumnou základnu, kterou má společnost k dispozici, jsme přesvědčeni, že Samsung má předpoklady stát se vedoucí silou ve vývoji chytrých spotřebních zařízení, která mohou mezi sebou vzájemně komunikovat.
Samsung například vyvinul pračku umožňující uživatelům kontrolovat prací proces prostřednictvím jejich chytrých telefonů.

CSR – Dalším dobrým příkladem je britská technologická firma CSR PLC.
S tím, jak se rozšiřuje počet spotřebičů a zařízení se vestavěnými mikročipy, zvyšuje se poptávka po možnostech vzájemné bezdrátové komunikace mezi těmito zařízeními. Komunikačním standardem k tomuto účelu je Bluetooth Smart (což je derivát Bluetooth s nízkou spotřebou elektrické energie). Protože je dnes už mnoho moderních chytrých telefonů a tabletů touto technologií vybaveno, což je činí schopné připojit se k širokému spektru domácích spotřebičů.

Jako průkopník technologie Bluetooth a významný dodavatel nízkoenergetických bezdrátových zařízení má společnost CSR velmi dobré předpoklady vydělat na očekávaném růstu nízkoenergetické konektivity.
Atraktivita tohoto budoucího byznysu vedla americkou společnost Qualcomm, největšího světového výrobce mikročipů, k tomu, že za 2,5 miliardy dolarů odkoupila společnost CSR.

Vývoj cen akcií CSR  ve vztahu k evropskému indexu MSCI

as3

Tabulka 5.
Zdroj: Datastream 10.11. 2014

ZÁVĚREM

Domníváme se, že rychlý nárůst inteligentních zařízení s možností vzájemné komunikace, bude novou technologickou vlnou, která bude následovat okamžitě po vlně chytrých telefonů.

Naše investiční týmy věří, že téma chytrého spojení má převratný potenciál a že může změnit zaběhlou praxi v mnoha oborech.
V důsledku toho nabízí tento rychle se vyvíjející segment obrovské investiční příležitosti zejména do těch společností, které jsou nejrychlejší a nejtvořivější při vytváření aplikací, jimiž se v pozitivním smyslu odliší od svých konkurentů.

Jako investoři denně analyzujeme předpokládaný vliv všech převratných trendů a individuální firemní strategie, abychom byli schopni identifikovat ty společnosti, které mají největší šanci získat profit z internetu věcí, a současně se snažíme, aby se tyto  poznatky co nejvěrněji odrážely v klientských fondech.


Zdroj:    Fidelity Investment
Partners Financial Services