Zákon zpřísňuje elektronické dražby, musí být přesné na setinu vteřiny

Praha, 16. dubna 2014

Do 30. dubna musí všichni dražebníci, kteří provádějí veřejné elektronické dražby, upravit své portály tak, aby vyhovovaly podmínkám stanovených Ministerstvem pro místní rozvoj.
Cílem je zpřehlednit online dražby a sjednotit požadavky na jejich průběh.
Zaznamenávání všech úkonů s rozlišením na setinu sekundy nebo informace o konkurenčních příhozech nejpozději do deseti vteřin jsou jen některé z těchto změn, jak informovala společnost Eurodražby.cz, lídr v oblasti nedobrovolných dražeb a první dražebník elektronických dražeb v České republice.

Po startu elektronických dražeb nemovitostí v roce 2009 a loňském povolení e-dražeb věcí movitých musely na jejich rostoucí oblibu reagovat i příslušné dozorující orgány.
Kromě obecného ustanovení § 16a zákona o veřejných dražbách doposud chyběla podrobná prováděcí úprava.
Tento nedostatek nově odstranila vyhláška č. 18/2014 Sb. o stanovení podmínek postupu při elektronické dražbě.
Vyhlášku vydalo 24. ledna 2014 Ministerstvo pro místní rozvoj, které na veřejné dražby dohlíží; dražební portály mají na úpravu čas do konce dubna. „Vyhlášku Ministerstva pro místní rozvoj vítáme, náš portál podle těchto pravidel funguje už od svého spuštění v roce 2009.
Jejich dodržování zabrání tomu, aby se potencionální zájemci setkali s neprofesionálně vedenými elektronickými dražbami a ztratili tak důvěru v celý systém,” uvedl Radim Hasman, předseda představenstva společnosti Eurodražby.cz.

Důvodem pro zavedení elektronických dražeb bylo jejich zpřístupnění širší veřejnosti a zvýšení transparentnosti dražebního procesu.
Ne každý zájemce se může dostavit v daný termín na dané místo, což je nutná podmínka pro účast na tradiční fyzické dražbě.
Také pravděpodobnost, že by se zájemci na výsledku mezi sebou předem domluvili, je u elektronických dražeb prakticky nulová. Účastníci spolu do styku vůbec nepřijdou, komunikují totiž pouze a výhradně s dražebním portálem, který jim přiřadí unikátní přístupové údaje.
S nimi se do systému přihlásí a pak už jen postupují podle instrukcí dražebníka.
Přesná komunikace v reálném čase je tak alfou a omegou celého procesu.

„Dražební portál nesmí zájemcům klást překážky technického rázu.
Systém musí fungovat na běžných internetových prohlížečích a nesmí využívat žádné speciální aplikace s výjimkou tří nejrozšířenějších, JavaScript, Flash a Adobe Reader,“ vysvětluje Radim Hasman.
Portál také musí vytvářet bezpečné prostředí v šifrovaném HTTPS protokolu, kam mají přístup pouze přihlášení účastníci, kterým dražebník zaslal přístupové údaje a jejichž identifikaci uchovává v zabezpečeném šifrovaném algoritmu.

Zásadní je u elektronické dražby sledování času, a to jak pro zájemce, tak pro dražebníka.
V praxi by neměly vznikat situace, kdy věc vydraží větší počet zájemců. „Přesně v souladu s pravidly synchronizujeme náš portál minimálně jednou za 24 hodin se světovým koordinovaným časem UCT.
Veškeré úkony zpracováváme s přesností na setiny sekundy, a o všech změnách a příhozech během dražby ví naši klienti nejpozději do deseti vteřin od úkonu,” řekl Radim Hasman.
Vyhláška myslí i na dostatečný čas pro příhoz před koncem dražby.
Pokud v posledních pěti minutách před koncem dražby učiní jeden z účastníků příhoz, automaticky se prodlužuje čas pro příjem dalšího podání o pět minut.
Dražebník má také povinnost sledovat dostupnost svého webového potrálu, a pokud by zjistil, že byl k jeho systému omezen přístup po dobu delší než jedna minuta, musí o situaci neprodleně informovat všechny účastníky a prodloužit konání dražby o celou hodinu.

Po ukončení dražby, ať už byl předmět vydražen nebo ne, se vždy vyhotoví záznam. Jeho součástí jsou vedle označení draženého předmětu a zúčastněných osob i poskytnuté identifikátory dražitelů, včetně jejich IP adres.
Správce elektronického dražebního systému pak tyto záznamy archivuje po dobu nejméně jednoho roku pro případ kontrol, které provádí pracovníci Ministerstva pro místní rozvoj.