Nezajde stavební spoření na úbytě?

Kde a proč stavební spoření vzniklo? Ve kterých zemích existuje a jak úspěšně? Jak si stojí Česká republika? Jaký je podíl úvěrů na vkladech? Naplňují české stavební spořitelny svůj smysl? Zruší Ministerstvo financí kvůli schodku veřejných financí státní podporu?

Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)

Přihlásit se

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

2. 11. 2006 11:01, TaF

Já mám naopak špatnou zkušenost s Raiffeisenkou, hlavně s tím, jak jim soustavně nefunguje ten jejich "Specialustův internetový servis". U Lišky jsem se z těch jejich výpisů aspoň dozvěděl to podstatné a poradci mi zatím vždycky poradili. U RSTS jsou informace z výpisu a od poradců ubohé, z internetu momentálně dlouhodobě žádné. (U těch poradců je to dost v lidech, ale já jsem se u RSTS dosud se vstřícným přístupem nesetkal.)

Zobrazit celé vlákno

+60
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

31. 10. 2006 22:19, Lišák bez lišky

Souhlas, k Lišce už nikdy více, celá rodina smlouvu vypověděla, u dvou smluv se nám stalo, že naše milá obchoďačka za nás podepsala změnu výše cílovky. A co se s ní stalo? Nic, je pořád tam, kde seděla. S vyřízením úvěru jim to taky trvalo skoro měsíc, protože se nenašel nikdo, kdo by zastoupil nemocnou pracovnici. Chtěli jsme uzavřít smlouvu s Buřinkou, ale po návštěvě místní pobočky ČS,kde pracovnice ani nevedela kolik let vlastně musime spořit (udajně staci 12 mesicu :-))), pak se sla zeptat kolegyne a opravila se na 5let :-)) tak to v nas duveru opravdu nevyvolalo. Nakonec jsme skoncili v Raifaisen spořitelně, na pobocce nam odpovedeli na vsechno. Máte s Liškou taky někdo podobnou zkušenost? Má hodně klientů, ale asi kvantita není kvalita :-((

Zobrazit celé vlákno

-16
+-
Reagovat na příspěvek

Další příspěvky v diskuzi (celkem 40 komentářů)

25. 10. 2006 18:18 | Tomáš Marný

Ono je podmínkou, že na stavební spoření se může vkládat nejvýše 1.500,- Kč měsíčně? A víc než 5 let se spořit nesmí? A několik smluv z rodiny se sdružit nesmí?
+7
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 10. 2006 18:18 | Tomáš Marný

Ono je podmínkou, že na stavební spoření se může vkládat nejvýše 1.500,- Kč měsíčně? A víc než 5 let se spořit nesmí? A několik smluv z rodiny se sdružit nesmí?
+4
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 10. 2006 16:19 | tester

Jde o to, že 90% lidí neumí efektivně využívat své peníze, nečtou si podobné diskuze a články a jsou ve finančních otázkách nevzdělaní a nezodpovědní. Pokud byste méně vzdělanému dělníkovi snížili daně, peníze by stejně utratil za blbosti. Vlastní zkušenost mám takovou, že stát prostě přerozděluje kvůli udržení jakési sociální solidarity. Ti zodpovědní ať platí těm blbcům. My, kteří čteme tuto diskuzi, bychom věděli, kam ušetřené peníze investovat, jak vydělat a jak se mít dobře a zabezpečit rodinu. Klidně bychom platili školné a soukromé nemocnice a počítali s nulovým důhodem a nevadilo by to, pokud by byly minimální daně. Protože bychom dokázali dlouhodobě plánovat a peníze ušetřit a zhodnotit. Ale spousta lidí by umírala hlady, nevzdělaní a nezodpovědní by vyvolávali nepokoje, neexistoval by sociální systém. Problém je najít rozumnou hranici, kompromis mezi oběma stavy. Řešením je zlepšení systému vzdělání, finanční vzdělání již v mateřské škole formou hry a uvědomování si zodpovědnosti za své jednání a toho, že postarat se musí každý o sebe kromě nemocných (ne vlastní vinou, ne např. alkoholici...) a starých lidí. I to stáří lze předvídat takže ani stáří není omluva. Pak teprve můžeme snižovat daně a mít se všichni lépe. Jako finanční poradce jsem se setkal s lidmi, kteří dokázali dědictví v řádu milionů rozházet za rok - nová plazmová televize, luxusní nábytek, auto. Za rok zjistili, že nestíhají platit povinné ručení a pojistky a byli na tom ještě hůře než předtím. Dobře jim tak. Ale částečná vina je i na školství.
+9
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 10. 2006 15:44 | Petr

"hledal způsob jak lidem umožnit, aby si naspořili na bydlení"
Vy si myslíte, že přes stavební spoření (to vaše "naspořili") si opravdu někdo NASPOŘÍ na bydlení? Jaké bydlení si koupíte za 130 tis Kč? (To je částka pro vázací dobu 5 let a 1500 Kč měsíčně + 4500 kč od státu ročně.) Teď se nevyjadřuji o možnosti se zadlužit (úvěr).
"produkt dlouhodobého spoření, který by starším lidem umožnil spořit na stáří s plusovým výnosem"
Tak se rozhodněte. Na bydlení nebo na spoření na stáří? Stavební spoření měl/má být produkt určený pro spoření na stáří? To je mi novinka (už ten název, že). K čemu je vlastně to penzijní připojištění opět se státní podporou?
"Systém stavebního spoření je určen většině, která se pohybuje od 80% průměrného platu výše"
No to je přesně, co říkám. To jsou ti spříznění klienti. Proč těmto vydělávájícím lidem platící solidní daně brát a pak jim to oklikou vracet, když se na tom přiživí stavební spořitelny a peníze se jim vrátí s časovým zpožděním? Co jim takhle jim ty peníze HNED ponechat (lehce snížit daně), zrušit státní podporu (nulový efekt pro státní pokladnu) a ponechat stavební spořitelny ať ukážou, jestli dokážou nabídnout zajímavý produkt, o který je zájem?
Děkuji, že máte starost o mé stáří.
+8
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 10. 2006 15:41 | lišák

moje řeč ( lišák )
+37
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 10. 2006 14:31 | Rejpal

V době kdy se začalo se stavebním spořením se ještě o hypotékách moc nemluvilo a stát hledal způsob jak lidem umožnit, aby si naspořili na bydlení. Pro začátek však musely jít do hry i peníze tzv. spřízněných klientů, aby bylo možnou začít s úvěry co nejdříve. Jak klesaly úrokové sazby, tak se i snížil státní příspěvek aby odpovídal přiměřenému úrokovému výnosu 6 letého dlouhodobého spoření při cca 3% inflaci. Vždyť kdo by dlouhodobě šetřil s 2% výnosem ? Dobře víte, že bez spřízněných klientů by to tak stavební spořitelny mohly zabalit. Současně by na trhu chyběl produkt dlouhodobého spoření, který by starším lidem umožnil spořit na stáří s plusovým výnosem, který umožňuje odložení spotřeby bez znehodnocení inflací. Asi jste ještě hodně mladý a proto na stáří nemyslíte. Ale život i Vám uteče jako voda a začnete se poohlížet po způsobu jak si bez zbytečných ztrát něco odložit. A ještě připomínka. Systém stavebního spoření není určen sociálním případům (ti by asi ze sociálních dávek těžko asi šetřili), ale zejména většině, která se pohybuje od 80% průměrného platu výše. Pro ty nadprůměrně vydělávající je tu systém hypoték a překlenovacích úvěrů.
+6
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 10. 2006 13:40 | jao

Fakt jsou Egypt, Maroko a Tunisko evropské země? Jinak - stavební spoření je dalším prostředkem k přerozdělování peněz, tentokráte od bohatších (=platících daně) k bohatším (=účastníkům stavebního spoření). Mělo by zajít na úbytě. A píšu to s vědomím, že se na tom podílím.
+7
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

25. 10. 2006 11:33 | Petr

"Státu se proto vyplácí věnovat pár miliard na stavební spoření a ušetřit desítky miliard na dluhové službě." Prosím o vysvětlení, tyto souvislosti jsem nepochopil. Když se to "VYPLATÍ", proč před dvěma roky stát snížil dotaci?
"Stavební spoření je v současné době jediné spoření, kde se úspory zatím neznehodnocují"
Započítal jste do toho i to, že ta státní podpora jsou vaše peníze, které jste odvedl na daních? Tudíž to NENÍ výnos.
Státní rozpočet se nachází v dlouhodobém deficitu, ale vyhodit 16 mld. - to je podle vás v pohodě.
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 10. 2006 11:27 | Petr

"je dotování dlouhodobého spoření nutné"
Asi jsem nepochopil moji výtku ke stavebnímu spoření. Proč dotovat bohaté? Jen bohatí lidé si spoří. Ti, co žijí z výplaty k výplatě SS nemají (znám takové). Přece stačí, aby těm bohatým stát snížil daně. Dnes ty daně vybere, oklikou je vrátí a přiživí se na tom úředníci ministerstva financí (jejich platy) a hlavně samotné spořitelny, které hrají jen zbytečného prostředníka. Po zrušení státní podpory by peníze zůstaly u lidí okamžitě a děravý státní rozpočet by nemusel platit ročně 16 mld. na podporu SS. Není to logické??
Navíc stavební spořitelny půjčují peníze za 6% (překlenováky i více) a samy nabízejí s bídou 2% (a ještě škubou na poplatcích). Ať žijí z rozdílu marží. Aspoň se budou pořádně snažit (viz. hrůzostrašné historky z vyřízování stavebních úvěrů). Proč do toho montovat státní peníze?
+6
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 10. 2006 11:17 | Sikin

No nevím, živím se poskytováním úvěrů jak ze stavebního spoření tak hypotéky. Průměr úvěru ze stavebka mám cca. 850.000.- Kč a u hypotéky cca. 1.200.000.-Kč. Vzhledem k tomu že působím v menším okresním městě ( 30.000 obyvatel) tak mnoho potřeb pokryji klientům jenom ze stavebka, protože tu jsou ceny bytů nižší než například v krajském městě.
+9
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 10. 2006 10:30 | Rejpal

Pokud stát tlačí na ČNB aby sazby byly nižší než je reálná inflace a banky neplatí za půjčení peněz (alespoň 1 až 2% nad inflaci) ale nechají si za uložení platit (úroky jsou 1,5 až 3% pod inflaci), pak je dotování dlouhodobého spoření nutné. Jen si vemte nejlépe úročené ING konto, banka si od vás za minimálních nákladů převezme peníze a vyplatí Vám 1,9%, pokud pro tyto peníze nemá uplatnění uvnitř banky uloží je na 2,5% u ČNB. Její zisk je za minimálních nákladů kolem 0,5 % z celkového uloženého objemu prostředků. I přes to, že se jedná o nejlépe úročený bankovní účet v ČR, se prostředky střadale znehodnocují kolem cca 1% ročně.
+7
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 10. 2006 10:18 | Rejpal

Tak teď se to objevilo a tak to trochu zopakuji. Stávající úroková politika ČNB a potažmo státu poškozuje střadatelé. Uroky ČNB jsou pod úrovni inflace a banky si účtují za uložení peněz, tak že reálné úroky jsou cca 2% pod inflací, tedy střadatel ztrácí. Státu se proto vyplácí věnovat pár miliard na stavební spoření a ušetřit desítky miliard na dluhové službě. Stavební spoření je v současné době jediné spoření, kde se úspory zatím neznehodnocují (cca 7%) při dlouhodobém uložení. Pokud by po zavedení eura a odstavení ČNB od rozhodování úroky v bankách kopírovaly inflaci o + 1 až 2 %. Pak by i stavební spoření ztrácelo smysl a smysl ztrácel i státní příspěvek hrazený ze státního rozpočtu.
+9
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 10. 2006 10:09 | Rejpal

Můj příspěvek se neobjevil. Cenzura funguje a nebo je to technická chyba ???
+8
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

25. 10. 2006 9:39 | Petr

V případě stavebního spoření by stačilo zrušit státní podporu (asi by stačila jedna menší novela zákona). To bych pak chtěl vidět, jak populární produkt by to byl. Stavební spoření a stavební spořitelny ať dále existují a ukážou co dovedou, ale bez státní podpory, která je jediným důvodem pro takovéto spoření.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 10. 2006 9:19 | SocPredator

Tady by se toho dalo změnit, od těch snížených daní až po důchodovou reformu, proč to ti politici neudělají? :-) Jinak technická: smlouva se dá uzavřít i za 0,5% z cílové částky
+8
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 10. 2006 8:18

vsichni nize uvedeni krasne popsali fungovani tzv. "socialniho statu" - stat vedeny levicovou stranou cilene okrada sve obcany, hlavne ty, kteri nejsou volici vladni strany, a za tyto penize pak sponzoruje sve volice - linou, nepracujici luzu ... je pak logicke, ze okradena skupina se snazi vsemi moznymi i nemoznymi prostredky cast ukradenych penez dostat z5 - stavebni sporeni, spolecne zdaneni manzelu apod..
+7
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

25. 10. 2006 8:18 | ?

Trochu jsem se v tech nekolikacifernych cislech ztratil, kolikaciferni ze to byli volici?
+7
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 10. 2006 7:40 | Petr

Stavební spoření je nesmysl. Své zdaněné peníze musím vložit na dlouhou dobu do jedné z šesti institucí. Ta instituce mě za to, že si u ní uložím peníze oškube o poplatky. Nejdříve 1% z cílové částky, poté pravidelné poplatky, které se nekontrolovatelně zvyšují. Stát mi sebere peníze na daních a pár šupů mi jednou za rok s velkou slávou pošle opět oné instituci.
Takže já živím instituci zvanou stavební spořitelna a úředníky na ministerstvu financí, aby politici mohli prohlašovat, jak se starají a podporují spoření a výstavbu.
Selským rozum říká, že to celé je pěkná blbost. Copak by nestačilo snížit daně, zrušit stavební spořitelny a nechat peníze u lidí, co si je vydělali místo vymýšlení institucí a dlouhodobému toku peněz oklikou? Asi ne. Politici by neměli co přerozdělovat a nemohli by se plácat po ramenou, jací to jsou chlapáci. Stavební spořitelny by nemohly spokojeně žít z bezpracného škubání klientů na poplatcích. Pár úředníků na ministerstvu financí by němělo nápň práce.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

25. 10. 2006 7:19 | Pavel

Mě stát bere na daních měsíčně pěticifernou částku, tak nevím proč bych si neměl těch pár stovek vzít zpátky. Samozřejmě, mnohem šťastnější bych byl, kdybych platit na daních částku maximálně čtyřcifernou a nemusel si pak zřizovat produkty , které bych bez státní podpory nechtěl, ale to by pak stát nemohl vyplácet pěticiferné podpory těm, co si to spoření dovolit nemůžou, a uplácet si tak voliče, že...
+7
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 10. 2006 1:08 | jezevec

Stavební spoření v dnešní podobě je jen tunel pro blbý. Stát sebere všem, hlavně tem nechudším, několik tisíc měsíčně na nehorázných daních - aby pak těm bohatším, co si mohou dovolit spořit trojcifernou částku měsíčně, dotoval několika stokorunami jejich spoření na auto či dovolenou. Přitom užitná hodnota stavebního spoření pro financování bydlení se pohybuje spíš jen v intencích teorie - za 150/300 tisíc dneska pořáídíte možná základy, možná nábytek. Z nich hned odevzdáte 19% státu na DPH - a čus šlus.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Stránka 2/2

2

Následující

Interaktivní grafiky

Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Kdo může žádat o přiznání starobní penze? Co všechno se počítá? Jaké jsou podmínky? Tady...více

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více

Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích

Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích

Od 1. ledna 2024 čeká na řidiče několik nových dopravních značek. Novelu vyhlášky č. 294/2015...více

Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky

Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky

Tohle není podvod, který by měl každý poznat hned na první pohled. Není to amatérsky působící...více

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Informace ke zpracování osobních údajů

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Jan Sokol

filosof a exministr

Stanislav Bernard

podnikatel, pivovar Bernard

Jan Sokol
ÚSPĚŠNOST
0,00 %

z 0 duelů
×
Stanislav Bernard
ÚSPĚŠNOST
0,00 %

z 0 duelů

Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů

Partners Financial Services