Chcete zlevnit hypotéku?

Paráda, tomuto triku se říká leverage. Jinými slovy půjčíte si peníze (a nemusíte na hypotéku, stačí na cokoliv jiného), protože věříte, že je dokážete zhodnotit lépe. Žijete z rozdílu (tedy marží) mezi výnosy a náklady. Vytvoříte si tak vlastní hedge fond nebo banku. Čím větší leverage máte, tím větších dosahujete v případě kladné marže zisků. Nějaký problém? V případě záporné marže funguje leverage obráceně (čím zadluženější jste, tím větších dosahujete ztrát). A samozřejmě časový nesoulad aktiv a pasiv - jsou-li pasiva splatná dříve než pasiva, jdete do kelu i v případě kladných marží. Anebo odlišná likvidita aktiv a pasiv - stanou-li se z nějakého důvodu pasiva splatná dříve, než se vám podaří uvolnit aktiva, jdete do kelu také. V bankách a hedgeových fondech se na řízení aktiv a pasiv podílejí oddělení nadupané počítačovou technikou a kvantovými fyziky. Vy to však zajisté zvládnete s papírem a kalkulačkou.

To, že něco udělá spousta lidí, ještě neznamená, že to udělali správně. Spousta lidí si koupila byt před vstupem do EU, protože na tuty věděla, že po vstupu do EU půjdou ceny bytů vzhůru. Teď valí oči jako puci. A tuším, že budou oči valit ještě více.

Pokud nemáte na mysli regulované, ale tržní nájemné, tak jeho součástí je i podíl na údržbě a opravách a také podíl na amortizaci a přiměřený zisk. Soukromý pronajímatel s případnou generálkou, či výstavbou něčeho nového, počítá. Během té doby mu na to, svým podílem, pomůžete naspořit. Tím chci říci, že nějaká drobná nuance ve výši nájemného a výši splátek úvěru není až tak důležitá. Je to otázka výše akontace, lokality, výběru banky apod. Znám případy, kdy je nájemné dvakrát vyšší, než splátka úvěru, ale i naopak.
Rozhodující jsou spíše jiná kritéria. Jako je třeba životní styl, flexibilita, ale i ekonomické myšlení apod. Není žádný mustr, či obecný vzor na to, co je lepší. Zda být ten, co bydlení vlastní, či ten si jej půjčuje. Ovšem pokud se podaří spojit „výhody“ obojího, tak je to celkem slušný business.

Jak je mozne, ze tolik lidi si koupilo nebo by si rado koupilo byt....
Prece, aby ho mohlo za 20 let zrekontruovat. Proto, aby se mohli hodne zadluzit, proto, aby meli spatne sousedy....
Nebo, aby neco meli.

Jiná moznost je , jezditi 3 roky vnoci v Mnichove taxi. Pak je milion korun usporený za 3 roky pri pracovní dobe 40 hodin týdne (18.000 euro za rok vydeláno = 12.000 euro za rok usporené pri 6.000 euro na nájemné z bytu a na stravu ) Tedy pri 60 hodinách týdne je 36.000 euro (= pres milion korun) uz usetreno asi za 1,5 roku. Taxikár , to je jediná práce , která se v Mnichove ihned sezene , stací se pro zkousku naucit 550 ulic v Mnichove , coz jde za 3 týdny. V Londýne nutno pro zkousku znáti 10.000 ulic a to jde za 3 roky.

Krkolomnost nad penězoměnnost ? Jak jinak nazvati finanční fabulace zde psané? Jde zase jen o jedno - místo jednoho finančního produktu ( v tomto případě hypotéka ) prodati lidičkám těch produktíčků více, všude má přec ústav finance Vaše spravující poplateček za správu semhle, výpis z účtu támhle, odměna za prodej prodavači produktu komusi a tak dále a tak podobně .... Výsledek nakonec je při tolika letech tak nejistý, že se odborníci diví a laik žasne... Jediné řešení je prosté: když už musíš úvěr míti, koukej ho co nejrychleji a nejjednodušeji splatiti.... Pak si užívej svých tolárků a zlaťáčků a hlavně, zbytečně je nestrkej amatérům finančním, kteří si z nich hezky na vysoké nožce tyjou....

Ano, a vase jsou taky vsechny starosti a dalsi naklady na provoz a opravy atd. s ni spojene. Nekomu to nevadi, nekomu ano. Ja osobne patrim do druhe skupiny... :-)

No ale kolik ho takové splácení stojí a k tomu všechny platby další ? Navíc máte po dvaceti letech tak akorát byt před generálkou. A co když se vám přestane líbit okolí, sousedi, velikost apod. Pak prodáváte byt s hypo, což je dosti finančně nevýhodné.

Ja souhlasim, ze najem a hypoteka nejsou zas tak rozdilne. Ale predstava, ze najem je mensi nez hypoteka neni podle me uplne spravna. Respektive najem je o neco mensi, ale nemovitost po splaceni vase.

Zdravím Vás Petře a taky Fredyho. Podobnými propočty jsem se svého času hlouběji zaobíral neb jsem měl objednávku na článek na toto téma ( a vlastně ještě pořád mám, protože jsem ho ještě neodevzdal). Svým způsobem se tím zaobírám stále při projektech financování. Mám však trošku odlišný názor, resp. už dnes vím, že když efektivní úrok je v rozdílu 1-2%, tak ten rozdíl mezi hypotékou na 20let (a spořením "úspory") a hypotékou na 10 let (a 10ti lety spoření volných peněz, kdy nemusím HÚ platit) není velký, resp. HÚ na 10 let vychází lépe. Procenta jsou sice hezká věc, ale absloutní hodnoty na konci této "akce" hovoří o něčem jiném. Asi by stálo za to, udělat II. díl článku s nějakými konkrétními čísly.

V pripade najmu toho za dvacet let nasporite vic (at uz skutecnym sporenim nebo jinymi investicemi), protoze najem je porad nizsi nez splatka hypoteky plus dalsi naklady na vlastni nemovitost, a pravdepodobne si muzete koupit novy byt bez uveru (nebo s uverem, pokud si myslite, ze jinde dostanete z nasporenych penez vyssi vynos nez urok uveru). V pripade hypoteky jste po dvacet let pod tlakem splaceni a na konci mate dvacet let stary byt plus trochu nasporeno. Na tohle tema uz tu nejake clanky byly, ale neskodi moznost najmu pripomenout. Netvrdim, ze je vyhodnejsi jedno nebo druhe, ale je dobre zkusit si spocitat obe moznosti. Bohuzel je tam rada parametru, ktere lze jen odhadovat - ceny nemovitosti, pomer najem/cena, rozdil mezi vynosem ze sporeni/investic a urokem z hypoteky, ruzne statni podpory (ktere bych ja osobne nejradsi zrusil) ...

Také Vás zdravím. S penzijním připojištěním to beru zpět, máte pravdu. Mě to vyšlo asi 5,7%. Už jsem jak ti politici, kteří v médiích něco vypálí od boku a pak to tiše v kancelářích dopočítávají. Když to nevyjde, tak je klid po pěšině, maximálně to svedou na novináře, že je špatně interpretovali.
Autor zmínil penzijka třeba na prarodiče. To je ještě zajímavější, neboť u 5tiletého spoření je, v uvedeném případě, efektivní úrok dokonce přes 12%. Pět let je maximum, co může našinec ustát v případě „penzijního“ krachu za pomoci případné státní dluhové pasti. Nepřijde o tolik. Ten efektivní úrok za nějaké riziko jistě stojí.

Kdyz clovek plati 20 let najem, tak ma pak akorat holej zadek a dalsi jina sporeni. Takhle ma dalsi jina sporeni, bytecek a jeste neby pod tlakem splaceni.

Zdravím Vás, Fredy. Efektivní úrok pro penzijní připojištění pro 15 let při výnosu 3 % p.a mi vyšel 5,8 %. V článku je zaokrouhleno na 6 %. Je počítáno s daní 15 %. Ve všech Vašich poznámkách s Vámi souhlasím. (Vlastně jako s drtivou většinou Vašich názorů.) Článek chtěl být jednoduchý, proto obsahuje mnoho zjednodušení. Je otázkou, jestli to není na škodu. Chtělo se ukázat, že stojí minimálně za zvážení protáhnout dobu splatnosti hypotéky na 20 let místo na 15 a ušetřenou částku použít jinak. Samozřejmě bychom dokázali najít ještě výhodnější řešení, než jaké je v článku. Také nejsem velkým přítelem používání penzijního připojištění na velmi dlouhou dobu a raději bych použil balancované nebo akciové fondy. (Takže si zase rozumíme.) Petr Syrový

Předpoklad opomíjení 60 leté hranice je správný, leč souhlasím že přitažený za vlasy. Dá se třeba spořit tzv. "na (pra)rodiče".
Těch 6 % odpovídá spoření penzijka kolem 7 let. Na tom se už asi shodneme.
Jinak argument o fondech atd. plně uznávám. Penzijní spoření má tu výhodu, že zajistí další oblast, kterou ve svém životě potřebujeme a použijeme na něj relativně levnější peníze z HÚ.

Je to dosti krkolomné. Proč tedy byt na hypo kupovat? Pak je jednoznačně výhodnější byt najmout ( nemusím se k jednomu místu a jedné bytové dispozici vázat na 20 let) a s volnými prostředky nakládat , jak autor navrhuje. Pořízení věci na úvěr , s vyjímkou investic do rozvoje podnikání, není nikdy ekonomické ( může mít však jiné výhody).

Efektivní úrok 6% u penzijního připojištění mi nesedí. Za dobu 15 let se státní příspěvek 150 Kč měsíčně v efektivitě ztrácí, odpočty od základu daně žádné, a ještě stále platí zdanění výnosů po skončení smlouvy a jednorázové penzi. Zajímalo ba mě, jak jste k těm 6%, při průměrném zhodnocení fondů 3%, došli?
Samozřejmě opomíjím takové věci, jako, že je třeba dodržet platnost smlouvy na penzijní připojištění do 60ti let apod. V tomto případě by „majitel“ hypotéky musel být starší 45 let. Pak stojí za uvážení (lépe za porovnání) investice do podílových fondů, místo do penzijního připojištění. A nebo také úvěr ze stavebního spoření místo hypotéky.
Pan Syrový je znalec, umí počítat, a tak už nikde netlačí „kombíka“ hypotéky s KŽP, což Vy jste také neudělal. To je zase to pozitivní.