Pomůže novela vysokoškolského zákona?

Kdyby to ti domordci neuměli, tak by EU neměla cla na dovoz potravin, že... Největší pomoc rozvojovým zemím, kterou jim můžeme dát, je zrušit cla na dovoz levného zboží. Tím, že od nich nekupujeme to, co jsou schopni vyprodukovat, jim totiž...nepomáháme...

Povinné odložené školné: smlouva která nelze vypovedět. To je nemorální. Koukal jsem se na ten link, a o povinném odloženém školném tam nemluví, takže nemá smysl se tím dále zabývat.
Socialismus: beru jednomu, dávám druhému.
Bezúročná půjčka: beru jednom, platím druhému. Jednak daňový poplatník to od státu po vystudování studenta nedostane zpět, věřitelské riziko nese opět poplatník. A slovo "bezúročné" už je samo o sobě socialistické: jak byste se díval na to, kdybych vám dneska sebral 100 000,- , slíbil, že vám je za 10 let vrátím. A že vlastně o nic nepřijdete? Dokonce i když abstrahuji od inflace, tak jste přišel o výnos - minimálně psychický - který vám ty peníze a věci, co byste si za to koupil po těch 10 let mohly vynášet. Takže vám stát bere a někomu jinému dává. Socialismus. Pokud se to zaměstnavateli vyplatí, tak není důvod, aby studentovi to školné neplatil rovnou. Školu z toho klidně může vynechat.
Tak, jak je to na stránkách ISEA, tak by investorem byla škola. Škola tu je od toho, aby poskytovala vzdělání a ne aby dělala investora. Podívejte se na různé školy cizích jazyků: pro ně samozřejmě není problém hrát si na investora. Ale proč by to dělaly - pokud někdo má zájem naučit se cizí jazyk, tak má možnost si třeba půjčit v bance. Prostě škola je od toho, aby učila a ne od toho, aby si hrála na investora. Těm školám bych to nezakazoval, ale být školou, tak bych se do toho nepouštěl. A pokud se jedná o školu financovanou státem, tak bude riskovat státní peníze.
BTW: morální hazard. Ta smlouva musí být vypověditelná s tím, že absolvent uhradí to školné a nějaké úroky rovnou. Kteří studenti tu smlouvu vypovídat nebudou? Správně. Ti, kteří na procentech z příjmu odvedou méně, než by činila výška školného.

Mnozí se do své země nevrátí proto, že s pouhými znalostmi si nevystačí. Pracují tedy tam, kde pro to mají podmínky. To neznamená, že by přerušili všechny vazby s rodnou zemí. Pomáhají ji zvenčí.
Rozvinuté státy by posíláním peněz rozvojovým zemím skutečně nepomohly. Mnozí tamní domorodci peníze ani neznají a neuměli by je používat. Pomoc rozvojovým zemím má formu dodávek léků a potravin, vysílání lékařů, učitelů a odborníků, kteří tam budují průmysl, dopravní cesty atd. S nimi se tam někteří studenti vrací jako znalci místních poměrů, řeči i oboru. To musí předcházet otevření trhů. Dovedete si představit, jak by se téměř nahý domorodec uchytil v silné konkurenci západních trhů, aniž by měl potřebné vzdělání, dopravní prostředky, kapitál...? Co by prodával a jak by to dopravil na trh dříve, než to shnije? Kdyby taková země na úrovni doby kamenné prodávala jen svoje přírodní bohatství, za chvíli nebude mít vůbec nic. Právě proto je vzdělání tak důležité. Aby měli co prodávat a aby uměli vyrábět a prodávat.

Na systému odloženého školného je sympatické, že nutí školu produkovat kvalitní absolventy. Z tohoto pohledu bych jej podporoval nejen na VŠ. Poznal jsem až příliš "řemeslníků", kteří neznají ani abecedu svého oboru, nebo práci flákají tak, že by jim měl být odebrán (nevydán) výuční list. Na druhou stranu v něm vidím slabinu. Řada absolventů se po škole po práci moc neshání, nebo pracují na černo. Pokud se takoví na škole rozhodnou pro odložené školné, bude se jim chtít do oficiálního zaměstnání o to méně. Představa, že nastoupí za plat neodpovídající jejich pohádkovým představám a ještě z něj budou část posílat škole je bude držet u černoty nebo doma. V tomto případě byste nebyl s tím socialismem daleko od pravdy. Nechápu ovšem, co spatřujete socialistického na půjčkách na školné? Nebyly by nevratné, pouze bezúročné. Úrok v tomto případě nahradí vzdělanost občanů, z níž bude stát těžit. Také nevím, co by bylo diskriminující na odloženém školném? Svým způsobem je to podobný systém, jako sponzoring studenta ze strany budoucího zaměstnavatele, který bude z práce absolventa později těžit. V tomto případě by sponzorem (investorem) byla škola. Teď mne napadá, že by stálo za úvahu, aby odložené školné bylo dobrovolné, ale podmíněné smlouvou s budoucím zaměstnavatelem. Školné by tak nebylo odloženo studentům, kteří nebudou mít zajištěné budoucí zaměstnání. Budoucí zaměstnavatel by současně musel škole zaručit, že absolventa zaměstná, nebo zaplatí přiměřenou náhradu, pokud nebude schopen svému závazku dostát. Tím by školy byly chráněny proti smlouvám uzavřeným ze známosti.

http://www.isea-cz.org/?operation=display&id=78
a další lánky na www.isea-cz.org

Hmmm..již chápu. Ten návrh jsem bohužel nečetl, není na něj nějaký link? Ale mám pár "ekonomických" dotazů z oblasti zachování energie: - jak by byla (převážně) financována škola (ihned po přijetí toho návrhu): státem nebo ze školného? - pokud bude škola financována ze školného, pak něco ve stylu "kdo chce, promineme mu školné, ale potom nám bude plati X% ze svého příjmu" znamená, že škola na sebe bere funkci "investora". Ne že bych chtěl školám v tomto bránit, jenom nemám pocit, že tu ty školy od toho jsou - každý by měl dělat to, co dělá dobře a nevšiml jsem si, že by se zrovna školy chtěly specializovat do role "spekulant na trhu vzdělání" - bude mít student možnost nevyužít té možnosti odvádět později z příjmu určitou část? - pokud bude škola financována převážně státem, pak mi přijde, že by ten systém musel být povinný - což pokud stát považuje školné za nevhodnou diskriminaci, tak tohle je diskriminace na druhou - každý systém, kde někdo něco získává zadarmo má trošičku tendence k morálnímu hazardu.
Učinit takový systém povinný mi přijde mnohem více diskriminující než pouhé zavedení školného. U nepovinného systému bude riziko morálního hazardu nést buď škola nebo stát. Nevěřím tomu, že by z toho u škol vzešlo něco dobrého, a u státu se jedná o čirý socialismus. Když to sesumarizuji: podle mého názoru je jediné řešení převážné financování škol ze školného. Pokud budou chtít školy nabízet tento typ "posunu" školného, nechť tak činí. Nicméně bere na sebe riziko a nejsem si úplně jistý, jestli tady IMO tady nemáme školy od toho, aby monitorovaly pracovní trh, ale aby plnily požadavky svých zákazníků.

Kolik z těch zahraničních studentů se po skončení studia vrátí zpět do své země a působí tam k jejímu prospěchu ? Tímto pomůžeme jen těm studentům (nakonec proč ne), ale už ne jejich zemi. Rozvinuté státy sice věnují nějaké peníze rozvojovým zemím, což pomoc k ničemu. Kolika zemím to pomohlo ? Je to opravdu pomoc nebo jen alibi pro veřejnost? Kdyby chtěli skutečně pomoci, pak otevřou své trhy těmto zemím, čímž jim pomohou neskonale více - nedají jim sice peníze, ale dají možnost je vydělat, co je jistě cennější. Ovšem není to zase příáliš moc oblíbené u veřejnosti.

Vy mi nerozumíte. To není půjčka. Škola buď bude mít od studenta peníze navíc - jestliže bude student slušně vydělávat, nebo nebude. Jedinou garancí je kvalita vzdělání a schopnosti absolventů. Žádný stát.

Aaaa... oni vypadají trošku podobně, takže se mi poněkud spletli.
Já vůbec nejsem proti tomu, aby si to škola dělala, co uzná za vhodné. Po pravdě řečeno, nechápu, proč to někdo chce vtělovat do nějakého zákona - nestačí to té škole "nezakázat"?
... Jestliže kapitalistickým Američanům stojí za to, poskytovat ji (vlastním občanům) bezúročně, asi se jim to vyplatí.... Jsou tu 2 věci - jedna jsou soukromé systémy, které tímto způsobem fungují. Druhá věc je "státní půjčka". To je prostě "vzít peníze jedněm a dát je druhým" - socialismus. On to možná ten někdo časem zaplatí, ale asi to těžko vrátí tomu, kdo ty peníze původně dal. Pod termínem "kapitalističtí američané" si představuji ty soukromé společnosti, nikoliv jejich vládu. To že se americká vláda nazývá kapitalistickou nějak neznamená, že jí je. Kapitalistický návrh by byl "vezmu své peníze, nebo někoho přesvědčím, aby mi je dal a založím společnost, která bude poskytovat peníze studentům". Myslíte, že tohle měl pan Matějů na mysli? O tom dost pochybuji.
Uzavírat smlouvu přímo se školou o odvádění budoucích příjmů samozřejmě možné je, ale je to jenom přesun "státem" garantované půjčky na "školou" garantovanou půjčku (za kterou opět stojí stát). Takže to si moc nepomůžeme.

Asi míníte pana Matějů - prosím rozlišovat :) No - třeba ekonomicky výhodný, inteligentní, sebezáchovný :) Ale věcně: Půjčka je jedna možnost. Jestliže kapitalistickým Američanům stojí za to, poskytovat ji (vlastním občanům) bezúročně, asi se jim to vyplatí - vzdělaný člověk je prostě ekonomicky výhodnější. A ne jen ekonomicky. Nicméně pan Matějů byl vedoucím týmu, který navrhoval komplex opatření a pokud vím - bylo to i publikováno v tisku - v poslední verzi je hlavním způsobem tzv. "odložené školné". Tzn., že student si může vybrat, jestli zaplatí hned nebo bude poté, co překročí určitou výši příjmu (dejme tomu 1,5 násobek průměrného příjmu) platit určité procento (se stanoveným maximem za 1 semestr studia - třeba 0,5 %) příjmu po dobu 10ti let škole. Věřitelem tedy není banka, ale škola, ta si může podmínky stanovit podle svého, třeba pro každou fakultu jinak, dané jsou pouze určité mantinely a peníze dostane de facto pouze od "úspěšného" absolventa, protože není-li (míněno ekonomicky) úspěšný, nebude prostě platit nic. Splácení má horní věkovou hranici. Škola je tudíž přímo zainteresovaná na tom, jestli produkuje absolventy, kteří budou úspěšní na trhu práce. Je to pochopitelně mnohem propracovanější, tohle je jen pro ilustraci.

Jak jinak nazvat systém "stát poskytne půjčku studentovi" nebo "banka povinně poskytne půjčku studentovi" než socialistický? Nebo si snad pan Pehe pod "přitom nevytvořit systém finanční pomoci studentům" představoval něco jiného?

Myslím, že ten nadbytek lidí v některých oborech je způsoben právě tím, že se pro svůj obor rozhodují podle toho, co je právě v módě, nebo co více vynáší. Kdyby museli zvážit, zda se jim vyplatí investovat do vzdělání, které bude těžké prodat pro převis nabídky nad poptávkou, mnozí by zvolili jiný obor. Nedostatek kvalitních učitelů už máme a školné ještě zavedeno nebylo. Tady je problém spíš v ohodnocení práce v některých oborech, než školné. Pokud jde o příklady z jiných zemí, rád se poučím. Analyzovat něco, co už se odehrálo je snazší, než vymýšlet nevyzkoušené. Můžete uvést nějaký odkaz, kde je možno o Irsku a jeho zkušenosti se školným něco přečíst (nejlépe na webu)? Měli bychom ovšem zkoumat i zkušenosti těch zemí, kde školné funguje. Třeba Irové udělali něco špatně, možná zapracovala mentalita, nebo něco jiného.

Co je na systému finanční pomoci studentům socialistického? Více než 80 % studentů deseti nejprestižnějších amerických univerzit je příjemcem nějaké finanční pomoci - od poskytnutí půjčky přes zajištění příjmu z práce ve škole až po přímou pomoc, dorovnávající, co chybí. Jak jinak myslíte, že by si udržely tak vysokou kvalitu? Tím, že by přijímaly jen bohaté, asi sotva. Přijímají nadané - odkudkoli a bez ohledu na jejich finanční možnosti. Ostatně - pro většinu z nich je školné jen vedlejším zdrojem příjmů (pouze jedna z nich je státní).

....Myslím, že nelze zavádět školné a přitom nevytvořit systém finanční pomoci studentům..... Česky: myslím, že nelze rušit socialistický systém financování školství a přitom nevytvořit socialistický systém fianční pomoci studentům. Proč ne?

Nabídnout VŠ vzdělání masám je sice krásná věc, ale základním problémem by mělo být udržení přijatelné kvality výuky na VŠ. Pražská VŠE rozhodně není tuctovou školou, ale za příklad stojí. Navyšování počtu studentů při téměř neměnné (a dnes nedostatečné) kapacitě učitelů a místností vede tak akorát k úpadku úrovně výuky. Školné, pokud se zavede, by předně mělo mít určený účel, ke kterému bude využito. A tím je růst kvality výuky. Paralelně pak třeba růst počtu studentů, ale pouze za podmínky, že kvalita poroste také. Pokud budou mít vše v rukou rektoři, jsem osobně velmi zvědav, na co peníze studentů potečou.

Skolny v nasich podminkach je nesmysl. Vysledkem muze byt pouze nadbytek pravniku a ekonomu (zacina byt uz ted) a nedostatek napr. ucitelu. Tohle se pak bude davat do poradku dalsi 20 let. Kdyz mame za vzor Irsko (proc ne), tak se staci podivat, jak tam skolne dopadlo a proc ho zrusili.

Jak bylo v článku uvedeno, měla by novela zákona řešit i možnost půjček a jiných forem pomoci sociálně slabším studentům, což bohužel neřeší. Jinak bych se zavedením školného souhlasil. K čemu jsou studenti, kteří se rozhodnou studovat obor, k němuž nemají vztah, nebo který je přelidněn? K čemu jsou studenti, kteří po pár semestrech studium vzdají? K čemu jsou studenti, kteří dostudují a pak několik let pobírají podporu a čekají na vysněnou příležitost, která by se měla nejlépe vyskytnout v místě jejich bydliště? K čemu jsou studenti, kteří po škole pracují jako obyčejní technici nebo úředníci a své drahé vzdělání zahodí? Co zbyde ze vzdělání studentky, která se po škole rozhodne založit rodinu a za několik let po třech, čtyřech dětech začne shánět zaměstnání? Nebo naopak, co vyroste z jedináčka vysokoškolačky, která si zkrátí dobu mateřství na nutné minimum a jde dělat kariéru? Zanícená vědecká pracovnice bude stěží současně pozornou a pečlivou matkou. Proč mají takoví studenti zabírat místo jiným, kteří by se lépe v praxi prosadili? Student, který si své vzdělání alespoň částečně platí, shání sponzory a má jasno o svém budoucím uplatnění ještě před zahájením studia, skládá kromě přijímaček také zkoušku zodpovědnosti za svoji budoucnost.
Nevidím důvod, proč by měli platit školné cizinci a našinci nikoli. Naopak u cizinců z rozvojových zemí, kteří by si studia sami zaplatit nemohli, je státní podpora jejich studia namístě. Pokrokové státy věnují každoročně několik procent HDP na pomoc rozvojovým zemím. A právě podpora studentů je snad tou nejlepší formou takové pomoci. Nevzdělanost obyvatelstva vytváří živné podmínky pro zločin, snadnou manipulovatelnost atd. Vzdělávat děti zaostalých zemí je účinnější a myslím, že i levnější, než tam vysílat naše vojáky.

Za současných podmínek, kdy student nemá možnost si přivydělat na brigádách a spolupracovat se školou v průběhu studia jako pomocná vědecká síla, za tristních startů do rodinného života, za podmínek, kdy se v této republice rodí málo dětí kvůli sociální situaci nelze českým studentům vysokých škol ještě předepisovat školné. Na druhé straně by měli platit školné cizinci.