Co na Hradě, to na jazyku

Od profesora po generála, od Masaryka po Pavla. Pojďte se projít hlavami Československa a Česka na našich známkách.

Tomáš Garrigue Masaryk se na československých poštovních známkách mezi světovými válkami objevil mnohokrát. Prvně v roce 1920. Několik jich vyšlo pak i po válce v letech 1945–1947. A pak utrum až do roku 1990, kdy se na ceninu symbolicky vrátil. Tahle známka z roku 1937 je „smuteční Masaryk“, černá varianta původně narozeninové známky z roku 1935 vydaná rychle po prezidentově smrti.

Edvard Beneš prý na známky nechtěl. Nechal se přemluvit, ale trval na tom, že to budou civilnější portréty, než byly ty Masarykovy. První známky se dočkal po zvolení, tahle je čerstvě poválečná z roku 1946.

Když se dělá přehled hlav státu na československých a českých známkách, na tomhle místě většinou najdete protektorátního Adolfa Hitlera nejlépe od rytce Jindry Schmidta. Prezident, kterého jsme měli, se na známky nedostal. Až v letech 2018 a 2019 (to jsou ty na obrázku) k poctě nešťastného Emila Háchy vycházejí známky s jeho portrétem. Známky vydává Česká pošta, ale mimo svůj emisní plán. Objednává si je u ní a platí je soukromý podnik – tak jak to udělala třeba ČSOB s chameleonem. 

Rytec Jindra Schmidt debutoval Hitlerem, jeho motiv se dostal na protektorátní korunové bankovky, ostatně u bankovek začínal. Česká pošta jeho služeb využívala dlouhá léta. A je fakt, že patřil k rytecké špičce. Prezidenti byli jeho doména. Od něj byl i dva obrázky zpět Edvard Beneš i zde Klement Gottwald, oba ryti podle vlastního Schmidtova výtvarného návrhu.

Antonín Zápotocký. Někde tady začíná pár desítek let trvající tradice, že prezident vychází ve dvou základních variantách. Modrá je lacinější a stačí na pohled, lístek nebo otevřenou listovní zásilku. Červená je na dopis. Docela dlouho se držely i nominály 30 a 60 haléřů.

Antonín Novotný v červené, tedy dražší „dopisní“ verzi. A opět rytý Jindrou Schmidtem. 

Známky s prezidenty nebývají moc ceněné, vycházejí v obrovských nákladech. Výjimky ale samozřejmě jsou. Jednou z nich jsou známky s Ludvíkem Svobodou. Jsou dokonce tak vzácné, že vám je neukážeme. Byly tištěny v roce 1975, jenže prezidenta kvůli chorobě odvolali z funkce a známky nešly do oběhu, nýbrž do stoupy. Jasně, nějaké tam ovšem neskončily…

Husákovy děti si určitě vybaví i Husákovy známky. Ostatní si aspoň všimnou, že za Gustáva Husáka se už za pohled platilo padesátníkem, dopis byl za korunu. Tedy na téhle, novější známce. První Husákovy známky byly ještě za staré ceny, tedy za deset a dvacet tříhaléřů, kterými se ještě malou chvilku po jeho zvolení platilo.

Prezidentů, kteří byli na známkách víc států jsme měli několik. Masaryk se třeba objevuje na americké sérii Champions of Liberty, známkou s portrétem Klementa Gottwalda zase ve východním Německu oslavili náš vzájemný freundschaft. Ale Václav Havel byl jediný, kdo byl na známkách dvou států, v jejichž čele stál. Tu první československou známku dokonce přichystali za rekordních osm dní. Dopis byl za korunu. Na tuhle českou už bylo času víc. Vyšla v dnes neuvěřitelném nákadu 84 150 000 kusů. Na dopis nestačila, ten byl za 3 Kč. Nalepit se ale bez obav dala na pohled nebo dopisnici.  

Václava Klause dáváme do galerie pro jistotu dvakrát. Kdyby si to šel zkontrolovat, že neumenšujeme jeho význam. Dopisy jsme posílali za 6,40, za 6,50, za 7,50 a za 10 korun. Pohledy a koresponďáky už byly za stejnou cenu.

Známka s Milošem Zemanem už je písmenová. Má to výhodu, když si koupíte známky do zásoby a pošta mezitím zdraží. Pak se vaše investice pěkně zhodnotila. „Áčková“ známka patří na obyčejný dopis do 50 gramů, dnes v režimu prioritního dodání. První známka se Zemanem z roku 2013 (ta na obrázku; další v barevně odlišném provedení přišla po druhém zvolení) se prodávala několik měsíců za 10 korun, ještě v témž roce ale zdražila na 13 korun a teď od února stojí po posledním zdražení poštovních služeb 30 korun.

Petr Pavel po svém zvolení pochyboval, že by měl viset ve školách nebo být na známce. Nechal se přesvědčit. Srdce filatelisty pravděpodobně nezaplesá. Známka není tištěná hlubotiskem a dokonce jde o samolepku! Nový prezident tedy sice je na Hradě, ale na jazyku ne. Zájem sběratelů by mohlo povzbudit to, že známky, tištěné ofsetem, vycházejí jen jako desetiznámkový aršík s různým barevným podkladem, zde máme barvu „svrchně kvašenou“. Aršíků je sto tisíc a známky nesou písmeno B – jsou určeny na tuzemský dopis do padesáti gramů v ekonomickém režimu. V době vzniku tohoto přehledu je kus za 23 korun, další zdražení je ale na cestě: Změny České pošty. Pomaleji, zato dráž.