Kdo a jak dostane 5000 Kč na dítě. Úřad řekl podrobnosti – Fotogalerie (1/13)

Velmi vzácná je tahle desetikoruna z roku 1993. Písmena ve zkratce měny má menší, proto se pro ni vžil název „malé Kč“. Takových kusů se do oběhu dostalo jenom tisíc. Nakonec ji autor – podle ČNB prý na své vlastní přání – předělal do současné podoby, kdy jsou písmena Kč přibližně o dva milimetry vyšší. (Pro pokračování galerie klikněte na šipku.)

Kolik za ni můžete dostat? Cena se odvíjí od kvality mince. Hodnotí se hlavně zachovalost, tedy „ražební lesk“ – v tom luxusním se zachovalo jenom pár desítek kusů. Na začátku října se jedna z nich vydražila za 176 tisíc korun. Častější je však takzvaná oběhová kvalita – tedy mince, která se nějakou dobu používala a je to na ní vidět. Pozná se to podle rysek a hranek. I za takovou minci nicméně můžete dostat kolem 70 tisíc.

„Ještě stále ji můžete najít v oběhu, ale pravděpodobnost, že se tak stane, je menší, než že vyhrajete ve Sportce milion,“ říká Jan Jelínek, numismatik ze společnosti Macho {amp2}amp; Chlapovič. Máte pocit, že je to ta vaše? Porovnejte ji nejdřív s tímto obrázkem. Často se stává, že lidé nosí na ocenění obyčejné desetikoruny.

Další vzácná desetikoruna pochází z roku 1995. Výjimečná je tím, že má na straně se lvem nápis SPECIMEN. Jde tedy o vzor. Česká národní banka jich nechala vyrazit jenom 125 kusů, aby je rozeslala centrálním bankám napříč světem. Přesto se s ní můžete setkat i v oběhu. Jeden muž ji před deseti lety dostal zpátky při placení v obchodě – a i když byla mince ve špatném stavu, dnes má cenu několika desítek tisíc korun.

V roce 2000 nechala ČNB vyrazit desetikorunu s takzvaným miléniovým vzorem – najdete tam hodinový strojek místo brněnského Petrova. Zatímco strojku se tehdy vyrazilo přes 10 milionů kusů a žádnou vyšší cenu nemá, „klasického“ Petrova v roce 2000 vzniklo jenom 25 tisíc kusů – tudíž je vzácnější. Perfektně zachovaná mince (Petrov 2000) může mít cenu až 10 000 Kč. V oběhu spíš narazíte na používanou desetikorunu v horším stavu – i za tu však můžete dostat několik stovek.

Vzácnější padesátikoruna se vzhledem nijak neliší od té klasické, s níž běžně platíme. Jediný rozdíl je v roce „vydání“. Nejdražší jsou ročníky 2000, 2005 a 2015, zajímat by vás ale mohla i řada dalších: 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2001, 2002, 2003, 2004, 2006, 2007 a 2013. Za padesátikorunu můžete dostat od 150 do 3000 Kč.

S haléřovými mincemi se už v oběhu dávno nesetkáte. Desetník a dvacetník přestaly být platnou mincí v roce 2003, padesátník v roce 2008. Přesto možná doma najdete třeba vzácný dvacetihaléř z roku 1995 z Hamburské mincovny – vyrazilo se jich jenom 450 tisíc kusů a můžete ho teď prodat za několik set korun. Numismatici vyhledávají i dvacetníky z roku 2002 a 2003, které se razily pouze pro takzvané sady. Za padesátník z roku 1998 nebo 2008 dnes dostanete do tisíce korun. 

Vydělat můžete i na takzvané chyboražbě. U dvacetníků je lícní strana pootočená k rubové v různých kombinacích 45, 90 a 180 stupňů – zaznamenáno je to u ražeb z let 1993 a 1994. 

Sběratelé mají velký zájem o bankovku 200 Kč z roku 1993, která má na ochranném proužku text Republique du Zaire. Chyba vznikla záměnou v německé tiskárně. V oběhu ji už nejspíš nenajdete, protože vzory z roku 1993 – včetně těch správných proužků – už ČNB stáhla z oběhu. Když budete mít štěstí, můžete za ni získat i několik set tisíc korun. 

Ani tyhle bankovky z roku 1993 byste už v oběhu najít neměli. Pocházejí z takzvané náhradní série, tedy náhrady za nepodařené tisky bankovek standardní série. Za padesátikorunu, stovku nebo pětistovku můžete dostat 5000 až 30 000 Kč.

Stokoruna z náhradní série roku 1993.

Pětistovka z náhradní série roku 1993.

Sběratelé teď hledají i bankovku s nominální hodnotou 2000 Kč ze série E. Dostat za ni můžete dvou-až třínásobek. Když bude v perfektním stavu, tak i víc. Vzhledově se neliší od těch standardních, jediným rozdílem je právě písmeno E. Konkrétně jde o série E01-E24 a číslo 000001-000500. Nemělo by jich být víc než 12 tisíc kusů, v oběhu se našlo jenom několik desítek. Jde o testovací sérii, kde si ČNB banka zkoušela různé ochranné prvky.

A kdyby náhodou... Zlatý svatováclavský pětidukát z roku 1937 se na začátku října vydražil za 23 milionů korun. Stal se tak nejdražší československou mincí, přestože – na rozdíl od koruny – nikdy nebyl zákonným platidlem. Zatímco jiné svatováclavské dukáty byly raženy v desítkách až tisících kusů, zlaté pětidukáty vznikly v roce 1937 jenom čtyři.

Kam dál? Zkuste třeba nejlepší bankovky roku! Podívejte se, které uspěly ve světové soutěži.