Stanovisko výboru pro DPH k nabíjení elektrických vozidel

Na základě komunikace s odvětvím nabíjení elektrických vozidel Výbor pro DPH (VAT Committee) zjistil, že členské státy neuplatňují pravidla DPH na činnosti spojené s nabíjením elektrických vozidel jednotně. Zdá se, že některé členské státy považují nabíjení elektromobilů za dodání zboží, zatímco některé je považují za poskytnutí služby, což vede k právní nejistotě.

Výbor pro DPH se již shodl na tom, že dobíjení baterií je třeba považovat za hlavní prvek plnění prováděného provozovatelem infrastruktury. Ostatní služby poskytované provozovatelem infrastruktury by měly být považovány za vedlejší plnění k dobíjení, neboť jediným účelem těchto služeb (jako je rezervace na dálku, poskytování informací o tom, zda jsou terminály k dispozici, o jejich umístění, o typu zásuvek a dostupných parkovacích místech atd.) je usnadnit vozidlům přístup k dobíjecímu místu, aby mohla být dobita jejich baterie.

V posledním pracovním dokumentu Výbor znovu potvrdil, že

  • soubor různých činností prováděných provozovatelem infrastruktury nebo provozovatelem e-mobility představuje jediné plnění, přičemž hlavním plněním je nabíjení elektrického vozidla a ostatní služby jsou vedlejším plněním.
  • Hlavní plnění by mělo být kvalifikováno jako dodání elektřiny, tedy jako dodání zboží.

Otázka, která byla dále vyjasněna, se týkala toho, zda provozovatel infrastruktury dodává elektřinu přímo řidiči elektromobilu, nebo zda je elektřina dodávána provozovateli e-mobility, který pak provádí následné dodání uživateli elektromobilu. Výbor je toho názoru, že

  • provozovatel infrastruktury dodává elektřinu a vedlejší plnění provozovateli e-mobility, který pak následně dodává tuto elektřinu včetně vedlejších plnění řidiči elektrického vozidla.
  • Vzhledem k tomu, že provozovatel e-mobility nakupuje elektřinu za účelem jejího dalšího prodeje řidiči, měl by být provozovatel e-mobility považován za obchodníka podléhajícího dani. Dodání provozovatelem infrastruktury provozovateli e-mobility by proto mělo podléhat DPH tam, kde má obchodník povinný k dani (provozovatel e-mobility) své sídlo.
  • Dodání elektřiny uskutečněné provozovatelem e-mobility řidiči by se mělo považovat za uskutečněné tam, kde zákazník zboží skutečně používá a spotřebovává, tedy v místě dobíjecích terminálů. Osobou povinnou odvést DPH bude obvykle dodavatel.

Z výše uvedeného lze mimo jiné dovodit, že většina zástupců členských států preferuje uplatnění DPH u dobíjení elektromobilů se odlišně od palivových karet řešených ve věci C-185/01, Auto Lease Holland a C-235/18, Vega International. Ostatně i praktické dopady těchto rozsudků jsou stále ještě předmětem intenzivních diskuzí na úrovni Výboru pro DPH i VAT Expert Group.

Výbor pro DPH byl zřízen za účelem podpory jednotného uplatňování ustanovení směrnice o DPH. Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o poradní výbor, kterému nebyly svěřeny žádné legislativní pravomoci, nemůže Výbor pro DPH přijímat právně závazná rozhodnutí. Může však poskytovat určité pokyny k uplatňování směrnice.

Máte-li jakékoli dotazy, obraťte se na autory článku nebo na klientský tým EY, se kterým spolupracujete.

Autoři:

Martin Novák

Václav Vlček


Zdroj:    EY
Partners Financial Services