Promíjení pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu

Ministerstvo financí vydalo Pokyn GFŘ D-56 (dostupný ZDE), kterým upravuje postup správce daně při rozhodování o promíjení pokuty za neoznámení osvobozených příjmů.

Povinnost podat oznámení má poplatník, který realizoval osvobozený příjem přesahující částku 5 milionů Kč; oznámení musí být podáno nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž poplatník příjem obdržel. Při nesplnění této povinnosti ZDP stanoví relativně materiální pokuty (vypočtené z částky celkového osvobozeného příjmu, nikoliv jen dosaženého zisku), a to ve výši:

  • 0,1 % pokud poplatník podá oznámení dodatečně sám bez vyzvání správce daně;
  • 10 % pokud poplatník podá oznámení v náhradní lhůtě po výzvě správce daně;
  • 15 % pokud poplatník nepodá oznámení ani v náhradní lhůtě.

Poměrně striktní výklad tohoto ustanovení byl také nedávno potvrzen krajským soudem (informovali jsme vás ZDE). Možná právě v reakci na tyto případy teď ministerstvo problematiku adresuje pokynem.

ZDP dává správci daně možnost pokutu zcela nebo zčásti prominout, pokud k nepodání oznámení došlo z ospravedlnitelného důvodu.

Základní podmínkou pro možnost vyhovění (částečného) prominutí pokuty je, že poplatník nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, v posledních 3 letech závažným způsobem neporušil daňové nebo účetní právní předpisy.

Pokyn následně stanoví demonstrativní výčet ospravedlnitelných důvodů pro prominutí pokuty, kterými jsou:

  • Nepříznivý zdravotní stav poplatníka znemožňující splnění povinnosti oznámit osvobozený příjem;
  • Stižení poplatníka živelní pohromou;
  • Podání oznámení bez výzvy správce daně do 150 dnů po uplynutí původní zákonné lhůty;
  • Podání oznámení na výzvu správce daně do 120 dnů po uplynutí původní zákonné lhůty.

Procentuální ohodnocení prominutí výše pokuty se v uvedených případech pohybuje mezi 90 – 100 %, což může být vzhledem k výši pokuty a skutečnosti, že de facto nebyly kráceny příjmy státního rozpočtu, považováno za relativně přiměřenou moderaci sankce. Otázkou zůstává, jakou výši pokuty bude správce daně promíjet v situacích, kdy poplatník pochybení zjistí např. až při přípravě daňového přiznání za další rok, což bude po 150 dnech po uplynutí původní lhůty.

V případě dotazů se obraťte na autora článku nebo na poradenský tým EY, se kterým spolupracujete.

Autor:

Adam Linek


Zdroj:    EY
Partners Financial Services