ČNB k určení výše kapitálu samosprávných investičních fondů

Česká národní banka novelizovala vyhlášku č. 244/2013 Sb., o bližší úpravě některých pravidel zákona o investičních společnostech a investičních fondech[1].

S účinností od 1. 8. 2022 podle jejího § 48 odst. 2 platí, že při určení výše kapitálu samosprávného investičního fondu se použijí pouze položky a odpočty podle § 47, které se netýkají investiční činnosti samosprávného investičního fondu nebo podfondů jím vytvořených.

Při určení výše kapitálu samosprávného investičního fondu tedy nově platí:

  • SICAV, který vytváří podfond (§ 165 ZISIF) nemůže nově zahrnovat složky týkající se podfondu,
  • SICAV, který nevytváří podfond (§ 164) nemůže nově zahrnovat složky týkající se investiční části,
  • V případě SICAF (uzavřený investiční fond) platí, že položky a odpočty se nemohou týkat investiční činnosti. Pravidlo samotné i metodika jeho uplatnění jsou zcela nejasné, protože tento typ fondu neodlišuje majetek a dluhy ze své investiční činnosti.

Vyhláška neobsahuje přechodné ustanovení, a proto technicky minimální výše kapitálu samosprávného investičního fondu musí dosahovat alespoň 300.000 EUR při zohlednění nových pravidel od 1. 8. 2022.

Česká národní banka v důvodové zprávě uvádí, že dosavadní zahrnutí Ostatních kapitálových fondů představujících fondový kapitál investiční části nedávalo smysl, protože majetek i kapitál v případě zakladatelské části i v případě investiční části (či podfondů) mají samostatný účel a oddělený majetkový a účetní režim. Regulatorní kapitál ve smyslu § 30 až 32 ZISIF by proto měl být podle ČNB umístěn pouze v zakladatelské části samosprávných investičních fondů vytvářejících podfondy (resp. samosprávných investičních fondů s investiční a neinvestiční částí).

Zavedení nového pravidla může být dle našeho názoru vnímáno do určité míry sporně z regulatorního, obchodního a časového hlediska. Změna se týká téměř 30 samosprávných fondů, z toho 5 uzavřených.

Předmětem činnosti samosprávného investičního fondu je pouze správa vlastního majetku fondu. Proto EU právo stanoví samosprávným fondům požadavek pouze na počáteční kapitál (srov. čl. 9 (1) AIFMD a čl.  29 (1) UCITS) a požadavek na krytí rizika odpovědnosti[2]. Do počátečního kapitálu se zahrnují i investiční portfolia[3].

Požadavek na „průběžný kapitál“ založený na AuM a 1 správních nákladů podle CRD směrnice se vyžaduje pouze u investičních společností (tj. těch správců, kteří nespravují vlastní majetek, ale portfolia externích AIF), přičemž vyžadovaná úroveň počátečního kapitálu je 125.000 EUR (srov. č. 9 (5) AIFMD je spojen s čl. 9 (3) AIFMD. Podrobnější interpretaci tohoto pravidla obsahuje například technická příručka EY Luxembourg „Investment funds in Luxembourg“ v části 6.2.C. (str. 180) a části 2.5. (str. 47) Investment Funds in Luxembourg - EY Luxembourg | EY Luxembourg.

Česká právní úprava byla, již před 1. 8. 2022 u samosprávných fondů z pohledu výše kapitálu, přísnější, než jak vyžaduje evropské právo, když vyžaduje plnění tzv. CRD průběžného kapitálu (§ 30 odst. 1 ZISIF). Nad rámec práva EU ZISIF obsahuje požadavek na minimální výši fondového kapitálu ve výši 1,25 mil. EUR pro fondy kolektivního investování (§ 208 ZISIF) a 1,25 resp. 1,0 mil EUR pro fondy kvalifikovaných investorů, a to bez ohledu na to, zda jde o fondy ne/samosprávné.  Novelou vyhlášky se tato přísnost dle našeho názoru spíše prohlubuje.

Dopady tohoto opatření dále rozpracováváme a jsme připraveni Vás novou situací provést. V případě dotazů kontaktujte autory článku nebo poradenský tým EY, se kterým spolupracujete.

Autoři:

Alena Šebestová

Radek Matuštík

Lenka Bízová


Zdroj:    EY
Partners Financial Services