Oznámení o osvobozených příjmech – kdy je nutno podat?

Tentokrát vám přinášíme extrémně zajímavý rozsudek krajského soudu (blíže ZDE) řešící otázku, zda byl poplatník v daném případě povinen oznámit správci daně osvobozený příjem ve smyslu § 38v zákona o daních z příjmů („ZDP“).

Situace

• Manžel převedl manželce (žalobkyně) dne 14. 4. 2016 cenné papíry v celkové hodnotě přes 15 milionů Kč. Konkrétně se jednalo o různě označené podílové listy (např. ČSOB Bohatství, ČSOB Portfolio Pro květen 90, ČSOB Růstový atd.).
• U žádného z převáděných podílových listů nepřesáhla celková hodnota hranici 5 000 000 Kč.
• Správce daně dále zjistil, že manželé měli od roku 2005 zúžené společné jmění manželů, a proto se v případě převodu cenných papíru jednalo o převod z výlučného vlastnictví manžela do výlučného vlastnictví žalobkyně. Bezúplatné příjmy od manžela jsou přitom osvobozeny od daně podle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1. ZDP.

Pohled správce daně

• Správce daně dospěl k závěru, že žalobkyně obdržela převodem cenných papírů příjem v hodnotě vyšší než 5 000 000 Kč a vznikla jí podle § 38v ZDP povinnost oznámit tuto skutečnost správci daně do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržela. Žalobkyně nicméně podala oznámení o osvobozeném příjmu až na výzvu správce daně ze dne 13. 1. 2020, čímž jí vznikla povinnost uhradit pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu ve výši 10 % z částky neoznámeného příjmu.
• Ve svém hodnocení finanční orgány vyšly zejména ze skutečnosti, že ačkoliv se jednalo o více odlišných cenných papírů, jejich převod se uskutečnil v jeden den a od jedné osoby (manžela žalobkyně).

Pohled poplatníka

• Žalobkyně považovala napadené rozhodnutí za nezákonné z důvodu nesprávného výkladu a aplikace § 38v ZDP. Správce daně dle žalobkyně vyložil dané ustanovení extenzivně, neboť příjem (jednotlivý) vyložil jako příjmy. Předmětné ustanovení je však dle žalobkyně natolik přesné a jednoznačné, že takový výklad nepřipouští a je třeba jej vyložit doslovně. Žalobkyně uvedla, že prokázala jednotlivost příjmů předložením příkazů k zápisu převodu investičních nástrojů, ze kterých plyne, že šlo o převody různých cenných papírů a žádný z příjmů nepřesáhl částku 5 000 000 Kč.

Pohled krajského soudu

• Limit 5 000 000 Kč pro vznik oznamovací povinnosti u osvobozeného příjmu ve smyslu § 38v ZDP se posuzuje u každého jednotlivého příjmu, který poplatník obdržel. Nelze bez dalšího sčítat více příjmů a teprve u takto vzniklé částky posuzovat, zda nepřesáhla uvedený limit. Znění zákona je jednoznačné, zákonodárce použil pojem příjem v jednotném čísle.
• Jednotlivým příjmem ve smyslu § 38v ZDP je zásadně každé přijaté plnění v podobě peněžní, nepeněžní, popřípadě i v podobě pekuniárně ocenitelné výhody (které je osvobozeno od daně z příjmů fyzických osob). Dále je třeba za jednotlivý příjem považovat přijaté plnění v podobě hromadné věci, případně příjem, který byl účelově rozložen do více plnění, s cílem obcházet režim § 38v ZDP.
• Správce daně se omezil na zdůraznění časového hlediska celé transakce a na skutečnost, že všechny cenné papíry byly žalobkyni převedeny od jedné osoby, to však nemůže samo o sobě postačovat k učinění závěru o tom, že se jednalo o jednotlivý příjem. Obecně vzato, pokud daňový subjekt obdrží více nepeněžních plnění (věcí), tak byť je obdrží v jeden den a od jedné osoby, nemusí jít automaticky o jednotlivý příjem. Takový závěr nemá oporu v zákoně, ani v důvodové zprávě či v komentářové literatuře. Hodnocení bude odlišné případ od případu. Pokud daňový subjekt takto obdrží více jednotlivých věcí, které však zároveň bude možné považovat za jednu hromadnou věc, bude se jednat o jednotlivý příjem. Pokud ale půjde o jednotlivé věci, které uvedené podmínky nesplňují, bude se jednat o samostatné příjmy.
• Žalobkyně obdržela soubor cenných papírů tvořených různě označenými podílovými listy. Tyto podílové listy jí byly převedeny na základě celkem 12 příkazů k zápisu převodu investičních nástrojů (žalobkyně uvedené příkazy přiložila k odvolání proti platebním výměrům). Z daných příkazů zároveň plyne, že se jedná o samostatné investiční nástroje s odlišnými identifikačními čísly (ISIN).
• Z uvedených skutečností pak dle názoru krajského soudu nelze dovodit, že by předmětný soubor cenných papírů představoval jednu hromadnou věc. Finančními orgány shromážděné podklady nijak nesvědčí o tom, že by v daném případě existovalo takové vnitřní spojení jednotlivých prvků (podílových listů), aby celý soubor cenných papírů bylo možné považovat za jeden předmět nesoucí společné označení. Jejich přijetí žalobkyní proto nelze posuzovat jako obdržení jednoho příjmu, ale celkem 12 příjmů (tj. že v případě každého podílového listu se jednalo o samostatný příjem).
• Při posouzení celá transakce tím způsobem, že se jednalo o celkem 12 samostatných příjmů, přitom neplatí, že by došlo k překročení zákonného limitu ve výši 5 000 000 Kč u jednotlivého příjmu.

Kasace byla podána, takže se těšme na to, co k tomu řekne Nejvyšší správní soud.

V případě dotazů se prosím obraťte na daňový tým EY, se kterým pravidelně spolupracujete.

Autorka:

Lucie Říhová