Soudní dvůr EU ke stanovení celní hodnoty na základě statistických dat

Soudní dvůr Evropské Unie („SDEU“) v případech C-599/20 Baltic Master a C-187/21 Fawkes zdůraznil význam (národních) statistických dat pro určení celní hodnoty, a to jak v případě transakce mezi spojenými osobami (případ Baltic Master), tak v případě, kdy celní úřad považuje deklarovanou celní hodnotu za podhodnocenou (případ Fawkes).

V prvním zmiňovaném případě celní úřad rozporoval jak použitý kód nomenklatury, tak použití převodní (fakturované) hodnoty ke stanovení celní hodnoty – transakce totiž probíhala mezi spojenými osobami. Protože nešlo dle celního úřadu určit celní hodnotu žádnou alternativní metodou, trval na použití dat dostupných v národní celní databáze. Soudní dvůr potvrdil, že takto lze stanovit celní hodnotu, pokud nelze použít jinou metodu; konkrétně zde na základě dovozu stejného zboží jiným dovozcem od stejného dodavatele.

Ve druhém případě pak celní úřad napadl deklarovanou celní hodnotu z titulu jejího podhodnocení a k určení celní hodnoty použil převodní hodnotu podobného zboží prodaného na vývoz do EU dostupnou v národní celní databáze (bez zohlednění jiných dovozů stejného dovozce v jiných zemích EU a pouze v omezeném časovém rámci). Soudní dvůr postup správce daně nerozporoval. Zdůraznil však, že celní úřad by měl odůvodnit, proč nerozporoval celní hodnotu již dovezeného (stejného nebo obdobného) zboží (resp. odůvodnit, proč se rozhodl při určení celní hodnoty vyloučit hodnoty jiných transakcí dovozce).

V souvislosti s výše uvedenými případy doporučujeme se zamyslet nad způsobem určení celní hodnoty Vámi dováženého zboží, a také nad tím, zda dokážete zvolenou metodu řádně odůvodnit. V praxi se často setkáváme s chybějící dokumentací zejména v případě transakcí mezi spojenými osobami. 

V případě dotazů se obraťte na autora článku nebo daňový tým EY, se kterým spolupracujete.

Autor:

Jakub Kašuba

 


Zdroj:    EY
Partners Financial Services