Pokuta za kontrolní hlášení v případě nesprávného nastavení EPO

Nejvyšší správní soud (rozsudek 4 Afs 409/2021 - 51) zrušil rozsudek Městského soudu v Praze, protože ten se nevypořádal s hlavním žalobním bodem, a sice, zda kontrolní hlášení skutečně nešlo podat z důvodů na straně daňové správy.

Ve sporu šlo o to, zda odpověď na výzvu k doplnění nebo změně kontrolního hlášení byla doručena po lhůtě, a tím vznikla povinnost uhradit pokutu. Plátce se bránil tím, že nemohl podat následné kontrolní hlášení v elektronické formě z technických důvodů na straně správce daně. Aplikace EPO[1] totiž znemožňuje opakované zadání stejného evidenčního čísla daňového dokladu vystaveného pro více odběratelů (spoluvlastníků nemovitosti)[2]. Plátce argumentoval, že zákon o DPH vystavení daňového dokladu pro více odběratelů pod jedním evidenčním číslem nevylučuje. Dle NSS se jedná o jádro stěžovatelovy argumentace, se kterým se musí městský soud vypořádat.

Plátce použil jedno evidenční číslo pro daňový doklad za jedno plnění, jenže v kontrolním hlášení musel doklad rozdělit do různých řádků podle příjemců plnění. To způsobilo nepropustnou chybu. V daném případě poplatník patrně pochybil v tom, že nevystavil pro různé osoby povinné k dani samostatné daňové doklady. Zákon o DPH umožňuje souhrnný doklad pouze v případech, kdy pro stejného příjemce je poskytnuto více zdanitelných plnění.

Odhlédneme-li od tohoto konkrétního případu, lze obecně říct, že aplikace EPO mnohdy neumožňuje podat kontrolní hlášení, přestože vykazování je zcela v souladu se zákonem. Budoucí rozsudek městského soudu by tak mohl vnést více světla do těchto situací.

V případě dotazů se prosím obraťte na autory článku nebo daňový tým EY, se kterým pravidelně spolupracujete.

Autoři:

Stanislav Kryl

Jevgenija Bajzíková


Zdroj:    EY
Partners Financial Services