NSS k fiktivním zaměstnancům
NSS posuzoval situaci, v níž společnost uzavřela dohody o provedení práce s osobami, které pro ni měly vykonávat práci. Tomuto tématu jsme se věnovali v našich Daňových zprávách z července loňského roku s tím, že se jedná o jednu z oblastí, na kterou se orgány finanční správy v rámci svých kontrol zaměřují.
Šetřením správce daně bylo zjištěno, že ve společnosti působí dvě skupiny zaměstnanců, tzv. nesporní zaměstnanci, kteří závislou práci skutečně vykonávali, a tzv. sporní zaměstnanci, kterým formálně plynuly příjmy, ale pracovní činnost pro společnost nevykonávali a tato činnost byla ve skutečnosti vykonávána nespornými zaměstnanci.
Správce daně doměřil společnosti daň z příjmů ze závislé činnosti s odůvodněním, že společnost neprokázala skutečný výkon pracovní činnosti sporných zaměstnanců, a předmětné příjmy proto měly být zúčtovány nesporným zaměstnancům, kteří naopak obdrželi vyšší příjmy, než které byly zohledněny ve mzdových listech.
S tímto názorem se ztotožnil i krajský soud. Společnost argumentovala formálním pojetím pracovněprávního vztahu, tedy že existence dohod o provedení práce a plnění na jejich základě samo o sobě postačuje k podřazení příjmů sporným zaměstnancům.
NSS přisvědčil správci daně i krajskému soudu. Podle jeho názoru společnost nejen že neprokázala skutečný výkon činnosti sporných zaměstnanců, ale vyplacené peněžní prostředky fakticky vždy směřovaly k nesporným zaměstnancům. Samotné formální uzavření dohod o provedení práce dle NSS bez dalšího neznamená výkon práce pro zaměstnavatele, zároveň ani nezakládá nárok na vyplacení odměny.
NSS uzavřel, že u sporných zaměstnanců nebyl prokázán ani faktický výkon práce, ani příjem peněžních prostředků, naopak u nesporných zaměstnanců byl prokázán jak výkon práce nad rámec rozsahu zohledněného ve mzdových listech, tak související zvýšený příjem peněžních prostředků.
V případě dotazů se obraťte na autory článku nebo na poradenský tým, se kterým spolupracujete.
Autoři:
| Zdroj: | EY |
