Pilíř 2 iniciativy BEPS 2.0 - konec daňových pobídek tak, jak je známe?
O diskusích ohledně revolučních změn mezinárodního zdanění probíhajících ať už na půdě OECD, tak na úrovni EU vás průběžně informujeme.
Iniciativa 2.0 spočívá na 2 pilířích:
- zdanění větší části zisků vybraných nadnárodních korporací v zemích, kde mají zákazníky (Pilíř 1) a
- zavedení globální minimální efektivní sazby daně (Pilíř 2).
Přehled hlavních parametrů tohoto dvoupilířového přístupu jsme vám přinesli ZDE.
Trocha historie a politického procesu
OECD v této souvislosti vydala modelová pravidla týkající se hlavních konstrukčních prvků tzv. GloBE pravidel v rámci Pilíře 2 (naše postřehy ZDE) a související komentář a příklady (ZDE). Evropská komise obratem publikovala návrh implementační směrnice (ZDE).
Podstatou těchto pravidel je dodanění zisků vybraných nadnárodních společností na minimální úroveň efektivního zdanění ve výši 15%. To se má stát buď přímo v zemi, kde má „nedostatečně“ zdaněná entita sídlo nebo v jiné zemi (typicky, ale ne výhradně, v zemi konečné mateřské společnosti).
V tomto okamžiku vše nasvědčuje tomu, že počátek aplikace pravidel v rámci Pilíře 2 (pokud budou schválena) – alespoň v rámci EU – se nejspíše posune na rok 2024 (ZDE). Státy EU se již několikrát snažily najít shodu ohledně navrhované EU směrnice, nicméně zatím bez úspěchu, jelikož je zapotřebí nalézt jednomyslnou shodu, přičemž Polsko avizuje svůj nesouhlas. Hlavním důvodem je zřejmě pochopitelná snaha zamezit přijetí Pilíře 2 (minimální zdanění) bez současného zavedení Pilíře 1 (větší alokace práv zdanění vybraných nadnárodních korporací do zemí jejich zákazníků). V kuloárech se šušká, že 17. června na zasedání Ecofin by mohlo dojít ve vyjednávání k průlomu.
Dopady přijetí Pilíře 2 na daňové pobídky
Pokud by byla tato inciativa nakonec schválena a implementována, bude se bez přehánění jednat o globální daňovou revoluci, která jistě ovlivní způsob fungování nadnárodních korporací a daňové politiky jednotlivých států.
Jednou z oblastí, na kterou by tato revoluce mohla mít významný dopad je oblast daňových úlev zaměřených na podporu pozitivního chování poplatníků, zejména:
- investičních pobídek,
- daňového odpočtu na výzkum a vývoj,
- podpory odborného vzdělávání (učňovského školství),
- zaměstnávání zdravotně postižených.
Efekt těchto opatření je právě snížení efektivní daňové sazby v podobě slevy na dani nebo daňového odpočtu poskytnuté odměnou za uskutečněnou investici nebo společensky prospěšný výdaj.
Určitý manévrovací prostor může poskytnout efekt substantivní výjimky (tj. vyloučení z případného dodanění částky příjmů odpovídající určitému procentu hodnoty hmotného majetku a mzdových nákladů), která však negativní dopad typicky nezneutralizuje v plném rozsahu.
Pokud by stát chtěl zachovat podporu nových investic a výzkumu a vývoje a udržet krok s konkurencí nejen okolních zemí, bude nezbytná významná modifikace stávajících daňových odpočtů a slev nebo přesun k jiným formám pobídek. Z tohoto důvodu již řada zemí EU připravuje či alespoň zvažuje úpravu obdobných stávajících pravidel a jejich nahrazení slevami na jiných odvodech nebo změnu charakteru na pobídky na refundovatelný daňový kredit, jenž efektivní daňovou sazbu neovlivňuje stejným způsobem jako sleva na dani.
Tuto iniciativu budeme nadále monitorovat.
V případě dotazů se prosím obraťte na autory článku nebo daňový tým EY, se kterým pravidelně spolupracujete.
Autoři:
| Zdroj: | EY |
