Smluvní pokuta a vyšší moc

Smluvní pokuta je oblíbeným prostředkem utvrzení povinností ve smluvních vztazích. Důvodem je zejména její relativně snadná vymahatelnost. V případě porušení smluvní pokutou utvrzené povinnosti je porušující strana povinna na výzvu druhé strany zaplatit smluvní pokutu bez ohledu na skutečnost, zda v důsledku porušení povinnosti vznikla škoda.

Je ovšem smluvní pokuta bez dalšího vymahatelná i případě, kdy k porušení smluvní povinnosti došlo v důsledku zásahu vyšší moci? Ačkoliv v současné době již pandemie COVID-19 ubírá na síle, může být zodpovězení této otázky aktuální pro celou řadu podnikatelů.

Občanský zákoník upravuje zákonný liberační důvod, při jehož naplnění se porušující smluvní strana zprostí povinnosti k náhradě škody a vzniklou škodu není povinna nahrazovat. Podmínkou zproštění je, aby škůdce prokázal, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli.

Z výslovného znění komentovaného ustanovení se jeví, že míří pouze na zproštění povinnosti nahradit škodu. Je proto otázkou, zda jej lze bez dalšího aplikovat i na smluvní pokutu. V odborné literatuře v současnosti převažuje názor, že ustanovení nelze na povinnost zaplatit smluvní pokutu analogicky vztáhnout.

Ačkoli je liberace z povinnosti zaplatit smluvní pokutu otazníkem, existují i další způsoby, jak úspěšnému vymáhání smluvní pokuty zabránit.

Prvním způsobem je dovolání se neplatnosti právního jednání, kterým byla smluvní pokuta uplatněna, a to pro rozpor s dobrými mravy. Podle rozhodovací praxe Ústavního soudu přitom platí, že i výkon práva, který odpovídá zákonu, může být shledán v rozporu s dobrými mravy a z toho důvodu mu může být soudem odepřena právní ochrana. Judikatura Nejvyššího soudu přitom ve vztahu k uplatnění smluvní pokuty již dříve vymezila několik typických příkladů, kdy se uplatnění smluvní pokuty považuje za jednání v rozporu v dobrými mravy. O rozpor uplatnění nároku na zaplacení smluvní pokuty s dobrými mravy půjde zejména v případech, kdy je zřejmé, že výkon práva vede k nepřijatelným důsledkům projevujícím se ve vztahu mezi účastníky. S dobrými mravy rozporným bude také jednání, které je sice z formálního hlediska jeví jako v souladu se právními předpisy, ovšem jehož hlavním či alespoň převažujícím důvodem je úmysl poškodit či znevýhodnit povinnou osobu, nikoli dosáhnout svých hospodářských cílů či uspokojení jiných potřeb. V této souvislosti dodáváme, že rozpor s dobrými mravy je třeba posuzovat k okamžiku a podle okolností existujících v době, kdy byl nárok na smluvní pokutu uplatněn.

Další možností je posouzení uplatnění nároku na zaplacení smluvní pokuty v rozporu se zásadou poctivosti a zákazem zneužití práva.

Dle současné právní úpravy je každý povinen jednat v právním styku poctivě, přičemž nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého činu. Samotné uplatnění smluvní pokuty může být dle názoru Nejvyššího soudu posouzeno jako rozporné se zásadou poctivého obchodního styku a z toho důvodu nemusí požívat právní ochrany. Podle Nejvyššího soudu je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku nutno odepřít ochranu takovému uplatnění smluvní pokuty, které by opomíjelo zajišťovací, sankční a kompenzační charakter institutu smluvní pokuty, nevycházelo by z jeho smyslu, popř. by jej dokonce zneužívalo k poškození dlužníka. I když současná právní úprava zásadu poctivého obchodního styku výslovně neupravuje, domníváme se, že závěry Nejvyššího soudu lze použít i na nyní platnou a účinnou úpravu povinnosti poctivosti.

V případě zjevného zneužití práva nepožívá takové jednání právní ochrany. Jelikož se dle závěrů Nejvyššího soudu zákaz zneužití práv týká výkonu veškerých soukromých práv, je využití tohoto testu namístě i při uplatnění smluvní pokuty. Při posuzování, zda došlo ke zneužití práva či nikoliv, je soud povinen přihlédnout jak k situaci povinného, tak k oprávněným zájmům oprávněného.

V případě dotazů se, prosím, obraťte na autory článku nebo na další členy advokátní kanceláře EY Law či týmu EY, se kterými spolupracujete.

Autoři:

Ondřej Havránek
Jan Turek
Martin Bareš