NSS k dani z nemovitých věcí u staveb ve stavu neschopném užívání
Nejvyšší správní soud („NSS“) ve svém nedávném rozhodnutí o kasační stížnosti č. j. 5 Afs 132/2020 - 23 judikuje, že na uplatnění daně z nemovitých věcí u staveb spadajících do předmětu daně nemá vliv, zda jsou ve stavu neschopném užívání.
Stěžovatel neúspěšně argumentoval, že nemožnost užívání stavby – hotelu – z důvodu jeho dezolátního stavu by měla mít za následek, že se na něj neaplikuje daň z nemovitých věcí. Dezolátní stav spočíval ve vybydlení, přičemž z hotelu zůstal železobetonový skelet bez oken, dveří, nebo jakýchkoli jiných stavebních konstrukcí nad rámec železobetonového skeletu a střechy.
Podle NSS je užívání stavby rozhodné pouze při stanovení sazby daně z nemovitých věcí.
V posuzovaném případě bylo klíčové, zda dotčená stavba splňuje znaky definice předmětu daně ze staveb a jednotek podle zákona o dani z nemovitých věcí[1], dle kterého je předmětem daně zdanitelná stavba nacházející se na území ČR, kterou se rozumí dokončená nebo užívaná budova podle katastrálního zákona[2].
V souladu s katastrálním zákonem je pak budova nadzemní stavba spojena se zemí pevným základem, která má obvodové zdivo a střešní konstrukci a je teda nemovitou věcí v právním slova smyslu.
Vzhledem k tomu, že budova hotelu tyto charakteristiky splňovala, což si správce daně ověřil, daň z nemovitých věcí správně doměřil.
NSS konstatoval, že zdanitelná stavba přestane být předmětem daně ze staveb a jednotek pouze tehdy, jestliže byl vydán pravomocný souhlas s odstraněním stavby nebo pravomocné rozhodnutí, jímž bylo povoleno nebo nařízeno její odstranění. Zanikla-li stavba, aniž by bylo rozhodnuto o jejím odstranění, přestane být předmětem daně, pokud by došlo k úplné destrukci obvodových zdí. Ukončení zdaňování není tedy navázáno na faktické užívání stavby, ani na nemožnost jejího užívání kvůli dezolátnímu stavu.
V případě dotazů se prosím obraťte na autory článku nebo daňový tým EY, se kterým pravidelně spolupracujete.
Autoři:
| Zdroj: | EY |
