Promíjení penále v praxi – průzkum bojem?

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu se letos na jaře vyjádřil ke spornému postupu správce daně při promíjení penále. Přiklonil se na stranu finanční správy, která dle jeho názoru může při rozhodování o prominutí zohlednit závažnost a povahu jednání, které ke stanovení penále vedlo (tzv. zdrojové jednání). Daňový řád ani související pokyn GFŘ přitom takovou možnost přímo nezmiňují (blíže jsme Vás informovali ZDE).

Z navazující judikatury Nejvyššího správního soudu[1] je zřejmé, že finanční správa k věci přistoupila relativně agresivně. Například v případě stanovení penále z neuznaného odpočtu na DPH vyjádřila postoj, že v zásadě jakákoliv účast poplatníka v dodavatelském řetězci zasaženým podvodem může být důvodem pro neprominutí penále.

Nejvyšší správní soud v dané věci takový kategoricky zobecňující závěr správce daně odmítl. Připustil však zároveň, že i když se poplatník účastní podvodu v režimu tzv. nevědomé nedbalosti, nemusí mu být penále ani z části prominuto.

V praxi tak bude velmi záležet na individuálních okolnostech každého případu. Nelze vyloučit, že správce daně nasadí při posuzování spíše přísnější metr a bude vyčkávat na případnou korekci v rámci soudního přezkumu. Jasnější kontury, kdy s prominutím lze, nebo naopak nelze počítat, pravděpodobně nabídne až navazující judikatura v jednotlivých případech. Poplatníky tak v této věci nejspíš čeká „průzkum bojem“.

V případě dotazů či bližšího zájmu se, prosím, obraťte na autora tohoto článku nebo na EY tým, s kterým spolupracujete.

Autoři:

Jakub Tměj

Jiří Dienstbier

 


Zdroj:    EY
Partners Financial Services