Náklady na reklamu a pohled soudu na prokazování
Tentokrát vám pro inspiraci přinášíme rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) zabývající se primárně otázkou adekvátního prokazování u nákladů vynaložených na reklamu (blíže ZDE).
V dané kause to pro poplatníka nedopadlo dobře. NSS se ztotožnil s krajským soudem, že ze zjištěných okolností nebylo zřejmé, zda (statická a světelná) reklama byla poskytnuta tak, jak o ní deklaroval poplatník a poplatník tedy neunesl důkazní břemeno. Nicméně my si po přečtení rozsudku můžeme vzít inspiraci z úvah NSS pro další praxi. Níže vybíráme tři pro nás nejzajímavější pasáže z úvah NSS v této věci.
1. Důležitost plánu kontroly a evidence
"Bylo na ní, aby při sjednání reklamní služby myslela i na prokázání jejího dodání, a chtěla-li výdaje na tuto službu daňově uplatnit, mohla nabídnout např. svědecké výpovědi vlastních zaměstnanců, kteří by poskytování reklamy průběžně kontrolovali v namátkově určených intervalech na různých místech, na kterých měla být reklama poskytována (a ideálně o tom vedli nějakou vnitřní evidenci). Pokud by takový systém ověřování stěžovatelka zavedla – a nebyly by pochyby o jeho věrohodnosti – jistě by se jednalo o důkaz zásadního významu.... NSS vidí jako naprosto nehodnověrné počínání stěžovatelky, která si takovouto interní kontrolu reklamy vůbec nezařídila (za situace, kdy za reklamu hradila vysoké sumy), nyní se však pokouší poskytnutí reklamy v deklarovaném rozsahu prokazovat v podstatě náhodnými svědectvími. Takto se jistě obezřetný a racionální podnikatel nechová."
2. Důležitost fotografické evidence – ale pozor, není foto jako foto
"Dalším důkazním prostředkem mohly být fotografie reklamy, z nichž by však bylo patrné, že byly skutečně pořízeny v různých měsících a na různých, konkrétně identifikovatelných, místech. Stěžovatelkou předložené fotografie ovšem tuto vypovídací hodnotu postrádaly. Stěžovatelka sice předložila mnoho fotografií jak světelné, tak statické reklamy, nicméně naprostá většina fotografií nebyla nijak datována, z velké části těchto fotografií nebylo ani zřejmé, zda byly pořízeny na místech, kde XX měli reklamu poskytnout. Předložené fotografie prokazují, že nějaká reklama byla provedena, avšak nelze z nich odvodit skutečný rozsah poskytnuté reklamy."
3. Důležitost přiměřenosti a racionální efektivity
"Výdaje na reklamu tak v roce 2012 tvořily cca 33 %, resp. v roce 2013 přibližně 25 % jejích přiznaných příjmů. NSS toto jednání stěžovatelky hodnotí jako krajně nestandardní: světelná reklama byla (po nevyjasněnou dobu) promítána v noci, nebyla zacílena na konkrétní okruh zákazníků a např. na tribuně stadionu Bohemians tuto reklamu nemuselo být (vždy) pořádně ani vidět. V předložené promítací matrici čtyř různých společností byla reklama stěžovatelky umístěna na nejnižší pozici, což vzhledem k místním podmínkám (zastínění vstupní bránou do areálu, resp. ve vegetačním období blízkými stromy) výrazně snižovalo její viditelnost, resp. okruh míst, z nichž bylo reklamu možné vůbec spatřit. Jen stěží si lze představit, že by obezřetný podnikatel do takovéto reklamy v obdobné situaci jako stěžovatelka investoval částky v řádech milionů korun; šlo by o ekonomicky krajně iracionální jednání..."
V případě dotazů se prosím obraťte na daňový tým EY, se kterým pravidelně spolupracujete.
Autorky:
| Zdroj: | EY |
