Nejvyšší správní soud se vyjádřil ke skutečnému vlastnictví

Pro zajímavost vám přinášíme rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) k problematice skutečného vlastnictví (blíže ZDE).

Tento čerstvý rozsudek NSS se dotýká otázky skutečného vlastnictví u úroku. Bohužel je rozsudek hodně strohý a relevantní detaily nejsou z popisu případu zcela zřejmé.

Nicméně ve stručnosti shrnujeme naše rámcové chápání: zdá se, že česká společnost uzavřela smlouvu o úvěru s nizozemskou společností, přičemž správci daně se dostala do rukou (přes policii ČR) smlouva o tichém společenství mezi touto českou společností, danou nizozemskou společností a navíc také společností z ostrova Man (které náležel 99% podíl na zisku společenství).

Správce daně usoudil, že daný příjem v podobě úroku z předmětného úvěru za těchto okolností nenáleží oné nizozemské společnosti, ale většinovým skutečným vlastníkem je společnost z ostrova Man (nejspíše bez ochrany smlouvou o zamezení dvojího zdanění). České společnosti – jakožto plátci - následně správce daně doměřil srážkovou daň.

Jak krajský soud, tak NSS se postavili na stranu správce daně. Oba soudy se shodly, že jednání české společnosti, které mělo vést k obcházení smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, nelze poskytovat soudní ochranu.

I po tomto rozhodnutí NSS pokračuje čekání na podrobnější soudní výklad aplikace konceptu „skutečného vlastníka“ v běžných obchodních uspořádáních (např. sublicence ve standardním dodavatelském řetězci).

V případě dotazů kontaktujte autory článku nebo EY tým, se kterým spolupracujete.

Autoři:

Radek Matuštík

Jakub Tměj